Osoby právnické

Odštěpný závod má svého zřizovatele se sídlem v Německu. Účetní i zdaňovací období odštěpného závodu je klasický kalendářní rok, odštěpný závod je standartním plátcem daně z příjmu právnických osob a podává přiznání na každoroční bázi. Nyní k 31.10.2024 došlo ze strany zřizovatele ke zrušení tohoto odštěpného závodu, dostali jsme písemnost, která je podepsána právě zřizovatelem a to věc je zde uvedena. Nyní se snažíme najít ustanovení podle kterého máme podat daňové přiznání k DPPO? Našli jsme § 240a odst. 5 daňového řádu, který hovoří o lhůtě 30-ti dní od zániku - podle právních výkladů ale zánikem je myšlen výmaz společnosti z OR. Pro výmaz ale na druhou stranu potřebujeme souhlas od FÚ, který nám jej zřejmě nedá než podáme daňové přiznání. 

OSVČ zaplatila sponzorský dar klubu motorkářů na kulturní akci. Byla jí vystavena darovací smlouva o potvrzení finančního daru. Tento klub motorkářů jsme nenašli na ARESu. Není to spolek a pravděpodobně to není ani právnická osoba. Lze tento dar uplatnit v daňovém přiznání jako daňově uznatelný?

Dle smlouvy o výkonu funkce je statutárnímu orgánu (právnické osobě) vyplácena odměna. Při posuzování výše odměny je potřeba pracovat s transferovou cenou?

Na úředníky územních samosprávných celků klade zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), zvláštní požadavky a jeho § 16 obsahuje základní povinnosti úředníků. Speciální úprava základních povinností úředníků je odůvodněna zvláštní povahou činnosti úředníka. Ustanovení § 16 odst. 6 zákona o úřednících totiž výslovně vylučuje aplikaci § 301 a 303 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), které upravují základní povinnosti zaměstnanců a zvláštní povinnosti některých zaměstnanců.

Dne 1. 6. 2021 nabývá účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, který přináší změny a zásadní zpřesnění určování skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů či jejich zahraničních obdob. Tento článek si klade za cíl popis procesu určení skutečného majitele na základě těchto změn včetně přidružených povinností vztahujících se k evidenci skutečných majitelů.

V tomto článku tematicky navážu na své předchozí texty publikované na stránkách tohoto časopisu, v nichž jsem se opakovaně zaměřil na problematiku odpovědností za činnost a hospodaření příspěvkové organizace územního samosprávného celku. Nyní bude pozornost věnována zejména tzv. criminal compliance programům jako relativně novému nástroji reagujícímu na změny v právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob v České republice.

Obce v rámci plnění svých povinností stanovených zákonem vstupují do právních vztahů s různými subjekty. V případě prodlení či z jiných důvodů mnohdy obci vzniká právo na úhradu smluvní pokuty. Je však povinností obce splnění těchto povinností vymáhat, anebo je na jejím uvážení, zda se takového kroku vzdá či dokonce dluh výslovně promine?

Následující příspěvek se zabývá jednou z nejdiskutovanějších částí velké novely daňového řádu 2021, kterou je oblast zahájení daňové kontroly. Od 1. 1. 2021 bude daňová kontrola zahájena doručením „oznámení o zahájení daňové kontroly“. Jedná se v praxi ale skutečně o tak zásadní změnu? 1) Dne 1. 1. 2021 vstoupí v účinnost největší změna zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, od jeho schválení v roce 2009. Zákonodárce tak „uctí“ 10leté výročí účinnosti tohoto právního předpisu (původní znění vešlo v účinnost dne 1. 1. 2011).

Jednou ze základních a povinných náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření – tzv. svěřeného majetku. Bližší obsah tohoto pojmu zákon přímo nedefinuje, lze ho odvodit z dalších ustanovení zákona a vyplývá také z celkového účelu právní úpravy příspěvkových organizací. Prostřednictvím zřizovatelem stanovených majetkových práv ve vztahu ke svěřenému majetku pak zřizovatel ovlivňuje a vhodně koriguje právní jednání příspěvkové organizace.

Zákon 563/91 Sb. o účetnictví (dále jen ZÚ) umožňuje některým typům neziskových organizací účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví (dále jen JÚ). Mezi těmito účetními jednotkami se hojně vyskytují veřejně...

Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?

Typickým případem založení (ustavení) nové právnické osoby je přijetí (schválení) zakladatelského právního jednání. V případě spolku, tedy právnické osoby korporačního typu (společenství osob), se jedná o přijetí stanov. Zakladatelé (nejméně tři osoby vedené společným zájmem) založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov. Stanovy jsou pro právní život spolku nejdůležitějším dokumentem. Právě o náležitostech stanov pojednává následující text.

Od začátku letošního roku je účinná povinnost zápisu tzv. skutečných majitelů právnických osob do evidence, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv se primárně jedná o úkol pro právnické osoby, které musejí požadované údaje do seznamu zaznamenat, zákon dopadá také na praxi daňových poradců či účetních, a to tím, že (nejen) tyto profese provádějí při své činnosti tzv. identifikaci a kontrolu klientů. V článku se proto zaměříme na základní parametry právní úpravy, která je i po téměř roční praxi spíše na okraji zájmu veřejnosti.

Máte dceřinou společnost v zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohla česká mateřská společnost zdaňovat v České republice určité vymezené příjmy dceřiné společnosti umístěné v zahraničí. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů1) a exit tax2) z minulých článků navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti pravidel zdaňování zahraničních dceřiných společností.

V roce 2018 došlo k fúzi společností A a B, rozhodným dnem byl 1. 5. 2018, k zápisu do obchodního rejstříku došlo 21. 8. 2018. Dne 12. 6. 2018 společnost A uhradila finančnímu úřadu zálohu ve výši 745 000 Kč dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016. K 4. 6. 2018 jsme za A podali přiznání k dani z příjmů za rok 2017 a z tohoto přiznání nám vyšel předpis pro platbu kvartálních záloh ve výši 1 451 300 Kč. Dne 12. 9. 2018 se finančnímu úřadu uhradilo 1 451 300 Kč. V listopadu jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů za období 1. 1. až 30. 4. 2018. Celková daňová povinnost z tohoto přiznání nám vyšla ve výši 2 497 840 Kč, z této částky jsme spočítali, že bychom měli k 15. 12. 2018 finančnímu úřadu zaplatit 1 873 400 Kč (2 497 840 / 4 x 12 = 7 493 520 x 0,25 = 1 873 380 = po zaokrouhlení 1 873 400 Kč). Volali jsme na finanční úřad, abychom si tuto výši s nimi odsouhlasili, tuto výši nám skutečně potvrdili, ale bylo nám sděleno, že na základě fúze nám byly změněny termíny splatností záloh a jejich výše. Dle finančního úřadu jsme v červnu neměli platit žádnou zálohu, její splatnost byla posunuta na 15. 7. 2018, kromě posunutí této splatnosti nám i změnili výši zálohy na 1 451 300 Kč (dle daně z příjmů právnických osob za rok 2017), takže jsme v červnu byli v přeplatku a v červenci v nedoplatku, z kterého nám začaly běžet úroky z prodlení. V září jsme prý také neměli platit zálohu, ale až 15. 10. 2018, a to ve výši 1 451 300 Kč. Další zálohu ve výši 1 873 400 Kč máme dle jejich sdělení uhradit 15. 3. Je postup správce daně správný?

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb. , o registru smluv, zejména ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Znakem každé právnické osoby je její název. Název má zásadní význam jako identifikační znak organizace, uvádí se již v zakladatelském právní jednání a je její obligatorní náležitostí, neboť právě název ji individualizuje. Název je nezbytnou formální náležitostí při zápisu do příslušného rejstříku a také skutečností do rejstříku zapisovanou.1) Volba názvu organizace může být také jistým způsobem dosahování cíle tohoto subjektu.

Může obecně prospěšná organizace použít prostředky z rezervního fondu na úhradu nákladů na hlavní činnost v běžném roce, nebo je vhodnější pro tyto účely zřídit speciální fond, např. fond rozvoje, ze kterého by v průběhu běžného roku byly hrazeny náklady na hlavní činnost a správu?

Obec má dceřinou společnost, která je plátcem DPH, obec je 100% vlastníkem. Dceřiná společnost vybuduje bazén z peněz poskytnutých obcí. U výstavby uplatní odpočet DPH, protože jde o komerční využití. V případě, že by v budoucnu byl bazén pronajat jinému subjektu (nájemné s DPH), byť za symbolické nájemné, není důvod krátit nárok na odpočet DPH. Je tomu tak?

Chystáte se přesouvat majetek beze změny vlastnictví do zahraničí? V dnešním článku si představíme, za jakých okolností by mohlo dojít v těchto případech ke zdanění. Po představení omezení daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů z minulého článku navážeme na další dopady tolik diskutované směrnice ATAD v oblasti zdanění při odchodu.