Legalizace příjmů z trestné činnosti

Vztahuje se na účetní, zaměstnance společnosti zabývající se nákupem a prodejem zboží, povinnost zákona AML? Může společnost uzavírat obchody s organizací z Bulharska? Nově tato země přibyla na seznam vysoce rizikových zemí AML. Má to pro společnost/účetní-zaměstnance nějaký dopad?

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Musí účetní firma provádět úkony podle zákona č. 253/2008 Sb., tedy identifikaci klienta atd. v případě, kdy pro klienta zpracovává pouze mzdy?

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Dne 1. června 2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, a s ním související změny řady předpisů zakotvené do tuzemského práva zákonem č. 527/2020 Sb. Jedná se o změny vyvolané tzv. V. AML směrnicí, které nastupují s půlročním zpožděním oproti zbylým transponovaným změnám právní úpravy praní špinavých peněz a financování terorismu.

Problematika opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu není v České republice ničím novým, neboť již v roce 2008 byl přijat zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „AML zákon“). Ten byl však významně novelizován s účinností od 1. 1. 2021, resp. též od 3. 6. 2021, a část novely by měla nabýt účinnosti 1. 8. 2021. Podívejme se nyní, jaké změny tyto novely přinášejí ve vztahu k daňovým poradcům, advokátům, auditorům či účetním jako povinným osobám a rovněž jaké plynou těmto osobám povinnosti v návaznosti na nový zákon o evidenci skutečných majitelů.

Zákon č. 527/2020 Sb. je koncepční novelou, která v souvislosti s transpozicí tzv. čtvrté a páté AML směrnice mimo jiné mění oblast dozoru a sankcí i povinností v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to zejména pro povinné osoby sdružované v profesních komorách, tj. pro advokáty, notáře, soudní exekutory, daňové poradce a auditory. V následujícím textu jsou uvedeny nejzásadnější změny spojené s touto novelou.

V rámci oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v roce 2021 nabývají účinnosti tři relevantní zákony, konkrétně zákon č. 527/2020 Sb. (transpoziční novela), zákon č. 49/2020 Sb. (zákon o bank ID) a zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů. Tyto zákony přináší celou řadu změn, které se dotýkají povinných osob a které budou muset tyto osoby v rámci svých činností reflektovat. Tento článek se pak týká základních institutů zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. změn, které v souvislosti s výše uvedenými novelami tyto instituty doznaly.

V druhém letošním úvodníku pokračujeme s aktuálními novinkami, se kterými se budeme setkávat v následující době. V příspěvku nejprve zmíníme novelu AML zákona, která se, ačkoliv se to na první pohled nezdá, týká zásadním způsobem i účetní a daňové profese. V další části připomeneme povinnosti v souvislosti s oznamovací povinností dle směrnice DAC 6, které mohou být v brzké době aktuální.

V současné době, kdy se oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dynamicky vyvíjí, je nezbytné zejména pro povinné osoby podle § 2 zákona č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“) jednoznačně identifikovat, zda a v jakém rozsahu informace, kterými disponují, podléhají povinnosti mlčenlivosti. Zároveň existuje možnost kolize povinností mlčenlivosti uložených podle jiných právních předpisů právě s AML povinnostmi.

Článek ve stručnosti představuje aktuálně připravovaný nový okruh automatické výměny informací podle směrnice DAC 6, jehož předmětem jsou přeshraniční daňově optimalizační schémata. Po úvodním představení principů, na kterých je tato výměna informací založena, se článek dále zaměřuje na vybraná potenciálně problematická místa nové právní úpravy s cílem pokusit se najít vhodné prvotní řešení otázek, které lze v souvislosti s nimi očekávat. V článku jsou také rozebrány důsledky pozdního přijetí transpoziční legislativy a rekapitulovány aktuální kroky, které jsou v České republice a Evropské unii činěny ke zmírnění dopadů tohoto pozdního přijetí na adresáty právní úpravy. 1)

Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se poslední dobou dynamicky vyvíjí, o čemž svědčí také fakt, že hlavní právní nosič, zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), byl za posledních 12 let novelizován pětadvacetkrát. V současné době se připravuje další obsáhlá novela AML zákona1), která má primárně za účel transpozici tzv. V. AML směrnice2), napravení nedostatků transpozice IV. AML směrnice3), ale také obsahuje reakci na hodnocení České republiky výborem Moneyval a požadavky z praxe. Tento článek si primárně klade za cíl přiblížit část plánovaných změn v AML oblasti, konkrétně změny ve vymezení povinných osob a změny v případě povinností spjatých s prováděním obchodu, a to s akcentem na „minoritu“ povinných osob, konkrétně účetní, auditory, daňové poradce a v poslední řadě částečně i na advokáty.

Od začátku letošního roku je účinná povinnost zápisu tzv. skutečných majitelů právnických osob do evidence, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv se primárně jedná o úkol pro právnické osoby, které musejí požadované údaje do seznamu zaznamenat, zákon dopadá také na praxi daňových poradců či účetních, a to tím, že (nejen) tyto profese provádějí při své činnosti tzv. identifikaci a kontrolu klientů. V článku se proto zaměříme na základní parametry právní úpravy, která je i po téměř roční praxi spíše na okraji zájmu veřejnosti.

Dne 19. 7. 2018 schválil Senát novelu zákona č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která zapracovává směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. 4. 2014, o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (dále jen „směrnice“), jejímž primárním cílem je zefektivnit přeshraniční opatřování důkazů a která za tímto účelem mimo jiné zavádí institut evropského vyšetřovacího příkazu. Stejně jako další členské státy měla Česká republika implementovat tuto směrnici již do května loňského roku, ale Poslanecká sněmovna ji do konce svého volebního období nestihla projednat. (Poznámka redakce: Novela byla vyhlášena dne 16. 8. 2018 ve Sbírce předpisů ČR pod č. 178/2018 Sb. ).

Tento článek se zaměřuje na v současné době velice diskutovanou novelu daňového řádu , ve které je především některými zástupci advokátního stavu spatřován podstatný zásah do institutu advokátní mlčenlivosti. Článek se nejprve zabývá relevantní částí navrhované regulace ve vztahu k advokátnímu tajemství, a to i z pohledu cílů výchozí unijní legislativy. Následně obsahuje pojednání o advokátní mlčenlivosti, a především o důvodech pro její prolomení zákonnou právní úpravou v případech, kdy je to nezbytné z pohledu veřejného zájmu. Závěrem je pak vyhodnoceno, zdali a proč novela daňového řádu představuje legitimní prolomení advokátní mlčenlivosti.

Tento příspěvek seznamuje s letošním aktuálním děním v oblasti daní a účetnictví a připravuje na schválené změny, které se budou uplatňovat především od roku 2019.

Příspěvek se týká problematiky informační povinnosti v oblasti daňového práva. Zaměřuje se zejména na aktuální vývoj v této oblasti s důrazem na bankovní tajemství, mlčenlivost daňových poradců a právních profesí v souvislosti s nutností implementace tzv. směrnice DAC 5 a vývojem judikatury ve správním soudnictví.

Dne 1. 3. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 452/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Daná novela má za cíl transponovat evropskou směrnici 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 a adaptovat český právní řád tak, aby byl v souladu s nařízením 2015/751/EU ze dne 29. dubna 2015. Novelizací stávajícího zákona o platebním styku došlo k pozitivním změnám na trhu poskytování platebních služeb, neboť zejména spotřebitelé se dočkají posílení svých práv.

Od 1. 1. 2017 nabývá účinnosti zákon č. 368/2016 Sb. (dále jen „novela“), který novelizuje zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon“). Novela zejména implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu (dále jen „směrnice“), a dále nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (dále jen „nařízení“). Směrnice a nařízení EU byly v orgánech EU projednávány již od roku 2013, kdy je představila Komise EU v návaznosti na mezinárodní standardy Finančního akčního výboru skupiny G7, který reaguje na neustálý vývoj v oblasti boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a nově i financování šíření zbraní hromadného ničení.