Nepodání daňového přiznání

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

Mezi základní povinnosti daňového subjektu patří podání daňového přiznání. U daní vyměřovaných za zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců se podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Tato lhůta se prodlužuje v několika situacích dle daňového řádu nebo ji může prodloužit správce daně na základě žádosti či z moci úřední. V případě daní se zdaňovacím obdobím kratším než jeden rok se daňové přiznání podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období a tuto lhůtu prodloužit nelze. Podá-li daňový subjekt daňové přiznání opožděně či vůbec, vystavuje se riziku finančních sankcí. Pokud daňový subjekt v zákonné lhůtě daňové přiznání nepodá, přestože jej tato povinnost tíží, správce daně ho k podání (řádného) daňového přiznání vyzve.

Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.

Společnost s r. o. podala poslední DPPO za rok 2020 dne 1. 5. 2021, má tedy čtvrtletní zálohové období. V roce 2021 ji účetní nestihla zpracovat účetnictví v termínu. Zjistilo se, že její práce je nedodělaná a plná chyb a bude muset proběhnout rozsáhlejší rekonstrukce účetnictví. Odhadovaný termín rekonstrukce je do 10/2022. Firma nemá plnou moc daňového poradce, kalkuluje s tím, že pokutu za opožděné tvrzení daně dostane až v max. míře 5%, kterou přefakturuje původnímu zpracovateli, který tyto věci zanedbal. Chtěla se však vyhnout úroku z prodlení placení, který ji nyní hrozí od 2. 5. 2021 do např. 31. 10. 2022. Firma má na účtě dostatečné prostředky, které by mohla zaplatit nyní FU jako odhad DPPO 2021 (pro jistotu s vyšší částkou). Kromě toho bude platit zálohu 15. 6. 2022 a 15. 9. 2022 jako zálohu dle výše poslední odevzdané daně - tj. z DPPO 2020. Máme však obavy pokud zaplatíme FU např. 250 tis. jako odhadovanou daň na účet 7704 DPPO v 6/2022, tak bude brát platbu jako zálohu na rok 2022. Je třeba k tomu nějaké vysvětlení (oznámení nebo dokonce žádost), aby FU pochopil, že se jedná o placení daně DPPO 2021? Tak aby úrok z prodlení byl např. jen za 5-6/2022.

Organizační složka zahraniční osoby – anglické společnosti – nákup a prodej zboží. Nikdy nepodávali daňové přiznání k dani z příjmů PO, prý - tím že nemají právní subjektivitu - nevznikla povinnost podávat. Konzultovali na MFCR a snad dávali na FÚ nějaký doklad k tomto tvrzení od renomované firmy (bohužel nemám k dispozici tento dokument, ani nevím v jakém roce to bylo). Mohla bych Vás požádat o stanovisko, zda-li máme podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob nebo ne? Předem děkuji za odpověď.

Za nesplnění povinnosti v oblasti daní jsou často daňovému subjektu stanoveny poměrně přísné sankce. Správce daně jejich udělení přitom nemá ve své kompetenci, protože řada pokut je stanovena přímo zákonem a při naplnění zákonných kritérií musí správce daně příslušnou pokutu stanovit. Jistou kompetenci má pak správce v případě promíjení vybraných sankcí, kdy má daňový subjekt možnost požádat o individuální promíjení. Covidové roky 2020 a 2021 byly navíc z hlediska promíjení ojedinělé, protože řada pokut se plošně promíjela na základě hromadných pardonů. Tento článek se zaměřuje na současné možnosti promíjení pokuty za pozdní podání daňového přiznání na základě individuálního promíjení a obsahuje také praktické příklady pro danou problematiku.

Po dokončení účetní závěrky následuje další krok, a tím je sestavení podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Není to první setkání s výpočtem daňové povinnosti, již do účetní závěrky bylo třeba vyčíslit a zaúčtovat rezervu na splatnou daň. Nyní je však nutné nejen vypočítat definitivní výši daňové povinnosti, ale také správně vyplnit formulář daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Cílem článku je upozornit jen na ty části daňového přiznání a situace, které je možné označit za problematické a se kterými nepomůže žádná softwarová aplikace. Soustředíme se přitom především na správné stanovení základu daně kapitálové společnosti za zdaňovací období kalendářního roku 2020.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 18. září 2019 ve věci C-700/17 Peters

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 10 Afs 227/2016 , www.nssoud.cz

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, čj. 6 Afs 224/2016-40

Jak je to s pomůckami? Existují oprávněně při správě daní? Je možno dohledat s určitým nadhledem souvislosti jejich používání při správě daní za posledních téměř sto let? Lze v jejich zákonné úpravě a v názorech vyslovovaných judikaturou spatřit kontinuitu tolik potřebnou pro stabilitu postupů v daňovém řízení? Věřím, že po přečtení následujícího příspěvku čtenář dojde většinou ke kladné odpovědi.

Přechod na pomůcky u nepodání řádného daňového tvrzení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2015, sp. zn. 5 Afs 187/2014, www.nssoud.cz K...

Přechod na pomůcky u nepodání dodatečného daňového tvrzení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.8.2015, sp. zn. 9 Afs 66/2015, www.nssoud.cz K...