Pracovní právo (obor)

Paní doktorka chce uzavřít pracovní smlouvu s dubajskou poliklinikou a aktuálně se tam i odstěhovat s rodinou. Aktuálně čerpá mateřskou dovolenou u bývalého zaměstnavatele (v 5/2024 se narodilo dítě). Je nutné ukončit pracovní smlouvu u českého zaměstnavatele? Bude to zasahovat do rodičovského příspěvku, který bude čerpat od listopadu 2024?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?

Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního provozu a mohou představovat dramatický zásah nejen do životů konkrétních zaměstnanců a zaměstnankyň. Právní úprava této problematiky ošetřená zákoníkem práce , která je předmětem následujícího textu, zakotvuje zejména povinnosti zaměstnavatele při předcházení i řešení pracovních úrazů a oproti občanskému zákoníku obsahuje speciální úpravu náhrady škody v případě, že k pracovnímu úrazu dojde.

Mohu zaměstnat na DPP nepedagogického pracovníka - člověka, který se nám stará o správu online systému školy, a platit ho z OON, tedy ze státního rozpočtu?

Pokud se mění dodatkem pracovní poměr z doby určité na dobu neurčitou, stačí vystavit a podepsat dodatek den před ukončením platnosti pracovního poměru na dobu určitou (např. PP by měl skončit 31. 12. 2021, dodatek bude vystaven a podepsán 30. 12. 2021)?

Novela zákona o obchodních korporacích 1) se s účinností ode dne 1. 1. 2021 (dále „Novela“) dotkne mimo jiné i otázky vydávání akcií s vysílacím právem. Vlastníkovi takovéto akcie se nabízí možnost jmenovat a odvolat zpravidla jednoho nebo více členů představenstva nebo dozorčí rady akciové společnosti (dualistický systém řízení).

Opět po měsíci vám přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení novely zákona o DPH , která má do české legislativy implementovat opatření EU pro sjednocení pravidel při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU označovanou jako tzv. quick fixes. S touto problematikou je spojena také aktualizace formuláře pro souhrnné hlášení a nepřímo také v mediích hojně diskutované téma zavedení plošného režimu přenesení daňové povinnosti v ČR. Na závěr Vám přinášíme zajímavý rozsudek z oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj.

Následující článek se zabývá vlivem změny sazby nemocenského pojištění od 1. 7. 2019 na výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení (tj. mimo EU, EHP a Švýcarska).

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, mají nárok na vyplacení diet?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Čemu musí podnikatelé věnovat náležitou pozornost i v roce 2020, jsou změny v oblasti pracovního práva, a tedy pracovněprávních vztahů se zaměstnanci. Ke dni zpracování tohoto přehledu byly některé změny již v režimu přijatých a účinných, jiné se teprve projednávají. Vybrali jsme ty nejdůležitější.

Plat se skládá z několika složek, které mají odlišný účel a pravidla pro jejich přiznávání. Neznalost, neporozumění nebo nerespektování právní úpravy v tomto kontextu může v praxi znamenat řadu obtíží včetně soudních sporů. Druhý díl článku o platovém odměňování (poznámka redakce: platovému odměňování jsme se věnovali také v časopisu UNES č. 11/2019 na s. 21) se bude věnovat právě jednotlivým složkám platu a zkušenostem z praxe.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZP “) definuje v § 310 podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.

Před zpracováním daňového přiznání k dani silniční (termín pro jeho podání za rok 2019 je do 31. 1. 2020) je vhodné připomenout, jaké chyby se v této oblasti nejčastěji vyskytují. Jde zejména o nesprávné: – určení, kdy je vozidlo předmětem této daně, – zjištění sazby daně a stanovení výše záloh na daň a daně, – rozhodnutí, kdo je poplatníkem daně při prodeji (koupi) staršího vozidla. Nejčastěji se v uvedených oblastech dopouštějí chyb fyzické osoby-podnikatelé a z právnických osob pak zejména příspěvkové organizace, z nichž mnohé se stále zcela nesprávně domnívají, že jsou od daně silniční osvobozeny.

Je zaměstnavatel povinen vyplácet např. příspěvek na penzijní připojištění, multisportkartu či vánoční ­dárek pro zaměstnance také zaměstnancům, kteří v daný měsíc nic neodpracují z důvodu dlouhodobé ne-mocenské, mateřské či rodičovské dovolené? Je to považováno za diskriminaci v každé situaci? Existuje nějaká možnost vyjmutí vyplácení benefitů při zmíněných absencích a lze vázat tyto benefity pouze na vý-kon práce?

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), upravuje dvě možnosti odměňování osob v pracovním poměru, a to mzdu a plat. Následující příspěvek je zaměřen na souhrnný přehled právní úpravy platového odměňování a jeho pravidel. V příštím díle se budeme zabývat podrobnostmi u jednotlivých složek platu.

V dnešní době je již téměř nemyslitelné, aby v oborech činnosti, kde je to z technického pohledu možné, zaměstnavatel neumožňoval zaměstnancům alespoň čas od času pracovat z domova. Využití...

V článku se zaměříme na vztah poskytnuté naturální mzdy k zaměstnaneckému benefitu u zaměstnance a na otázku, jaké je daňové řešení naturální mzdy u zaměstnavatele.

Dne 7. 2. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 32/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále také jako „zákon“ nebo „novela“), jímž došlo ke zrušení tzv. karenční doby. Na první pohled zdánlivě drobnou úpravu ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce spočívající ve vypuštění části jeho druhé věty provázely od počátku parlamentního projednávání v únoru roku 2018 mnohé diskuse. Nejednotnost názorů na danou problematiku napříč politickým spektrem vyplývá již ze samotného vývoje projednávání zákona, který byl v konečném důsledku schválen a vyhlášen navzdory zamítavému stanovisku Senátu. Novela nabyla účinnosti dne 1. 7. 2019 a vyjma změny zákoníku práce mění i některé další zákony, a to zejména zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb. “), a dále zákony upravující služební poměr vojáků z povolání a některých dalších skupin osob pobírajících mzdu, plat či jiný příjem.