Prominutí úroku

K problematice vztahů daňového a insolvenčního řízení se velmi často vyjadřuje jak judikatura správních soudů, tak nezřídka i Ústavního soudu. Poslední dobou se však zdálo, že v rámci stávající judikatury pro tuto oblast jsou již všechna sporná místa vyřešena a soudy nebudou mít už cokoli zásadního v rámci uvedené problematiky k řešení. Tento pocit netrval však dlouho, protože správní soudnictví se muselo v tomto roce zaobírat sporem mezi daňovým subjektem v úpadku na straně jedné a správcem daně na straně druhé ve věci správcem daně neuznaného nároku na vyplacení úroku z vratitelných přeplatků dle § 253a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “).

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z posečkané částky. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Věřitel (s. r. o.) koupil dluhopisy s úrokem 10 % p. a., dlužník (a. s.) se ocitl z důvodu předlužení v úpadku a vyhlásil na sebe insolvenci. Věřitel přihlásil pohledávku (jistinu + úroky) ve lhůtě u insolvenčního soudu, a vytvořil tak na úroky 100 % daňovou OP. Věřitel však nechce po datu vstupu dlužníka do insolvence účtovat další úroky do výnosů, ale chce využít § 1995 ObčZ o prominutí úroků ode dne vstupu do insolvence do budoucna. Znamená toto prominutí úroků, že již nemusíme účtovat úroky do výnosů?

Dne 1. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 182/2023 Sb. , o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tento zákon, jenž lze považovat za jistou formu daňové amnestie, která byla takto vyhlášena státem, má „motivovat dlužníky ke splnění jejich nejdůležitějších povinností, tedy k úhradě daně (jistiny), na úkor povinností méně důležitých (úhrady příslušenství), a v konečném efektu k narovnání jejich vztahů ke státu na poli správy daní“, jak se ostatně uvádí v samotné důvodové zprávě, která doprovázela přijetí uvedeného zákona. Cílem tohoto opatření je také poskytnout úlevu fyzickým osobám a domácnostem v současné těžké ekonomické situaci.

Daňový subjekt, který je zatížen úrokem z prodlení či úrokem z posečkané částky, může požádat o prominutí tohoto úroku. Úspěšný žadatel o prominutí úroku musí splnit řadu podmínek. Některé z podmínek jsou stanoveny zcela exaktně (např. zaplatit daň, které se úrok týká), jiné jsou definovány prostřednictvím neurčitých právních pojmů (absence závažného porušení daňových či účetních právních předpisů, ospravedlnitelný důvod prodlení při placení daně či ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost úroku). Pro žadatele může být obtížné tyto neurčité právní pojmy dle jejich smyslu a významu naplnit – v článku proto na příkladech objasňuji, jak lze tyto pojmy chápat v praxi. V případě žádosti o prominutí úroku je pak samozřejmě nezbytné tvrzené skutečnosti dostatečně doložit a prokázat.

V souvislosti se sekundárními dopady mimořádné události na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události" (dále jen „Rozhodnutí“), zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (viz informace Prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele převážně provozující dopravu).

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2022 ze dne 24. března 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události.

V souvislosti s mimořádnou událostí na Ukrajině vydal ministr financí "Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události", zveřejněné dne 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 (dále jen „Rozhodnutí“).

Ceny energií po pandemii koronaviru zažívaly během podzim 2021 nebývalý růst, když dosahovaly jednotlivé komodity svých maximálních cen v historii. Tento dynamický vývoj byl důvodem ukončení některých alternativních dodavatelů plynu a elektřiny, což se ale dotklo přibližně jednoho milionu odběratelů, kterým sice byly zajištěny dodávky prostřednictvím dodavatele poslední instance, ale za mnohem vyšší ceny, než byly platně (a v mnoha případech na dobu několika let) odběrateli nasmlouvány s dosavadními dodavateli. Posouzení zákonnosti jednání jednotlivých dodavatelů je samostatným problémem, který patrně bude dále řešen v rámci jiných institutů, zejména civilního a trestního práva. Bezprostřední a mnohonásobné navýšení ceny energií a dopad na odběratele vedly k rozhodnutí vlády 1) a návazně ministryně financí 2) o prominutí daně z přidané hodnoty (dále také jen DPH) z dodávek elektřiny a plynu v měsících listopad a prosinec 2021. Samostatně pak vláda projednala 3) novelu zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ), která by umožnila zavést nulovou výši sazby daně z uvedených komodit trvale. Tato novela však předpokládá předchozí souhlas Evropské komise.

Úrok z neoprávněného vymáhání byl systematicky součástí úroku z neoprávněného jednání správce daně dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen DŘ ). Smyslem tohoto úroku je či bylo daňovému subjektu vyšší sazbou než u běžného úroku z neoprávněného jednání správce daně nahradit větší zásah do jeho práv v podobě nezákonné exekuce. V jednom ze svých rozsudků se Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) zabýval dobou, za niž má být úrok ve vyšší výši daňovému subjektu přiznán. Cílem tohoto článku je upozornit na specifika jednotlivých způsobů provedení daňové exekuce v kontextu závěru z rozsudku NSS zejména stran konce úročené doby.

Nikdo není neomylný, a tak samozřejmě může nastat situace, že i v daňovém řízení daňový subjekt nesplní některou svou povinnost včas a za toto nesplnění bude následovat odpovídající sankce. V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali případům sankcí, které tvoří příslušenství daně, a jaké jsou možnosti jejich prominutí.

Finanční správa ČR připomíná, že zálohu na daň silniční je třeba uhradit tak, aby byla nejpozději do 15. 10. 2020 připsána na účet správce daně.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně, daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto je v tomto článku shrnu a trochu okomentuji. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření (ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd.). V tomto článku se ale budu věnovat jen daňové oblasti, a to opatřením spadajícím do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je opatření celá řada.

V současné době prakticky celý svět bojuje s epidemií koronaviru a přijímá opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Tato opatření samozřejmě mají mimořádný negativní dopad na ekonomiku a jednotlivé fyzické i právnické osoby. Česká republika přijala ke zmírnění těchto dopadů některá opatření, která by měla pomoci zejména podnikajícím subjektům tento nepříznivý dopad překlenout. V následujícím příspěvku bychom chtěli o těchto opatřeních blíže informovat.

Myslím, že úvody jsou v této době zcela zbytečné, přejdeme rovnou k otázkám a odpovědím na to, co nás zajímá v souvislosti se stavem nouze, který je následkem šíření nákazy. Zásadním materiálem je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Zajímá vás, zda můžete poslat daňové přiznání e-mailem? Podrobnou odpověď naleznete u otázky číslo 12.

Následující informace jsou vztaženy převážně k žádosti o prominutí výše uvedených úroků. Nicméně obecný postup při podání žádosti se týká např. i žádosti o prominutí penále, pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu, pokuty za nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením.

Daní provázejících podnikání i osobní život je mnoho a někdy se věci natolik zkomplikují, že v době jejich splatnosti daňový subjekt nemá dostatek peněz na úhradu. Nejhorší, co může v takové situaci udělat, je role „mrtvého brouka“, kdy svůj daňový nedoplatek nebude aktivně řešit. Daňová povinnost se totiž rozhodně časem sama od sebe neztratí a finanční úřad na ni nezapomene, pouze o to více dotyčného poplatníka nebo plátce dluh na dani zabolí přes citelný sankční úrok z prodlení či ve formě nucené úhrady daňovou exekucí. Naproti tomu lze rozhodně doporučit možnost požádat správce daně o posečkání úhrady daně nebo o její splátkování. Nejde-li totiž o notorického neplatiče daní, má poměrně velkou šanci na vyhovění žádosti a návazně na zhruba jen poloviční úrok z tohoto posečkání.