Podání

Může fyzická osoba, která má ze zákona zřízenou datovou schránku (je OSVČ s přerušenou živností), podat „beztrestně“ daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2023 „papírově“, pokud nemá žádné příjmy z podnikání (má jenom závislou činnost a nájemné)?

Kasační stížnost podaná v této věci je sice stručná, ale to není (jak naznačuje žalovaný) samo o sobě na závadu: naopak to může být přednost.

Není pochyb o tom, že digitalizace celé společnosti se nevyhýbá ani oblasti komunikace s orgány Finanční správy. Počet podání v elektronické podobě adresovaných správci daně přesáhl v roce 2021 již 19 milionů1) a jejich podíl bude dále rapidně narůstat. V souvislosti se zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám zapsaným v registru osob totiž bude uplatňováno ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které daňovým subjektům s datovou schránkou zřízenou ex offo (a zpřístupněnou) klade za povinnost činit vymezená podání pouze elektronicky. Jedná se o podání, pro která je ukotven terminus technicus „formulářová“, a patří mezi ně veškerá daňová tvrzení (přiznání, hlášení, vyúčtování), a to jak řádná, tak i následná, opravná nebo dodatečná, dále pak přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Ukládání povinností souvisejících s formulářovým podáním je právním úkonem vůči širokému okruhu daňových subjektů, a mělo by tedy odpovídat příslušným ústavním požadavkům. Bylo tomu tak ale v minulosti? A jak je to dnes? Pojďme se na tyto otázky podívat podrobně.

Fyzické osobě, která má již 2 roky pozastavené podnikání, byla ze zákona zřízena datová schránka. Je tato osoba povinna podat daňové přiznání jen přes datovou schránkou, pokud příjmy, ze kterých podává daňové přiznání plynou pouze ze závislé činnosti? Nebo lze podat přiznání i v listinné podobě (datová schránka je zřízena na IČO a nikoli na rodné číslo). Podnikající fyzické osobě ke dni sestavení daňového přiznání ještě nebyla zřízena datová schránka, ale tato datová schránka bude zřízena mezi okamžikem sestavení daňového přiznání a jeho podáním, je nutno přiznání podat datovou schránkou?

FO podnikatel v portálu Moje daně pověří další osobu - role uživatele - prohlížení a odesílání všeho, prohlížení a odesílání všeho s pověřováním. (Pověřená osoba nemá na FÚ za tuto FO jinou plnou moc.) Pověřená osoba ze svého portálu Moje daně - vybere příslušnou FO s pověřeným přístupem a odešle daňové přiznání za tuto FO. Je toto podání na FÚ platné jako elektronické bez dalších potvrzovacích úkonů?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2021, čj. 6 Afs 274/2020-41

Motto: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“ Albert Einstein Použití elektronické pošty (e-mailu) jako nástroje právního jednání vůči orgánům veřejné moci má svá pravidla i omezení založená platnými legislativními předpisy. Pro oblast daní byla ovšem donedávna elektronická pošta prostředkem vysoce limitovaným, zásadní změnu by mohly přinést rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce roku 2020. Rozbor aktuální situace i možného vývoje obsahují následující řádky.

Následující příspěvek se zabývá jednou z nejdiskutovanějších částí velké novely daňového řádu 2021, kterou je oblast zahájení daňové kontroly. Od 1. 1. 2021 bude daňová kontrola zahájena doručením „oznámení o zahájení daňové kontroly“. Jedná se v praxi ale skutečně o tak zásadní změnu? 1)

Článek se zabývá problematikou a pravidly ukládání daňových sankcí za opakované a dlouhodobé porušování jedné daňové povinnosti v kontextu poslední judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně jeho čtvrtého senátu. Ten přitom dospěl k poměrně nečekaným závěrům vycházejícím především z teze, že výše popsané jednání lze charakterizovat jako pokračující správní delikt. Článek se proto nejprve věnuje účelu a smyslu pokuty za nedodržení povinnosti učinit podání elektronicky, jejíž výše byla předmětem sporu řešeného Nejvyšším správním soudem, a následně podrobněji rozebírá typy správních deliktů, jejichž základním znakem je dlouhodobost. V kontextu uvedeného pak článek shrnuje sporné částí rozsudku čtvrtého senátu a rovněž předkládá možná východiska a řešení nastolené situace.

Dne 19. 10. 2020 byl na Daňovém portálu Finanční správy České republiky zveřejněn elektronický formulář „Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání“ (dále jen „Oznámení DAC 6“). Formulář Oznámení DAC 6 na daňovém portálu naleznete v části „Elektronická podání pro finanční správu“ v sekci „Elektronické formuláře“ pod názvem „Oznámení pro DAC 6“.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

Následující článek je zaměřen na problematiku správného formátu a struktury podání při správě daní. Jeho cílem není dojít k jedinému správnému názoru, spíše poukázat na judikaturní vývoj a otevřené otázky s ním spojené. Můj osobní názor na celou problematiku je takový, že celá níže uvedená „kausa“ elektronických podání je jen neblahým důsledkem výše uvedené judikatury Ústavního soudu, když právě zpochybnění či narušení způsobu sběru dat je velmi účinným nástrojem, jak dva neoblíbené kontrolní instituty na určitou dobu eliminovat. Výsledkem však je, že oba dva v právním řádu fungují nerušeně dál, bohužel ale byly otevřeny a otevřeny zůstaly otázky jiné.1)

Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnění úroků z hypotečních úvěrů jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů fyzických osob, v některých případech může mít dopad i do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ne vždy jsou však podmínky zákona splněny a sporné případy se stávají předmětem soudních jednání. Dnes si ukážeme zajímavé judikáty z této oblasti.

S pozdě uhrazenými daňovými povinnostmi souvisí další nepříjemný následek – úroky z prodlení. Situaci dále komplikuje skutečnost, že naskakují automaticky přímo ze zákona a platební výměr, který na ně správce vystavuje, je pouze deklaratorní a k jeho předání daňovému subjektu dochází často až s velkým časovým odstupem. Zajímavým rozsudkům správních soudů z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 2 Afs 100/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 4 Afs 298/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 1 Afs 69/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2: 2019, sp. zn. 4 Afs 353/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 2 Afs 100/2018 , www.nssoud.cz

Ne vždy má daňový subjekt prostředky na zaplacení daně ihned k dispozici. Pak přichází na řadu žádost o posečkání daně, resp. o možnost platit daň ve splátkách. Ani v této oblasti nedochází vždy ke sladění představ poplatníků a správců daně. Dnešní výběr z judikatury se bude věnovat aktuálním rozsudkům na toto téma.