Spolky

Dobrovolníci, členové a předseda spolku zaměřeného na sportovní a taneční aktivity dětí, nejsou za svou činnost spolkem nijak odměňováni. Jaké daňové dopady má tato situace na spolek, jeho členy, dobrovolníky včetně předsedy v následujících situacích: 1) V případě bezplatného výkonu funkce předsedy spolku a bezplatného vedení sportovních kroužků pro děti jeho členy případně dobrovolníky je potřeba jejich bezplatnou práci „ocenit“ a v účetnictví spolku ji zachytit, a to v podobě výnosů a současně nákladů (např. jako dar tomuto spolku ve výši této bezplatné aktivity a na straně druhé jako náklad v podobě bezplatné práce? (Zatím toto není nijak v účetnictví spolku zachyceno.) Případně jaké je možné jiné řešení této situace? 2) Pokud tento spolek pořádá sportovní soustředění na horách pro děti, dobrovolníci, členové a předseda spolku opět za svou činnost nejsou nijak odměněni, ale je za ně plně uhrazena doprava, ubytování a strava spolkem. Má tento fakt nějaké daňové dopady pro dobrovolníky, členy spolku a předsedu, když tedy ne­vystupují v pozici zaměstnanců spolku?

Spolek má hlavní činnost sportovní činnost (hokej – děti). Ve vedlejší činnosti má příjem z reklam. Spolek je plátce DPH. Může si při nákupu sportovních mikin a tepláků nárokovat odpočet DPH na vstupu, pokud by bylo na oblečení našité logo sponzorů a ve smlouvě o reklamě by toto bylo uvedeno? Může si nárokovat celou částku odpočtu?

Pokud je spolek plátce DPH, při fakturaci přestupu za hráče musí fakturovat s 21 % DPH? Je to zdanitelné plnění z hlediska DPH? Pokud spolek, plátce DPH, naopak přijme fakturu za výchovné za hráče od spolku, který je taky plátce DPH, může si nárokovat odpočet DPH? Nebo nemůže, protože hráče má pro svoji hlavní činnost? A ještě z hlediska daně z příjmů, výchovné je příjem do hlavní činnosti, tudíž se nezdaňuje daní z příjmu, pokud náklady přesáhnou výnosy?

V posledním období přinesla činnost Nejvyššího soudu ČR mnoho zajímavých rozhodnutí, která se dotýkají a formují praxi v oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků včetně pobočných spolků, odborových organizací, obecně prospěšných společností, společenství vlastníků jednotek, ale i politických stran a hnutí. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo, a jaký právní názor k tomu soud zaujal.

Spolek je typickou právní formou korporace, jeho charakteristickým znakem je existence členské základny. Spolek tvoří členové, tedy osoby vedené společným zájmem, k jehož naplňování byl spolek založen. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), upravuje v § 236 nový institut, kterým je seznam členů.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2019 na s. 3. V následujícím textu pokračujeme v náležitostech stanov spolku a přinášíme Vám i vzor stanov spolku.

Typickým případem založení (ustavení) nové právnické osoby je přijetí (schválení) zakladatelského právního jednání. V případě spolku, tedy právnické osoby korporačního typu (společenství osob), se jedná o přijetí stanov. Zakladatelé (nejméně tři osoby vedené společným zájmem) založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov. Stanovy jsou pro právní život spolku nejdůležitějším dokumentem. Právě o náležitostech stanov pojednává následující text.

Máme založený spolek dle občanského zákoníku jako nezisková organizace. Existuje nějaký limit obratu spolku, kdy se nemusí podávat přiznání k dani z příjmů, nebo je přiznání nutno podat vždy?

Následující příspěvek přináší souhrn významných rozhodnutí z rozhodovací praxe soudů v oblasti nevýdělečných organizací. Jedná se o problematiku vztahující se k právní úpravě spolků, nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností.

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

Spolek, coby jedna z právnických osob soukromého práva, je typickým představitelem korporace, tedy subjektu, jehož charakteristickým znakem je existence členské základny. Otázky členství ve spolku, včetně problematiky jeho zániku, reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “). Zákon obsahuje základní regulaci úpravy zániku členství, přičemž s ohledem na dispozitivnost právní úpravy zároveň umožňuje, aby další způsoby (důvody) zániku členství upravovaly přímo stanovy spolku. Z platné právní úpravy a praxe lze dovodit několik způsobů zániku členství ve spolku: smrt člena – fyzické osoby, zánik člena – právnické osoby, automatický zánik členství nezaplacením členského příspěvku, vystoupení, vyloučení, zánik spolku, dohoda uzavřená mezi spolkem a členem. Z oblasti spolkového práva je právě otázka zániku členství (zejména vyloučením, tedy jednáním ze strany spolku) nejčastějším předmětem soudních sporů.

Minulý příspěvek1) se zabýval problematikou nejvyššího orgánu spolku, přičemž nejvíce pozornosti bylo věnováno členské schůzi. Členská schůze je standardním zastupitelským orgánem, jehož podstata spočívá v tom, že jde o orgán tvořený všemi členy spolku, kteří tak dostávají možnost demokraticky rozhodovat a podílet se na činnosti a směřování spolku. Ustanovení § 247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), však ponechává spolkům možnost, aby ve stanovách samy určily, který orgán bude nejvyšším orgánem spolku. Neurčí-li stanovy nic, je jím členská schůze. Občanský zákoník však upravuje dvě modifikace působnosti členské schůze – dílčí členskou schůzi a shromáždění delegátů. Zakotvení některé z těchto forem členské schůze, které jsou inspirovány právní úpravou družstev, budou přicházet v úvahu zejména v případě spolků s rozsáhlou, prostorově rozšířenou členskou základnou, či v případě spolků se složitější organizační strukturou.

Jsme spolek založený za účelem propagace tradic, vinaři. Vedeme účetnictví. Každoročně pořádáme kulturní akci v rámci stanov, ukončení vinařského roku. Nevybíráme na akci žádné vstupné. Pro návštěvníky máme připraveno občerstvení, pečené maso, chleba. Může být toto občerstvení považováno za daňový náklad, jako náklad na propagaci nebo je třeba účtovat nedaňově? (Nedaňové náklady vylučuji pro posouzení ziskovosti akce.) Jak správně účtovat a posuzovat? Není mi ještě jasný příjem za členské příspěvky. Ty jsou osvobozené, uvádím na řádku 110 daňového přiznání. Máme náklady na poštovné apod. (provozní náklady) vynaložené na svoji činnost. Tyto náklady „neporovnávám“ s příjmy za členské příspěvky za účelem zjištění ziskovosti. Jen je uvádím na řádku 40 daňového přiznání. Je to tak správně?

Charakteristickým rysem každé právnické osoby, což platí i o spolku, je jeho organizační struktura, tedy systém orgánů, mezi které jsou rozděleny jednotlivé kompetence v oblasti jejího fungování (rozhodovací, kontrolní, rozhodčí atd.). V oblasti spolkového práva ponechává zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), ve stanovení vnitřní organizace, s ohledem na princip nezasahování státu do spolkové samosprávy, volnost spolku. Konstruuje pouze povinnou bipartici spolkových orgánů, kterým je statutární orgán a nejvyšší orgán. Oba orgány se zapisují do spolkového rejstříku. Jak se budou jmenovat, jak budou utvářeny, jaká bude jejich působnost, upraví stanovy.

K naplňování cíle (poslání, účelu), pro který byl spolek založen,1) vede více cest. Existuje více prostředků, jak vytyčeného cíle dosahovat, a záleží na spolku (jeho zakladatelích), jakým způsobem tyto prostředky (aktivity) ve svých stanovách vymezí. Spolky mohou svého účelu dosahovat buď přímo (prostřednictvím hlavní činnosti), nebo nepřímo (prostřednictvím vedlejší hospodářské činnosti). Platná právní úprava v § 217 odst. 2 obč. zák. uvádí výčet možných forem vedlejší hospodářské činnosti. Těmi může být, kromě podnikání, také jiná výdělečná činnost, za podmínky, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Mezi typické aktivity spadající do jiné výdělečné činnosti patří pronájem spolkového majetku nebo poskytování reklamy třetím osobám (sponzoring). O těchto dvou aktivitách, včetně daňových souvislostí a problematiky evidence tržeb (EET), pojednává následující příspěvek.

Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální kontrolní orgán, a sice kontrolní komisi. Jedná se tedy o fakultativní orgán spolku, jeho existence není povinná. V dosavadní praxi spolků (dříve občanských sdružení) se nejedná o žádnou novinku, neboť i spolky fungující před rokem 2014 měly ve svých stanovách upraven systém vnitřní kontroly představovaný zřízením orgánů kontrolního či dozorčího typu.

Právní úprava spolkového práva v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), upravuje specifický typ právnické osoby, a sice pobočný spolek. Jedná se o organizační jednotku spolku, kterou spolek může založit, s vlastní (byť omezenou) právní osobností. Dřívější právní úprava (do 31. 12. 2013) tyto subjekty označovala jako organizační jednotky občanských sdružení.

Spolky jsou součástí každodenního života již od poloviny 19. století. Každé spolčování lidí s sebou nese riziko vnitřních sporů. Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální orgán „soudního“ typu, a sice rozhodčí komisi.

V následujícím příspěvku se budeme zabývat problematikou spolků jako jednoho z velmi častých případů neziskových či veřejně prospěšných poplatníků. Jde o právnické osoby upravené v § 214 až § 302 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ “). Budeme se věnovat zejména právním a daňovým aspektům těchto právnických osob.

Je nutné ve stanovách a spolkovém rejstříku uvést počet členů statutárního orgánu spolku?