Účetnictví jednoduché

Může vést jednoduché účetnictví i spolek, který na svou činnost dostává dotace?

Cílem tohoto článku je především vzbudit zájem odborné (či dokonce široké) veřejnosti o paragrafové znění nového zákona tím, že zde budou naznačeny směry, kterými se pracovní verze paragrafového znění nového zákona o účetnictví ubírá – a mnohdy to jsou zajímavé „koncepční posuny“.

V tomto příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 5/2021 na s... Pokračujeme v jednotlivých částech navržené účetní úpravy a porovnání se stávající účetní úpravou.

V listopadu 2018 předložila pracovní skupina Ministerstva financí k veřejné konzultaci návrh koncepce účetní legislativy. Následovalo připomínkové řízení, které bylo ukončeno až 18. 1. 2020 a materiál byl předložen k projednání vládě. Návrh věcného záměru nové účetní legislativy byl vládou projednán a schválen 5. 10. 2020 s jasným cílem. Zbrusu nový modernizovaný zákon o účetnictví by měl být předložen do 30. 6. 2022 s tím, že je navržena jeho účinnost od ledna minimálně 12 měsíců od platnosti nového zákona. Účetní jednotky tak mají dostatečný časový prostor se „přeladit“ na nový účetní svět, seznámit se blíže s často okrajově naznačovanými účetními koncepty respektujícími moderní účetní pohled. Ten je založený na ekonomické podstatě účetnictví a umožňuje zlepšení srovnatelnosti, kvality vypovídací schopnosti účetnictví a v neposlední řadě konkurenceschopnost obchodních korporací v mezinárodním měřítku.

Ne všechny firmy mají vedení účetnictví řešené účetními v pracovně právním vztahu. Paragraf 5 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), umožňuje vedení účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobou, tedy tzv. na zakázku.

Jeden z hlavních problémů při externím zpracovávání účetnictví je to, že klienti nedodávají dokumenty včas a kompletní. Týká se to hlavně přijatých faktur a účtenek, ale i bankovních výpisů. Při tom se ale dá spolupráce mezi klientem a účetní firmou nastavit tak, aby klient nemusel doklady připravovat ani je účetní firmě předávat. Jsou to totiž činnosti, které zákazníci nemají rádi a nechtějí je dělat. Vše lze nastavit tak, aby účetní firma měla všechny doklady včas a kompletní a zákazník se nemusel angažovat. Odpadne také neustálé urgování chybějících dokladů. A přesně proto jsme vyvinuli wflow.com. Služba wflow.com je určená k bezpečnému a průkaznému předávání a oběhu dokumentů, jejich schvalování a zabezpečené elektronické archivaci. Propojením s umělou inteligencí na vytěžování faktur firmy ROSSUM a libovolným informačním systémem pak umožňuje plně automatizované zpracovávání přijatých faktur včetně schvalovacího procesu, zaúčtování a nákladových objektů (střediska, zakázky…).

Současná právní úprava jednoduchého účetnictví je obsažena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví “), s účinností od 1. 1. 2016. Od stejného data nabyla účinnosti také vyhláška č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška “).

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové obchodní korporace, jejichž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Základní kapitál představuje souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků. Minimální výše základního kapitálu není stanovena, zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), však určuje minimální výši vkladu každého společníka na 1 Kč. Maximální výše základního kapitálu není ZOK limitována.

Spolek – veřejně prospěšný poplatník, vede jednoduché účetnictví, má pět členů, má tržby z hlavní činnosti, to je organizování sportovních a kulturních akcí a podpora sportu. Chtěli bychom zhodnotit na příkladu, zda obecně postupujeme správně. Příjmy spolku: – členské příspěvky 2 000 Kč, – dotace obce na činnost spolku 10 000 Kč, – přijaté dary 8 000 Kč, – vstupné z akcí 5 000 Kč, – celkem příjmy 25 000 Kč, – výdaje na činnost spolku 22 000 Kč. Můžeme v daňovém přiznání uvést: – na ř. 101 (§ 18a) dotace z obce ve výši 10 000 Kč a – ř. 110 (§ 19) členské příspěvky ve výši 2 000 Kč, – snížit příjmy, aniž bychom museli upravovat daňové výdaje, a tím vykazovali ztrátu 9 000 Kč. Je tato úvaha správná?

Zákonem č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla s účinností od 1. 1. 2016 zavedena do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“ nebo „ZoÚ“), nová právní úprava jednoduchého účetnictví, čímž byl napraven zvláštní právní stav, který umožňoval vybraným účetním jednotkám vést jednoduché účetnictví podle dřívějších, ale již neplatných právních předpisů. Dnem 1. 1. 2016 nabyla účinnosti také vyhláška č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „vyhláška č. 325/2015 Sb. “).

Spolky představují jednu z právních forem neziskových organizací, které mohou být zakládány pouze za jiným účelem, než je podnikání a výdělečná činnost. Účelem založení spolku nemůže být dosahování zisku, neboť smyslem existence spolku a jeho posláním je uplatňování určitého společného neziskového zájmu zakladatelů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zájem výlučně soukromý nebo veřejný, případně o kombinaci soukromého a veřejného účelu. Zatímco právní předpisy jednoznačně zakazují výdělečný účel spolku, nezakazují provozování výdělečné činnosti jako takové. V praxi však může výdělečná činnost spolku přinášet některé nejasnosti.

Přesto, že tomu je již více než 12 let, co byla zavedena daňová evidence, a podnikatelé - fyzické osoby - nevedou jednoduché účetnictví, jsou tyto dva pojmy dodnes často zaměňovány, popř. ztotožňovány.

Praktický pohled na jednoduché účetnictví Ing. Zuzana Pšeničková, CAE Jistě jste všichni zaznamenali, že od 1.1.2016 máme zpět v platných účetních předpisech znovuoživenou účetní soustavu jednoduchého účetnictví. Tak jak...

Novelou ZÚ 1) se od 1.1.2016 stalo jednoduché účetnictví opět rovnocennou účetní soustavou pro vybrané účetní jednotky. Z původně přechodné úpravy, která však nebyla novelizována a měla velmi problematickou prováděcí právní úpravu, se základní obrysy jednoduchého účetnictví dostaly znovu do paragrafů ZÚ . Ministerstvo financí ČR vyšlo vstříc současnému stavu, kdy nestátní neziskové organizace hojně využívaly přechodné ustanovení a od roku 2003 dosud vedly jednoduché účetnictví. V tomto příspěvku chceme rekapitulovat povinnosti účetních jednotek, které mohou používat jednoduché účetnictví.

Tímto příspěvkem navazujeme na příspěvek z minulého čísla časopisu UNES1), který se týkal novely zákona o účetnictví 2), kterou připravilo Ministerstvo financí ČR. Tato novela znovu umožňuje určitému spektru účetních jednotek vést jednoduché účetnictví. Je třeba doplnit, že novela byla dne 28.1.2015 schválena vládou České republiky. V následujících měsících ji čeká projednání v Poslanecké sněmovně ČR.

Jednoduché účetnictví skutečně ještě úplně nevymizelo, i když si to mnoho lidí myslí. Nejedná se ani o jiný název k často zaměňované „daňové evidenci“. Je stále legálně používanou podobou účetnictví vybranými formami nestátních neziskových organizací.

Jednoduché účetnictví skutečně ještě úplně nevymizelo, i když si to mnoho lidí myslí. Nejedná se ani o jiný název k často zaměňované „daňové evidenci“. Je stále legálně používanou podobou účetnictví vybranými formami nestátních neziskových organizací.