Měna

Přistupuji k návrhu nového zákona o účetnictví jako k nově napsané knize, které chci od první stránky do poslední porozumět. Chci jí uvěřit, že pochopím její obsah, i když události, které popisuje, znám a prožívala jsem je dlouhých skoro dvacet pět let. Vím, že její autor používá moderní jazyk, který se vyvíjí v čase a je ovlivněn anglicismy. Nový zákon o účetnictví si dává za hlavní cíl účetní výkaznictví, avšak upravuje ve svém předmětu informace, které budou rozvíjet účetní výkaznictví v souvisejících zprávách s účetními závěrkami. Zapracovává a navazuje na evropské předpisy, ale neponechává si možnost vázat na předpisy české.

Sto stupňů, to je dnes horko! Nepřeháněj, teploměr mi ukazuje necelých 38. Oba se pletete, na chytrých hodinkách mám 311. A přitom všichni mají pravdu, tu svou. Nerozumějí si proto, že teplotu vyjádřil každý v jiné jednotce: první v amerických fahrenheitech, druhý v nám známějších celsiích a třetí v absolutních kelvinech. A podobně jsou na tom české firmy obchodující se zahraničními. Nestačí, když se dohodnou na ceně 100, musejí si vyjasnit, v jaké měně. Protože koupit kilogram dobré zrnkové kávy za 100 Kč je podezřele levné, zatímco za 100 eur silně předražené. A nejvíce práce s používáním cizích měn leží na bedrech účetních. Dlouhá léta měli jasno: účtuje se v české měně, na kterou je nutno přepočítat cizoměnové položky. Tato zásada skončila s rokem 2023…

„Odborník žasne, laik se diví.“ Tak zní známá hláška z oblíbeného českého filmu Sněženky a machři. Myslím, že tak lze shrnout i aktuální dění v českém účetnictví, resp. v daních. Většina z nás není v pozici, aby dokázala chystané nebo už probíhající změny přímo měnit. Stejně jako pan JUDr. Ivo Jahelka jsem i já přesvědčen o tom, že sama složitost těchto problémů nevylučuje, aby se o nich hovořilo s humorem a aby se možná třeba i s humorem řešily. Pojďme se tedy krátce podívat na chystané (resp. již probíhající) změny v českém účetnictví a v daních – věcně, avšak trochu s nadhledem a třeba i s mírnou ironií, jak je pro nás Čechy typické. Článek je psán na začátku října 2023 a vychází zejm. z usnesení rozpočtového výboru č. 253 ze dne 30. srpna 2023 (sněmovní tisk 488/4), resp. ze sumarizace všech pozměňovacích návrhů, které byly rozeslány jako sněmovní tisk 488/7.

Téma přijatých cizoměnových záloh navazuje na téma poskytnutých cizoměnových záloh, kterému jsme se věnovali v minulém čísle. Jedná se o částečnou analogii, konkrétně o řešení „druhé strany“ obchodního vztahu. Budeme se zabývat stranou dodavatele zboží či poskytovatele služby, který od odběratele přijal zálohu a následně mu zálohu za určitých podmínek vrátí, nebo mu dodá objednané plnění a dojde pouze k vyrovnání hodnoty zakázky a hodnoty předem přijatých plateb. Na toto „zrcadlové“ zobrazení záloh, tj. na téma přijatých záloh, byla vydána Národní účetní radou interpretace I-47 Přijaté zálohy v cizí měně. Stejně jako v případě poskytnutých záloh, i tato interpretace řeší nejen cizoměnové zálohy, ale i ty, které jsou přijaty v české měně. My se však soustředíme právě na cizoměnové přijaté zálohy.

Nakládání s cizoměnovými zálohami bylo podrobeno zkoumání optikou „věrného obrazu účetnictví" a výsledky jsou pro značnou část praktiků překvapivé. Dochází k tomu, že v současnosti se v účetní praxi mění původní postupy, ačkoliv nedošlo ke změně zákona. A to je důvod, proč věnovat pozornost následující řádkům tohoto příspěvku. Postupně si vysvětlíme principy zachycení cizoměnových záloh a důvody, proč je vhodné se jimi řídit.

Novinky v legislativě 1. Informace GFŘ k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin) Dotčené předpisy: zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) a zákon o daních...

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2019, čj. 2 Afs 4/2019-35 , a následné potvrzení jeho závěrů Ústavním soudem ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 563/20 , způsobily mezi odbornou veřejností velmi bouřlivé reakce a rozsáhlou diskuzi, a to vzhledem k tomu, že zasáhl do více než dvacetileté správní praxe, která byla do té doby uplatňována ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených fyzickou osobou v předchozím zdaňovacím období. Klíčovou otázkou sporu bylo, zda má být pro přepočet cizoměnových výdajů na české koruny aplikován jednotný kurs stanovený Generálním finančním ředitelstvím pro příslušné zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání, nebo jednotný kurs pro zdaňovací období, kdy byl výdaj fyzickou osobou vynaložen.

Společnost používá měsíční kurz k 1. dni v měsíci. Takto má stanoveno ve směrnici. Rozhodlo se, že se pohledávky, závazky a bankovní účty bude oceňovat vždy k poslednímu dni v měsíci. Používali jsme tedy kurz s tímto měsícem spjatý, tedy např. přecenění bylo k 31. 10. kurzem k 1. 10. Ovšem nadřízený namítl, že by se měl použít kurz následujícího měsíce, tedy v našem příkladě přecenění by bylo k 31. 10. kurzem ze dne 1. 11. Samozřejmě s tím, že přecenění k 31. 12. by nemohlo být 1. 1. následujícího roku, taže by se to týkalo pouze 11 měsíců. S tím souvisí ještě dotaz, zda přecenění bankovních účtů lze považovat za realizovaný zisk - ztrátu? Měli jsme za to, že u pohledávek a závazků to jsou nerealizované zisky - ztráty ale na bankovních účtech nikoli. 

Jaký je limit pro omezení plateb v hotovosti v r. 2020? Mám takový pocit, že se výše maximální možné částky pro platbu v hotovosti v jednom dni jednomu subjektu vypočítává nějakým způsobem z několikanásobku nějaké částky, ale nevím které. 

Článek se snaží zaplnit určitou legislativní mezeru v oblasti účtování kryptoměn, tedy oblast, které se prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví speciálně nevěnují, a zatím v této věci nebyly schváleny ani jiné vhodné dokumenty, které by mohly alespoň částečně nahradit účetní standardy v této oblasti, tj. například interpretace Národní účetní rady. Článek se pak na kryptoměnu dívá jak z pohledu způsobu jejího pořízení, tak i s přihlédnutím k jejímu plánovanému způsobu užití. Navazuje i na předchozí zveřejněný článek, který řešil problematiku zdaňování kryptoměn, a jeho cílem je tak nejen doplnit metodiku pro tuto oblast, ale především navýšit právní jistotu uživatelů účetnictví. Závěrem pak zmiňuji i možný legislativní vývoj v této oblasti, především předpokládanou metodickou činnost Národní účetní rady související s kryptoměnami.

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?

Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Na který účet zaúčtovat vklad do spořitelního družstva CITFIN, kde má společnost vedena multiměnový účet?

Sůolečnost s r. o. kromě své hlavní činnosti také nakupuje bitcoiny a dále je prodává. Jak se toto účtuje v podvojném účetnictví? Tyto pohyby jsou vidět jedině na bankovním účtu - odchozí platby, když bitcoiny koupí a příchozí, když prodají - někdy se ziskem, někdy se ztrátou.  

OSVČ se zaregistroval jako plátce DPH, charakteristika podnikání...0. Pomocí výpočetního výkonu se „vyrobí“ (tzv. vytěží) kryptoměna (např. bitcoin), která se obratem uloží na účet elektronické peněženky u zprostředkovatele směny kryptoměn na „klasické měny“ (burza kryptoměn). U tohoto zprostředkovatele (např. Coinbase Ltd,) dojde v tom samém okamžiku k prodeji kryptoměny a nákupu klasické měny za aktuální kurz (např. kurz BITCOIN/EURO). Z tohoto účtu lze kdykoli požádat o výběr EUR a připsání na běžný účet v bance. V tomto kontextu by tedy kryptoměna neměla být vnímána jako platidlo, ale jako zboží, za jehož prodej vznikají tržby. Kdy by mělo dojít ke zdanění v rámci DPH? OSVČ musí nakoupit hardware, kde by si nárokoval odpočet DPH. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů fyzických osob a DPH?

Náš zaměstnanec byl na služební cestě v Turecku. Před odletem dostal zálohu 175 Eur.(ke dni 21. 5. 2015) V průběhu pracovní cesty vybral z bankomatu 200 TRY.(na výpise se platba objevila až 27. 5. 2015). Nutno podotknout, že ve výpise je uvedeno 200 TRY a přepočet na Kč, což činí 1 948,48 Kč. Kurs na výpise nebyl uveden. Dá se považovat korunová částka za „doložený kurz“ v přepočtu, nebo je třeba přepočítat dle ČNB k datu 27. 5. 2015? Částky se budou lišit cca o 50 Kč.

Je možné prodat eura z eurové pokladny fyzické osobě? Pokud ano, jakým kurzem je máme přepočíst do naší korunové pokladny? Co ke směně potřebuji?

Jsme veřejnou vysokou školou a získali jsme projekt z ERASMUS+ na období 3 let. První záloha finančních prostředků byla připsána na účet v eurech dle ustanovení smlouvy a k datu 7. 5. 2015. Z projektů mají být hrazeny pracovní cesty do zahraniční a také odměny, které jsou stanoveny na 1 den pracovní den pro různé pozice zaměstnanců (jednotkové ceny) v projektu. Prosím o radu, jaký kurs ČNB máme použít pro přepočet eur na odměnu za jednotlivé měsíce. Z odměn se rovněž bude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Lze použít k přepočtu kurs stanovený ČNB poslední den kalendářního měsíce, za který se odměna vyplácí nebo je potřeba vzít kurs eura, kterým byla připsána první částka finančních prostředků na účet organizace?

Při nákupu zboží z EU mohu sjednotit denní kurs ČNB pro DPH a daň z příjmu, a to použitím kursu k datu vystavení faktury?