Majetek obce

V druhé části příspěvku zabývající se institutem záměru dispozic s majetkem obce se zaměříme na jeho obsahové náležitosti. Analyzujeme i problematiku stanovení bližších podmínek záměru, tzv. nabídková řízení. Příspěvek se taktéž věnuje povinnostem spojeným s publikací záměru na úřední desce obecního úřadu.

Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.

Obec plánuje prodej stavebních pozemků a v souvislosti s jejich pořízením se hradí další služby a nutné náklady. Předpokládám, že nebude možno uplatnit odpočet DPH v plném rozsahu u všech fakturovaných nákladů spojených s tvorbou stavebních parcel. Při prodeji pozemků bude na výstupu uplatněna DPH v základní sazbě 21 %. Jak v tomto případě postupovat nebo jak stanovit případný koeficient krácení DPH na vstupu? Obec bude investovat do vybudování kompletní nové lokality pro bydlení v místě, kde v současné době nic není (jenom pole a louky). Dojde k vybudování (vlastní realizace díla obecním úřadem): Komunikací a chodníků – po vybudování budou zařazeny do pasportu komunikací obce, obec se o ně bude starat, provádět opravy a údržbu. Nebude je nikomu dále pronajímat, zůstane v majetku obce. Vodovodní řad a tlaková AT stanice – tento vodovodní řad po vybudování obcí a po kolaudaci bude asi propachtován – mělo by asi dojít k rozšíření předmětu stávající pachtovní smlouvy na provoz a pronájem vodohospodářské infrastruktury, majitelem by měla zůstat obec, správcem asi VaK – kanalizační vedení – budou vybudovány nové uliční větve asi jednotné, nebo možná i oddílné kanalizace (zvlášť splašky a deště?), které zůstanou v majetku obce, ale správu na nich asi nově vykonává obec. Přeložka vedení VN stožárová – jde o vyvolanou související investici na majetku EG.D, nachází se v místě budoucích stavebních pozemků – plyn – pokud bude, bude vybudován obcí a pronajat GasNetu. Veřejné osvětlení – vybudováno nově obcí, zůstane v majetku a ve správě obci. Související náklady na projektovou přípravu: náklady na projektovou dokumentaci a výkon autorského dozoru při provádění stavby (půjde asi rozlišit zvlášť projekt vody a kanál, komunikace a chodníky a potom trafostanice VN, NN), náklady na správní poplatky na vydání stavebního povolení (budou asi 3 samostatné povolení), náklady na vznik stavebních pozemků, náklady na geometrický plán, správní poplatky na vložení do katastru nemovitostí, apod., znalecký posudek na vynětí ZPF, znalecký posudek pro stanovení kupní ceny, náklady na veřejnou zakázku (jako celek 1. etapa...), náklady na TDS a Koordinátora BOZP – zase jako celek 1. etapa.

AB, a.s. historicky nakoupila pozemky za cenu 20 mil. Kč. Na jednom pozemku AB, a. s., vybudovala tzv. páteřní komunikaci v daném pozemku pod komunikací jsou uloženy inženýrské sítě. Komunikace a sítě jsou v majetku AB, a. s., byly vybudovány za cenu cca 160 mil. Kč a zkolaudovány v roce 2014 (dne oceněny znalcem na cca 90 mil. Kč). Obec a AB, a. s., se dohodly, že pozemek (včetně komunikace a sítí) a ostatní pozemky budou obci prodány za cenu 2 mil. Kč. Jak se bude postupovat při výpočtu daně z příjmu? Bude muset AB, a. s., dodanit rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou (znaleckou) nebo vyvstává i možnost, že by AB, a. s. nic nedodaňovala, a naopak by musela obec zdanit nabytí nepeněžitého prospěchu?

Problematika pozemních komunikací, a to zejména místních a účelových, je pro obce trvale aktuálním tématem. Nejenom z důvodu jejich správné kategorizace a práv a povinností spojených s jejich vlastnictvím, ale zejména s ohledem na vlastnictví pozemků, na kterých se pozemní komunikace nachází.

Obec jako veřejnoprávní korporace má v souvislosti s nakládáním se svým majetkem specifické postavení vyplývající z jejího postavení jako subjektu veřejného práva. Zejména vybrané dispozice s majetkem obce musí být činěny transparentně, hospodárně a ve vztahu k nim musí být umožněna kontrola ze strany veřejnosti. K naplnění těchto cílů slouží záměr obce, povinně zveřejňovaný v zákonem stanovených případech.

V minulém čísle časopisu UNES č. 7–8/2019 na s. 8 jsme se začali zabývat judikaturou týkající se odpočtu DPH. Jelikož se jedná o rozsáhlejší téma, budeme v něm nyní pokračovat.

V následujícím příspěvku navazujeme na první a druhý díl příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2018 na s. 19 a UNES č. 12/2018 na s. 22. Ve třetí a zároveň poslední části příspěvku se zaměříme na Zásoby dle ČÚS č. 707.

V následujícím příspěvku navazujeme na první díl příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2018 na s. 19. V druhé části příspěvku se zaměříme zejména na vymezení jednotlivých druhů zásob a způsob oceňování zásob.

Spotřební materiál představuje i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve nebo později spotřebováno. Neslouží k zajištění dlouhodobého chodu vybrané účetní jednotky tak jako majetek dlouhodobý.

V závěrečném článku ze série věnované problematice odpovědnosti za hospodaření příspěvkové organizace se zaměřím na otázky spojené s odpovědností představitelů obce ve vztahu k hospodaření příspěvkové organizace a uplatňování náhrady škody vůči těmto osobám.

1) V předcházejících dvou článcích jsem se věnoval základní charakteristice příspěvkové organizace obce, určení osoby odpovědné za hospodaření příspěvkové organizace a analýze toho, za co odpovídá ředitel příspěvkové organizace. Zaměřil jsem se také na kontrolní oprávnění obce jako zřizovatele a jejích orgánů ve vztahu k hospodaření příspěvkové organizace. V tomto článku budou předmětem mého zájmu otázky spojené s pracovněprávní, občanskoprávní a trestněprávní odpovědností konkrétních osob v souvislosti s hospodařením příspěvkové organizace.

Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra České republiky1 zveřejňuje na svých webových stránkách různé dokumenty spojené s činností tohoto odboru. Jedním takovým dokumentem je i "Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků2 č. 7 - povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem, stanovené zákonem č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecnízřízení), podle právního stavu k 31. 12. 2011".