Účetní a daňové novinky roku 2013

V příspěvku si stručně projdeme účetní a daňové novinky roku 2013 a dalších let těchto předpisů (poznámka: zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční nepostihla s účinnosti od roku 2013 ani později žádná novela):

Tento zákon spolu se zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o důchodovém spoření"), a zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o doplňkovém penzijním spoření"), nabyl účinnosti až , s výjimkou několika ustanovení, která se netýkají ZU. Jedinou změnou ZU bylo doplnění § 24 odst. 8, který tak neumožňuje využít pevný kurs pro přepočet cizoměnových položek ani penzijním společnostem spravujícím od roku 2013 nové (coby 2. důchodový pilíř) a (3. důchodový pilíř, o který se ovšem dělí s transformovanými penzijními fondy). Konkrétně byla první věta ustanovení doplněna o tučně zvýrazněná slova takto: .

S účinností od spatřil světlo světa . Což si samozřejmě vyžádalo četnou novelizaci souvisejících zákonů včetně daňových a účetních. Konkrétně byla z § 1 odst. 3 ZU vypuštěna slova "Pozemkový fond České republiky", kde jsou vymezeny tzv. vybrané (státní) účetní jednotky. Jeho pohrobek, nový Státní pozemkový úřad, přitom mezi vybranými účetními jednotkami zůstává coby organizační složka státu.

Tento zákon nabude účinnosti dne , vyjma několika ustanovení účinných od 1. 1. a 1. 4. 2012 (netýká se ZU). Ovšem Ministerstvo financí již avizovalo snahu o dřívější nabytí účinnosti, a to zřejmě od roku 2014.

Jedinou změnou ZU bude úprava ustanovení § 18 odst. 1 písm. c), kde je uvedeno, jaké další informace v účetní závěrce. Stávající text ". K čemuž přechodné ustanovení dodává, že po dobu dvou let od účinnosti novely je nutno uvádět i dosavadní informaci o výši splatných závazků pojistného na sociální a zdravotní pojištění za dřívější období.

Vyhláška sice nabyla účinnosti již 1. 1. 2012, ovšem dle přechodného ustanovení se takto novelizované ustanovení § 15a použije nebo později.

Nový § 15a VPU zavádí další účetní položku " a část odložené daně podle § 59 odst. 6 VPU, Účetní jednotka má přitom za úkol popsat použití této nové položky "A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let" v příloze v účetní závěrce.

O převratnou změnu se jedná zejména ohledně . Ministerstvo financí tímto vyslyšelo dřívější doporučení Národní účetní rady (viz její I - 11) a tím přispělo k přesnější časové srovnatelnosti účetních závěrek. Doposud, resp. až do konce účetního období započatého v roce 2012, se o těchto opravách účtovalo v běžném účetním období výsledkově na vrub mimořádných nákladů, respektive ve prospěch mimořádných výnosů. Nový významných oprav počínaje účetním obdobím započatým 1. 1. 2013 a později proto již nebude ovlivňovat výsledek hospodaření běžného účetního období zjištění chyby.

Novela reaguje na výše zmíněný nový § 15a VPU, který sice nabyl účinnosti již dne 1. 1. 2012, ovšem podle přechodného ustanovení se použije nebo později. Informace se tedy konkrétně týká nově zavedené účetní položky "A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let", která bude obsahovat rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6 VPU, a dále také opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Novelizují se 4 standardy.

Doplnění nové položky "A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let", sloužící hlavně pro významné opravy minulých let. V praxi se lze setkat s různými přístupy k volbě . Například se pro tuto novou položku využije "volný" účet "", anebo se stávající účet "427-Ostatní fondy" přečísluje na "424" a pro "Jiný výsledek hospodaření minulých let" se využije takto uvolněný účet "427", anebo se vytvoří analytika k účtům .

Celkem 3 změny týkající se téže nové samostatně vykazované účetní položky.

Celkem 3 změny řešící hlavně požadavek, aby u položek "Nerozdělený zisk minulých let" a "Nerozdělená ztráta minulých let" byly analytické účty vedeny tak, "A. IV.3. Jiný výsledek hospodařeni minulých let" v souladu s § 15a VPU. Tedy ohledně rozdílů ze změn použitých účetních metod, oprav v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech minulých účetních období, pokud jsou významné.

6 změn, které opět promítají novou účetní metodiku (např. změny způsobu ocenění) nákladů a výnosů minulých let.

Nová metodika rozvahového účtování oprav dřívějších účetních chyb nákladů a výnosů se neuplatní, je-li možné opravu zaúčtovat do znovuotevřeného účetnictví minulého roku (což lze až do schválení účetní závěrky, resp. do konce dalšího účetního období). Rovněž se ani po 1. 1. 2013 nic nemění na tom, že .

Tento zákon nabyl účinnosti až (dvě výjimky již od 1. 1. 2012) a ZDN se týkají 3 změnové body. Jde o doprovodný zákon k zákonu č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR, který dokončil transformaci správců daně. Zejména se 199 finančních úřadů převedlo na pouhých 14 (v sídlech krajů s téměř 200 územními pracovišti). Což se nemohlo obejít bez novelizace řady souvisejících předpisů.

Reorganizace finanční správy měla mimo jiné i značný dopad na správu daně z nemovitostí, neboť u velkého počtu poplatníků došlo ke změně místní příslušnosti správce daně, u některých vlastníků více nemovitostí pak i ke spojení stávající daňové povinnosti u více správců daně v jednom kraji do jedné daňové povinnosti. Při spojení této daňové povinnosti může dojít i ke změně výše daně ve smyslu jejího snížení, s ohledem na ustanovení o minimální dani, když poplatník přiznává pouze daň ze svého podílu na pozemku či stavbě (§ 15 odst. 4 ZDN) u více správců daně z nemovitostí v rámci jednoho kraje.

Na poli ZDN je proto nově stanoveno, že nebo dílčí přiznání ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím dojde ke změně místní příslušnosti. Což je samozřejmě u daně z nemovitého majetku obecně velmi výjimečné, protože správce daně je zde určen umístěním dané nemovitosti. Ovšem právě s ohledem na zásadní reorganizaci (uspořádání) finanční správy dojde ke změně místní příslušnosti celé řady poplatníků daně.

V návaznosti na změny zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen "stavební zákon")¹ se účinnosti od týká ZDN 5 změnových bodů a 1 přechodné ustanovení. Do ZDN bylo doplněno, že (pro který platí vyšší sazba daně) nově také když . Posouzení autorizovaným inspektorem nebo veřejnoprávní smlouva jsou alternativy ke stavebnímu řízení a lze je proto využít pouze u těch staveb, které ze zákona vyžadují stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu mezi stavebníkem a stavebním úřadem najdeme v § 116 stavebního zákona, a to včetně zániků účinků veřejnoprávní smlouvy, které jsou shodné jako u stavebního povolení.

se nově rozšířil o stavby na území ČR . V praxi totiž vznikaly výkladové potíže ohledně staveb, u nich podle § 103 odst. 1 stavebního zákona není zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Navíc se v jejich případě nevyžaduje ani oznámení o užívání stavby a stavební úřad nevydává kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání stavby. Jedná se např. o stavby, které z hlediska daně ze staveb tvoří zejména příslušenství k obytným domům. Jde zpravidla o menší stavby, které představují určité zázemí pro stavby pro bydlení nebo o stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbám pro rodinnou rekreaci. Dále se může jednat o stavby garáží, ale i o některé jiné stavby, např. pro zemědělství apod.

Stávající nedefinovaný pojem . "Stavba pro rodinnou rekreaci" je definována v § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. od roku následujícího po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem, zatímco nově to bude počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu. Přechodné ustanovení doplňuje, že pokud vznikl nárok na toto osvobození ještě do konce roku 2012, bude se i nadále postupovat podle znění ZDN před tímto datem.

Jak jsme uvedli u novely ZU, dne , resp. nahrazen Státním pozemkovým úřadem (organizační složka státu). V této souvislosti ZDN postihlo 8 změnových bodů.

Ve vymezení případů, kdy poplatníky daně z pozemků nebo ze staveb je nájemce, se slova nahrazují slovy . Zrušilo se paušální osvobození od daně u pozemků a staveb spravovaných Pozemkovým fondem ČR.

Při novelizaci nebyla záměrně provedena změna písmen v ustanoveních o osvobození od daně, neboť ta by měla negativní dopad do daňových přiznání, ve kterých poplatníci daně z nemovitostí jednotlivými písmeny uvádí důvody osvobození, což má vazbu na systém správce daně. Kromě toho některé obce mají vydanou obecně závaznou vyhlášku ohledně osvobození pozemků dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDN.

Tento zákon nabude účinnosti dne (až na několik výjimek), přičemž ZDDD se týká 1 novelizační bod.

Dva předcházející zákony: o důchodovém spoření a o doplňkovém penzijním spoření, jsou těžištěm velké důchodové reformy, která se v bolestech zrodila dne 1. 1. 2013. V této souvislosti bylo nutno změnit řadu souvisejících zákonů. V ZDDD to postihlo jen § 19 odst. 2 o .

Poznamenejme, že se jedná o jedinou možnost využití prostředků zemřelého účastníka důchodového spoření nezletilým dědicem. Pokud bude dědic zletilý, pak záleží na tom, je-li účastníkem důchodového spoření (kdy se mu dědický podíl převede přímo na jeho penzijní účet) anebo není účasten důchodového spoření, kdy obdrží odpovídající výplatu od penzijní společnosti za zemřelého účastníka.

Tento zákon nabyl účinnosti dne (dvě výjimky již od 1. 1. 2012), přičemž ZDDD se týká 5 změnových bodů.

Jak bylo již výše uvedeno, s , což se opět nemohlo obejít bez novelizace balíku souvisejících předpisů. V ZDDD si doprovodný změnový zákon vyžádal pouze drobné formulační úpravy. A to konkrétně v § 25 odst. 3 až 5 pojednávajících o speciálních podmínkách prominutí daně z převodu nemovitostí a daně darovací, kde dosavadní právní subjekt "finanční ředitelství" nově nahradilo "Generální finanční ředitelství".

Tento zákon nabude účinnosti až (několik ustanovení již 1. 1. a 1. 4. 2012, a 1. 1. 2013). Zřejmě ale dojde ke změně účinnosti již na 1. 1. 2014. ZDDD se týká 6 novelizačních bodů a 1 přechodné ustanovení. Progresivní klouzavou sazbu daně dědické, v závislosti na spřízněnosti od 0,5 % do 20 %, nově zastoupí . Progresivní klouzavou sazbu daně darovací - v závislosti na spřízněnosti od 1 % do 40 % - zastoupí jediná se uplatní odlišná sazba daně darovací, a to opět v lineární jednotné výši 32 %, jak je tomu i dnes u tohoto předmětu zdanění.

Sazba daně z převodu nemovitostí sice podle této novely měla od roku 2015 činit zase jen 3 %, což ale "prozíravě" změnila další novela zákonem č. 500/2012 Sb., neoblíbený "daňový balíček", viz dále.

Dosavadní osvobození od daně z převodu nemovitostí u vkladů do základního kapitálu společnosti nebo družstva (podmíněné účastí společníka alespoň po dobu pěti let) se zcela zásadně omezí pouze na převody vlastnictví k nemovitostem mezi územním samosprávným celkem a obchodní společností, je-li územní samosprávný celek jejím společníkem, nebo družstvem, je-li územní samosprávný celek jeho členem. Což znamená, že (vyjma společníků/družstevníků z řad obcí a krajů) .

Zákon nabyl účinnosti dne (až na určité výjimky), přičemž ZDDD se týkají 2 změnové body.

Doposud je základem daně z převodu nemovitostí vydražené při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením. Předmětná novela občanského soudního řádu² v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nově umožňuje písemně . Pokud je cena v této lhůtě i zaplacena, usnesení o příklepu soud zruší a rozhodne kdo a za jakou cenu nemovitost nabývá. V návaznosti na tuto možnost se v ustanovení § 10 odst. 1 ZDDD při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě .

Pro tyto případy se stanoví k dani z převodu nemovitostí, a to do konce 3. měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci usnesení o předražku, a tento byl zaplacen.

Zákon nabyl účinnosti dne (až na výjimky) a ZDDD se týkají 2 změny a 1 přechodné ustanovení. Z nového titulu osvobození od daně dědické, který zavedla výše uvedená novela ZDDD zákonem č. 428/2011 Sb., se vypouští odkaz na (jen) tuzemský zákon upravující důchodové spoření. Důvodem je upozornění Evropské komise na možné porušení práva EU omezením osvobození na "česká pojištění".

Dále bylo zrušeno dosavadní osvobození od daně dědické v případě částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem³ stávají předmětem dědictví. Zákon o penzijním připojištění byl totiž zrušen k 1. 1. 2013, kdy se dosavadní penzijní fondy transformovaly v souladu se zákonem o doplňkovém penzijním spoření. Tato daňová změna se podle přechodného ustanovení ovšem nebude týkat případů, k nimž došlo před účinností této novely, tedy do 31. 12. 2012.

Tento zákon nabude účinnosti 1. února 2013, přičemž ZDDD se týká 5 změnových bodů.

V případě vyvlastnění tak bude stanovená pravomocným rozhodnutím ve vyvlastňovacím řízení nebo v řízení před soudem. Což souvisí s novými pravidly vyvlastňování, kdy bude výroková část rozhodnutí obsahovat výrok o vyvlastnění, a také o náhradě za tuto majetkovou újmu. Přičemž při odvolání posoudí výši náhrady samostatně civilní soud. V návaznosti na to byla k dani při tomto nabytí nemovitosti, a to ve vazbě na právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu nebo rozhodnutí soudu.

Při vyvlastnění zanikají všechna práva třetích osob včetně zajišťovacího převodu práva týkajícího se pozemku nebo stavby. Proto ZDDD umožňuje (obdobně jako při zpětném nabytí nemovitosti původním vlastníkem, který převedl vlastnictví kvůli zajištění splnění závazku na věřitele) požádat o prominutí daně z převodu nemovitostí ve lhůtě 3 let ode dne nabytí vlastnictví vyvlastnitelem.

Jedná se o tzv. daňový balíček, s nímž bylo spojeno hlasování o důvěře Vládě. Účinnosti nabyl dne (až na výjimky), přičemž ZDDD se týkají 2 změny, první od 1. 1. 2013 a druhá až od 1. 1. 2015.

Poněkud nezvykle je důvodem obou změn z dřívějších 3 % . Důvodem druhé, věcně stejné změny je dřívější novela ZDDD zákonem č. 458/2011 Sb., viz výše, která od 1. 1. 2015 mění i ustanovení o sazbě daně z převodu nemovitostí, kde ale uvádí sazbu jen 3 %. Aby vyšší sazba 4 % platila trvale, tedy i po 1. 1. 2015, bylo nutno jí opakovaně (podruhé) zvýšit.

Jak jsme uvedli u novely ZU, dne , resp. nahrazen Státním pozemkovým úřadem (organizační složka státu). V této souvislosti ZDDD postihlo 5 změnových bodů.

S ohledem na zánik Pozemkového fondu ČR . Přitom se ruší osvobození převodů a přechodů nemovitostí od daně z převodu nemovitostí, případně od daně darovací z tohoto subjektu na nové nabyvatele. Ale zachovává se toto osvobození, pokud se nemovitost převádí nebo přechází v rámci privatizace ze "státní" akciové společnosti na Pozemkový fond ČR, resp. nově Státní pozemkový úřad.

Tento zákon měnil rovnou 51 zákonů. Většinově nabyl účinnosti již 1. 1. 2008, ale jedna změna ZDP čekala na 1. 1. 2013. Do čehož zasáhla další novela, a tak si na účinnost počká ještě 2 roky až do (nedojde-li zase ke změně). Jedná se o od daně z příjmů fyzických osob (dále jen "DPFO"), což souvisí s odkladem zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Původní návrh zákona přitom zněl na úplné zrušení zákona o úrazovém pojištění, včetně inkriminované drobné změny ZDP, k čemuž ale nakonec nedošlo. za škodu při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání tak i nadále řeší v tomto směru významně novelizovaný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, spolu s letitou vyhláškou č. 125/1993 Sb.⁴ stanovující pojistné za toto zákonné pojištění.

Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013 (až na několik výjimek), přičemž ZDP se týká 23 novelizačních bodů.

V návaznosti na penzijní reformu jsou díky tomu dávky podle zákona o důchodovém spoření a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona o důchodovém spoření osvobozeny od DPFO stejně jako je tomu např. u důchodů z důchodového pojištění. U pravidelně vyplácených důchodů budou tudíž takové částky vstupovat do limitu pro osvobození ve výši 36násobku minimální mzdy.

Jinak tomu ale je u od DPFO. Jde o motivaci podporující smysl "spoření na stáří", tj. pobírání dlouhodobé penze. Dále jsou osvobozeny invalidní penze vyplácené jak z penzijního připojištění se státním příspěvkem, tak i z doplňkového penzijního spoření. Naproti tomu penze na dobu určitou, jednorázové plnění, odkupné nebo odbytné osvobozeny nebudou.

Příspěvky zaměstnavatele na tyto produkty jeho zaměstnanců se pro účely osvobození od DPFO na straně zaměstnance započítávají do zákonem stanoveného limitu 30 000 Kč ročně.

podle § 15 odst. 5 ZDP až do 12 000 Kč ročně, který je limitem souhrnným pro všechny zde uvedené produkty spoření na stáří. Vzhledem k tomu, že na doplňkové penzijní spoření je možné převádět, nebude takový převod považován za porušení podmínek a nezaloží povinnost zpětného dodanění.

Nové "penzijní" fondy obhospodařované penzijními společnostmi získávají pro účely daně z příjmů právnických osob (dále jen "DPPO") stejný daňového subjektu jako podílové fondy spravované investičními společnostmi. Z téhož důvodu sjednocení daňových podmínek se zvýhodněná sazba DPPO 5 % vztahuje na všechny tyto fondy.

Tento zákon nabude účinnosti až dne (několik ustanovení již 1. 1. a 1. 4. 2012, a 1. 1. 2013). Zřejmě ale dojde ke změně účinnosti již na 1. 1. 2014. ZDP se týká 156 novelizačních bodů a 10 přechodníků. Naprostá většina změn ZDP nabude účinnosti až 1. 1. 2015 (případně o rok dříve), takže nemá smysl se jimi nyní vážněji zabývat, protože je docela možné, že do té doby se třeba ještě změní. A tak jen pro zajímavost zmiňme ty zásadní plánované zvraty. Bude zrušen koncept tzv. superhrubé mzdy, s čímž ale souvisí zvýšení sazby DPFO z 15 % na 19 %. Stávající povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem nahradí nový odvod z úhrnu mezd na veřejná pojištění, který bude přímo součástí ZDP. Měly by zmizet některé výjimky ze zdanění, zejména různé druhy osvobození (ne však mnoho), objeví se ovšem také některé nové, zejména osvobození příjmů fyzických osob z podílů na zisku a podobných plnění atd.

Účinnost již od se na poli ZDP týkala pouze problematiky loterií a jiných podobných her.

Dva změnové body účinné od se týkají specifik , přičemž byly prakticky beze změny ⁵, který má řešit obecná daňová pravidla, zatímco výjimky a speciální postupy u jednotlivých daní mají být náplní příslušných hmotně-právních daňových zákonů. Novelizují se také pravomoci Vlády a Ministra financí při ohrožení státu.

Tento zákon nabyl účinnosti již dne , ovšem s třemi výjimkami týkajícími se právě ZDP, jejichž účinnost započala až dne . ZDP se týká 11 novelizačních bodů a 3 přechodná ustanovení. Na poli daní z příjmů v rámci investičních pobídek coby sleva na dani , s účinností až na 1. 1. 2013, proto již není možné vyplácet úroky z dluhopisů ani úroky z bankovních produktů prakticky bez zdanění jen díky nízké jmenovité hodnotě dluhopisů a dennímu úročení bankou. To proto, aby vánoční státních spořících dluhopisů byla ještě bez zdanění. Příliš krátká lhůta pro podání podle § 38m se z 1 měsíce prodloužila na 3, přičemž došlo ke zpřesnění vymezení některých z těchto období týkajících se přeměn.

Tento zákon nabyl účinnosti dne (až na výjimky účinné dne 1. 11. 2012) a ZDP se týkají 4 změnové body.

Ve všech těchto případech tak bude pojistné u účtujících zaměstnavatelů daňově účinné až ve vazbě na jeho úhradu. Daňovým výdajem zdaňovacího období jeho zaúčtování tak bude pouze při úhradě do konce následujícího měsíce po jeho uplynutí, jinak až ve zdaňovacím období úhrady pojistného [viz § 23 odst. 3 písm. a), b) ZDP]. A jde-li o společníky v. o. s., komplementáře k. s. a osoby samostatně výdělečně činné, tak bude pojistné na důchodové spoření daňově neúčinné, stejně jako pojistné na sociální a zdravotní pojištění [viz § 25 odst. 1 písm. g) ZDP].

A pak už je tu jen logické a očekávané drobné rozšíření administrativních povinností zaměstnavatelů, kteří budou muset , opět bok po boku pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Tento zákon i přes Prezidenta nabyl účinnosti dne (až na malé výjimky); ZDP se týkají 2 změnové body.

Mezi plnění se do ustanovení § 4 odst. 1 písm. l) ZDP dostávají také . Stejný text se dále doplňuje rovněž do § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, kde tak , jejichž roční limit 68 000 Kč rozhoduje o tom, zda druhý z manželů bude mít nárok na tento typ slevy na dani.

Zákon s účinností od podporuje zájem o tzv. 3. důchodový pilíř tím, že do zákona o doplňkovém penzijním spoření doplňuje , přičemž ZDP se týká 1 změnový bod.

Daňová novelizace z 24 000 Kč , do něhož jsou na "zabezpečení stáří" zaměstnance. Což má podpořit ochotu zaměstnavatelů přispívat jejich zaměstnancům více do privátních pojistných důchodových produktů.

Tento zákon nabyl účinnosti dne (s jedinou výjimkou); ZDP se týká 1 změnový bod.

Do § 18 odst. 4 ZDP se dostaly další dva typy příjmů, které . Jedná se o a náboženskými společnostmi⁶ . Církve a náboženské společnosti tedy nejenže nebudou platit daň z "vráceného" majetku, ale ani z jeho prodeje. Dodejme, že opozice Vlády se snaží o dodatečné zrušení druhého typu osvobození.

Jedná se o tzv. daňový balíček, s nímž bylo spojeno hlasování o důvěře Vládě. Účinnosti nabyl dne (až na četné výjimky). ZDP se týká s účinností od celkem 11 změnových bodů a 2 přechodná ustanovení, načež s účinností od dojde na dalších 5 změnových bodů a 2 přechodná ustanovení. První balík změn poplatníky rozhodně nepotěší. S výjimkou živnostenského podnikání budou u OSVČ a pronajímatelů populární . Navíc , i živnostníci, ztratí možnost uplatnit slevu na dani za vyživovanou manželku (manžela) 24 840 Kč ročně a nebudou moci uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti (13 404 Kč/rok).

Nový § 16a ZDP zavedl příjmy a dílčí základ daně v průměru cca 100 000 Kč měsíčně. Obdobně to podle nového ustanovení § 38ha ZDP platí sráženou zaměstnavatelem během roku. Takto postižení poplatníci (i zaměstnanci) navíc budou muset vždy podávat daňové přiznání k DPFO.

na poplatníka 24 840 Kč ročně (2 070 Kč měsíčně). S tím souvisí i nová informační povinnost zaměstnanců uvádět na prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP informaci o tom, že k 1. lednu nepobírá starobní důchod.

V rámci boje proti daňovým rájům budou příjmy nerezidentů ze zdroje na území Česka podléhající srážkové dani (netýká se nájemného u finančního leasingu) podléhat zvláštní sazbě daně 35 % (místo 15 %). Toto vyšší zdanění se netýká států EU, EHP a států, s nímž máme uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Druhý avizovaný balík daňových změn nabude účinnosti dne o 7 % "bohatých" zaměstnanců a podnikatelů (mimochodem, toto opatření nepostihuje "bezpracné" příjmy pronajímatelů ani podíly na zisku s. r. o. nebo a .s., lze tak očekávat daňovou optimalizaci ubírající se tímto směrem). Taktéž má být . Rušit se ale nemají omezení "paušálistů" ani zvýšení srážkové daně u příjmů nerezidentů z nesmluvních států.

Jak jsme již uvedli u novely ZU, dne , resp. nahrazen Státním pozemkovým úřadem (organizační složka státu). V této souvislosti ZDP postihl 1 změnový bod.

V daních z příjmů se jen v návaznosti na zrušení Pozemkového fondu ČR vypustil § 18 odst. 10 ZDP, podle kterého byly u tohoto subjektu předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.

Tento zákon nabude účinnosti až dne 1. 1. 2015 (několik ustanovení již dne 1. 1. a 1. 4. 2012, a 1. 1. 2013 -- netýká se ZoR). Možná ale dojde k urychlení na 1. 1. 2014. ZoR se týká 9 novelizačních bodů a 2 přechodná ustanovení.

Tím bude zajištěn shodný postup jako v případě tvorby opravných položek podle § 8a ZoR a při odpisu pohledávek podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Zjednoduší se systém tvorby tzv. časových opravných položek podle § 8a ZoR. Dosavadních šest časových pásem se zredukuje na pouhá dvě časová pásma. Bude je tak možno tvořit (účtujícími věřiteli k nepromlčeným pohledávkám) až neuhrazené rozvahové hodnoty, pokud od

, resp. řádné účasti v rozhodčím, soudním nebo správním řízení s dlužníkem , jejichž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejich vzniku byla vyšší než 200 000 Kč.

Nová právní úprava tvorby časových opravných položek podle nového znění § 8a ZoR se použije poprvé . Pro dříve vzniklé pohledávky se použije ustanovení § 8a ZoR, ve znění účinném před touto novelou.

Zhruba polovina ze 42 novelizačních bodů a 10 přechodníků nabyla účinnosti dne . Zbytek týkající se sjednocení sazeb daně na 17,5 % nabude účinnosti až od .

Připomeňme, že hlavní novinkou roku 2012 bylo samozřejmě zvýšení spodní (tzv. snížené) sazby z 10 % na 14 %. Přechodná ustanovení řešila úplatu v roce 2011 a uskutečnění plnění 2012 (14 % se zdaní jen doplatek), jakož i možnost zdanění vodného, stočného a tepla do 31. 12. zvlášť sazbou 10 %.

Jak bylo předesláno, , přičemž jak si dále ještě upřesníme, budeme mít po tuto dobu tří let stále ještě dvě sazby, ovšem každou o jeden procentní bod vyšší než dnes. Tedy v letech 2013, 2014 a 2015 by měla činit snížená sazba 15 % a základní sazba 21 %. Očekávaný nástup jediné sazby daně si samozřejmě vyžádal řadu technických a formulačních úprav stávajícího textu, jakož i pak už nadbytečné přílohy 1 a 2 uvádějící zboží a služby podléhající snížené sazbě daně. Hladký nástup jedné sazby provázejí tradičně i přechodná ustanovení.

Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013; dvě výjimky jsou ale již od 1. 1. 2012, z nichž jedna se týká právě DPH.

Celkem 5 bodů novely jsou jen terminologické změny, kvůli vzniku nově soustavy - Finanční správy ČR -- a jejího nového středního článku - Odvolacího finančního ředitelství. Konkrétně budou v ZDPH stávající Finanční úřad pro Prahu 1 a Finanční úřad Brno 1 nově nahrazeny Finančním úřadem pro hlavní město Prahu a Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj.

Jediná avizovaná (§ 93a ZDPH). Připomeňme, že díky tomu se skupina spojených osob pro účely DPH stává jako celek plátcem, za něhož jedná zastupující člen. Pro usnadnění správy daní se v návaznosti na Specializovaný finanční úřad (vymezený hlavně pro banky a velké podnikatele s obratem přes 2 mld. Kč) doplňuje, že .

Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013, přičemž ZDPH se týká 5 změnových bodů.

Rokem 2013 se dokončila transformace Celní správy ČR (zákonem č. 17/2012 Sb.⁷), což se neobešlo bez novelizace souvisejících předpisů. - Generální ředitelství cel, Celní ředitelství a Celní úřady - - Generální finanční ředitelství a Celní úřady. ZDPH je jedním z mnoha novelizovaných předpisů přičemž jde vesměs jen o formální .

Jedná se o tzv. daňový balíček, s nímž bylo spojeno hlasování o důvěře Vládě. Účinnosti nabyl dne (až na četné výjimky). ZDPH se týkají dva balíčky změn, nejprve 14 změnových bodů a 3 přechodná ustanovení s účinností od , a poté další 3 změnové body účinné od .

upřesňuje metodiku výpočtu daně jako součin základu daně a sazby daně, přičemž dosavadní zaokrouhlovací pravidla se nemění. Stěžejní je ovšem samozřejmě avizované snížené sazby daně ze 14 , jakož i základní sazby daně z 20 . Precizuje se určení základu daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty předem. Z dosavadního § 37 odst. 3 ZDPH se této problematice dostává prostor pro tři odstavce v novém § 37a ZDPH. Věcnou změnou přitom je, že . Obdobně se přitom bude postupovat také u při snížení odpočtu daně z důvodu opravy základu daně a výše daně u příjemce zdanitelného plnění podle § 74 odst. 1 ZDPH.

Z důvodu výtky Evropské komise se z přílohy č. 1, a tedy . Do přílohy č. 3 se doplňují další druhy odpadů podléhající tuzemskému přenesení daňové povinnosti.

nahradí 2 sazby daně jedinou 17,5 %. Připomeňme si, že většinu změn týkajících se přechodu na jedinou sazbu daně obstará již dřívější novela ZDPH zákonem č. 370/2011 Sb., viz výše.

Změny ZDPH nabudou účinnosti postupně: od (198 bodů a 9 přechodných ustanovení), od (10 změnových bodů), od (3 změnové body) a konečně od (2 změnové body).

nastane (prozatím zůstává na 1 mil. Kč za až 12 měsíců) . V případě jiných dosavadních důvodů plátcovství (kvůli určitým přeshraničním transakcím), se místo plátcem může osoba povinná k dani stát pouze tzv. s menší administrativou. Skončila možnost neúčtujících plátců přiznávat DPH na výstupu až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nově budou muset také oni . Na základě novelizace evropské Směrnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH , přičemž cílem je hlavně jasně definovat elektronický daňový doklad a usnadnit jeho využití.

Od 1. 1. 2013 je od , . Což lze využít i v případě nemovitostí nabytých před účinností novely. U problematického režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti na odběratele u je přívětivou novinkou , pokud dodavatel uvede na doklad "daň odvede zákazník" a odběratel to akceptuje. Omezuje se možnost čtvrtletního zdaňovacího období. Bude přicházet do úvahy obvykle až od 3. roku po registraci.

Největší tragédií pro plátce, rovněž již od roku 2013, je nepochybně o další dva případy. Jednak dodavatele, , a jednak . Oba tyto stěžejní údaje o plátcích přitom budou volně dostupné na webu Finanční správy.

Účinnost se týká jen . A to v návaznosti na změny evropské Směrnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH.

Další část novely s účinností zavádí

Poslední část novely s účinností , resp. dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb.⁸ (kde je ještě ve hře urychlení na 1. 1. 2014) především za nejvýše 12 měsíců po sobě jdoucích. Což povede k nárůstu počtu plátců.