Příjmy ze zahraničí

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Naše vydavatelství a nakladatelství platí za autorská práva do zahraničí. Pokud příjem podléhá srážkové dani, podáváme na FU Oznámení v řádném měsíčním termínu a po skončení kalendářního roku Vyúčtování daně vybírané srážkou. Také platíme do zahraničí za autorská práva (zahrnuto pod licenční poplatky) částky, které v souhrnu za rok nepřekročí 300.000,- Kč a nepodléhají srážkové dani. Po novele zákona o daních z příjmů (Konsolidační balíček), kdy limita 300.000,- Kč se vztahuje pouze na příjmy z úroků, bude pro nás platit povinnost od 1.1.2024 oznamovat i shora uvedené výplaty nepodléhající srážkové dani?

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů většiny států. Pokud jsou plátce i příjemce příjmu usazení v jedné zemi, pak je nasnadě, že na jeho zdanění má nárok pouze dotyčný stát. Problém nastává, když platba překročí hranici. Stát plátce příjmu si bude činit nárok na daň, jelikož důvod (zdroj) platby obvykle leží právě tam, například továrna, pronajímaná budova či zákazníci. Ovšem i druhý stát, kde je usazen příjemce, bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro obě země – uzavírají státy smlouvy zamezující dvojímu zdanění. Podíváme se na praktickou stránku věci, jak si mají se zahraničními příjmy poradit naše obchodní korporace v přiznání české daně z příjmů.

Český rezident, měl zaměstnán celý rok v ČR a měl podepsané prohlášení postupně u dvou českých zaměstnavatelů. Mimo to měl DPP v ČR, kde nepodepsal prohlášení a bohužel 1 měsíc měl nahodilý brigádnický úvazek na Slovensku za nízkou částku (cca 1000 Kč odměna). 1) Je pravda, že nemůže učinit žádost o roční zúčtování díky tomu, že měl příjem z brigády na SK? Z toho příjmu mu byl sražena i slovenská daň (výpomoc v obchodě na SK). 2) Je jeho povinnost podat přiznání v ČR? 3) V případě podání přiznání v ČR musí tam uvádět i příjem z SK, nebo díky metodě vynětí tam příjem z SK vůbec neuvede?

Tento příspěvek se zabývá otázkou legitimity dvojího nezdanění ve spojení s aplikací metody vynětí u zahraničních příjmů daňového rezidenta ČR. Příspěvek staví na jednom, z pohledu autora klíčovém, rozsudku Nejvyšší správního soudu – jmenovitě rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 9. 8. 2018, sp. zn. 1 Afs 292/2017 . Příspěvek je zpracován podle stavu platného a účinného k 31. 12. 2021, není-li uvedeno nebo nevyplývá-li z kontextu příspěvku jinak.

Zdanění příjmů fyzických osob je od ledna letošního roku (tj. roku 2021) počítáno velmi odlišným způsobem. Byl zrušen koncept superhrubé mzdy včetně solidárního zvýšení daně a současně bylo znovu zavedeno progresivní zdanění. Pokud se poohlédneme zpět do historie, progresivní zdanění bylo v České republice aplikováno do konce roku 2007. Je to již dlouhá doba, kdy byl naposledy tento přístup v České republice využíván.

Pohyb osob v rámci Evropské unie upravují dva základní právní předpisy: - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato nařízení se vztahují na občany a instituce ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Velké Británie a Severního Irska. Pro všechny tyto státy, na které se režim uvedených koordinačních pravidel (dále jen „Nařízení“) vztahuje, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“.

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Dne 24. 5. 2019 vydalo Generální finanční ředitelství Pokyn GFŘ D-34 Sdělení k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny (dále jen „Pokyn“), který nahrazuje dosavadní metodickou pomůcku pro aplikaci převodních cen v České republice, kterou byl Pokyn D-332 1). Pokyn byl zveřejněn jednak na webových stránkách Finanční správy České republiky2), tak i ve Finančním zpravodaji č. 5/20193), kde je jeho přílohou český překlad Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále jen „Směrnice OECD“). GFŘ tak pokračuje v updatu metodických materiálů týkajících se mezinárodního zdaňování, když navázalo na Pokyn GFŘ D-32 4) k závazným posouzením, kterým už koncem roku 2018 nahradilo Pokyn D-333 5). Následovat by měla novela Pokynu D-334 6), který se týká dokumentace k převodním cenám a zveřejnění nových pokynů v anglickém jazyce.

V rámci daňového přiznání jsem si chtěl uplatnit odpočet za darování krve. Nebylo mi to umožněno, protože nejsem občanem EU. Je tento postup v pořádku?

Mám ještě druhý dotaz, a to ohledně zdanění příjmů ze zahraničí, konkrétně ze Švýcarska. Můj klient, opět fyzická osoba, pracuje jako IT, a to tedy pro firmu sídlící v Curychu. Jeho činnost spočívá v tom, že pro ně ověřuje a testuje počítačové programy, přičemž pracuje v České republice a pro švýcarskou firmu vystavuje pravidelně faktury. Jak se má postupovat v případě daně z příjmů v této situaci?

Jsem daňový poradce a mám klienta — fyzickou osobu pracující na území Rakouské republiky. Tato osoba zde podává daňové přiznání, avšak má rovněž příjem z pronájmu v České republice. Kde se bude zdaňovat příjem z tohoto nájmu v ČR?

Stejně, jako tomu bylo v minulosti, přináším čtenářům přehled jednotlivých novel s vazbou na daň z příjmů fyzických osob. Do příspěvku jsou zahrnuty novely zákona o daních z příjmů 1), jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2019, a které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

S účinností od 1. 4. 2019 byl přijat zákon č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále také „zákon č. 80/2019 Sb. “ nebo „novela č. 80/2019 Sb. “).

Příspěvek mapuje aktuální situaci ve zdanění příjmů ze závislé činnosti a také vývoj pravidel výpočtu měsíčních záloh na daň ze mzdy, která je v současné době stanovena jako příjem zaměstnance zvýšený o výdaje jeho zaměstnavatele za povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění tohoto zaměstnance. Článek se v praktických příkladech věnuje konstrukci této tzv. superhrubé mzdy, kde došlo od ledna 2019 k poměrně komplikované změně konceptu.

Zaměstnanci zpravidla nemusejí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), protože veškeré daňové záležitosti za ně komfortně obstará jejich zaměstnavatel. Nicméně existuje celá řada docela běžných situací, kdy ani zaměstnanec před přiznáním neuteče a zaměstnavatel mu proto nemůže provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. Nejčastějšími třemi důvody jsou, že vedle zaměstnání také podniká jako OSVČ nebo má příjmy z nájmu, případně souběh více zaměstnavatelů. S tím poplatníci počítají, a tak v praxi spíše zapomenou podat přiznání v záludnějších případech, kdy mají pouze jednoho zaměstnavatele a neprovozují jinou výdělečnou činnost. Na vině může být mylná představa, že jejich příležitostné příjmy např. z prodeje auta, bytu či akcií jsou osvobozeny od daně, nebo porušení podmínek uplatněného odpočtu za penzijní produkty, případně zdánlivá formalita, jako je opožděné podepsání prohlášení k dani při nástupu do zaměstnání. Speciální daňová pravidla platí pro příjmy ze zahraničí, ať už plynou ze zaměstnání nebo z jiných zdrojů.

Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?