Poplatky místní

    Vyměřování místních poplatků po novele zákona účinné od 1. 1. 2024 Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek zevrubně informuje o dosud poslední novele zákona o místních poplatcích, která byla...

Dne 1. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 182/2023 Sb. , o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tento zákon, jenž lze považovat za jistou formu daňové amnestie, která byla takto vyhlášena státem, má „motivovat dlužníky ke splnění jejich nejdůležitějších povinností, tedy k úhradě daně (jistiny), na úkor povinností méně důležitých (úhrady příslušenství), a v konečném efektu k narovnání jejich vztahů ke státu na poli správy daní“, jak se ostatně uvádí v samotné důvodové zprávě, která doprovázela přijetí uvedeného zákona. Cílem tohoto opatření je také poskytnout úlevu fyzickým osobám a domácnostem v současné těžké ekonomické situaci.

Společnost s r.o., plátce DPH, pronájímá v bytovém domě (dům zahrnut v obchodním majetku) byty fyzickým osobám (neplátci DPH). Součástí služeb nájemníkům je i zajištění odkládání a odvoz komunálního odpadu. Město zavedlo v roce 2022 místní poplatek za odkládání komunálního odpadu, který zasílá každý měsíc společnosti s r.o. k úhradě. Následně společnost s r.o. přefakturovává poplatek za odkládání komunálního odpadu nájemníkům. Z této služby (ukládání a odvoz komunálního odpadu) společnost s r.o. neodvede DPH na výstupu, protože místní poplatek není předmětem DPH?

Válečné konflikty nedopadají pouze do života lidí, kteří pobývají na území zasaženém válkou. O některých dalších dopadech války jsme se na vlastní kůži začali přesvědčovat v únoru letošního roku, a to v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kromě jiných evropských zemí začala i Česká republika čelit od 24. 2. tohoto roku poměrně masivnímu přílivu uprchlíků z válkou zasažené země. V souvislosti s jejich příchodem bylo nutné začít řešit situace, na které jsme do té doby nebyli zvyklí.

Jak správně zaúčtovat: 1) poplatek z pobytu - na vystavené faktuře pro ubytovaného hosta a 2) poplatek z pobytu - odvod městskému úřadu?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na aktuální změny právních předpisů, které souvisejí zejména s daňovou, účetní a právní praxí neziskových subjektů a které byly přijaty na konci roku 2019 s účinností od počátku roku 2020. Jednotlivé právní předpisy budeme probírat chronologicky, jak byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

Ve Sbírce zákonů v částce č. 108/2015 Sb. byl dne 14.10.2015 vyhlášen zákon č. 266/2015 Sb. (dále jen „novela“), který mění zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích. Cílem novely je přenesení poplatkové povinnosti za místní poplatky z nezletilého poplatníka na jeho zákonné zástupce, osvobození určité kategorie osob od poplatkové povinnosti za odvoz odpadu a navracení obecním úřadům zpět pravomoc promíjet místní poplatky, která obcím náležela do 31.12.2010.

Již delší dobu slýcháváme o případech, ve kterých exekutor požadoval za svou práci odměnu, která nebyla přiměřená. To zejména z důvodu, že náklady exekutora zjevně převýšily hodnotu pohledávky. Přesto, že mediálně známé jsou v převážné míře případy exekuce prováděné soudními exekutory, je problematika přiměřenosti exekučních nákladů každodenním chlebem také správců místních poplatků, kteří musí posuzovat přiměřenost exekučních nákladů již dříve, než zvolí samotný způsob provedení exekuce. Pokud by zvolili špatně, vystavili by se riziku postihu za nesprávný úřední postup. Vodítky k tomu, jak postupovat při volbě způsobu provedení exekuce, však v zásadě nedisponují. Kritéria, na základě kterých lze dospět ke správnému určení způsobu provedení exekuce, resp. řádnému posouzení přiměřenosti následně vzniklých exekučních nákladů, se pokusí nastínit právě tento článek.

Institut veřejného prostranství se po roce 1989 objevil poprvé v zákoně o místních poplatcích 1), ve znění účinném k 1.1.1991, a to v souvislosti se zakotvením oprávnění obcí k vybírání místních poplatků. V § 4 odst. 2 zákona bylo stanoveno, že: „veřejným prostranstvím jsou zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace“. Tato definice byla posléze rozšířena novelou zákona č. 48/1994 Sb. - v období od 1.7.1994 do 31.12.2003 tak byly veřejným prostranstvím myšleny: „zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení“.

Rodné číslo (dále také "RČ") je, jak je všeobecně známo, identifikátorem fyzické osoby v informačním systému evidence obyvatel a je přidělováno každému občanu České republiky a také, za zákonem stanovených podmínek, cizincům1. Při zavedení RČ nebylo jeho používání nijak legislativně upraveno. To číslo začalo být postupně používáno ve všech situacích, kdy bylo potřeba jednotlivce jakkoliv identifikovat, a to i v situacích docela banálních, kdy identifikace nebyla ani nutná či potřebná. Navíc se toto číslo, pro svou technickou strukturu, začalo všeobecně používat jako třídící klíč ve většině databází týkající se osoby - jednotlivce. Vznikla tak možnost tyto databáze provázat právě prostřednictvím RČ. Nekontrolované propojování databází přineslo zásadní problémy z pohledu ochrany soukromí jednotlivců.

Daň z hlavy v českém daňovém systému 21. století Mgr. et Mgr. Alena Vlachová Mgr. Martin Snížek Je to možné? Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout...

Místní poplatky (poplatek ze vstupného) Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. května 2011, čj. 1 Afs 5/2011-86, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 6 odst. 1 zákona...

Poplatek z ubytovací kapacity Dotaz č. 950/11 Blažena Petrlíková Střední škola, máme domov mládeže, kde ubytováváme i cizí osoby. Městu platíme ubytovací poplatek 6 Kč za osobu a den....

Doručování veřejnou vyhláškou v daňovém řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. října 2010, čj. 7 Afs 54/2010-63, www.nssoud.cz K předpisům: - § 19 odst....