Veřejná správa

V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.

Hodnocení zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších činností prováděných vedoucím zaměstnancem. Dobře uskutečněné hodnocení zaměstnance má význam nejen pro vedoucího zaměstnance – pro kontrolu a řízení zaměstnanců. Je důležité také pro samotné zaměstnance, jejich zpětnou vazbu, motivaci či jistotu v pracovních vztazích. Významně může přispět ke stabilitě pracovního poměru a k vytvoření a udržení vzájemné důvěry mezi vedoucím a zaměstnancem. Hodnocení zaměstnance má své místo i v oblasti veřejné správy. Zde má logicky, s ohledem na specifika veřejné správy proti soukromoprávní oblasti, své odlišnosti. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito odlišnostmi a zejména poukázat na důležitost hodnocení zaměstnance i v této oblasti, a to jako nástroje účinného řízení a péče o zaměstnance.

  Popis plnění 1. dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny 2. dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje 3. služby telekomunikační 4. přeprava osobní a nákladní 5. skladování,...

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo dne 22. 3. 2023 informaci, která řeší problematiku uplatňování DPH u pronájmu hrobového místa a souvisejících služeb. Připomínám, že podle původní informace Ministerstva financí (dále jen „MFČR“) vydané v roce 2005 bylo provozování veřejného pohřebiště obcí podřazeno pod výkon veřejné správy, což znamenalo, že u služeb týkajících se přímo provozování veřejného pohřebiště obce vystupovaly jako osoby nepovinné k dani. Tento přístup byl přehodnocen výše zmíněnou informací GFŘ a s účinností od 1. 4. 2023 by provozování veřejných pohřebišť mělo být zařazeno mezi ekonomické činnosti obce. V tomto článku bych chtěl vysvětlit některé dopady této změny na činnost obcí.

Zjednodušení právního řádu se mnohdy stává i drobnou nabídkou nejrůznějších volebních programů. Hledání odpovědí na otázky zjišťující, čeho by se takové zjednodušení mělo týkat a jak by bylo uskutečněno, bude asi dlouhodobou záležitostí. Odpovědi se budou dotýkat jak konstrukce, tak i potřeby uzákonění práv a povinností, jakož i jazykového vyjádření již vytvořené konstrukce.

Skončení pracovního poměru úředníka se řídí ustanoveními zákoníku práce stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. S postavením zaměstnance – úředníka jsou však spojena jistá specifika a ta se týkají i skončení pracovního poměru. Upozornění na odchylnosti v právní úpravě týkající se skončení pracovního poměru úředníků jsou předmětem tohoto příspěvku.

V nových článcích pro neziskový sektor si blíže projdeme dopady přijatých opatření do fungování obcí a měst, dále problematiku veřejné správy z pohledu DPH, která prošla v uplynulém roce novelizací, a podíváme se na postupy zaměstnavatelů a zaměstnanců v době krize z hlediska zdravotního pojištění.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice veřejné správy z pohledu DPH, jedná se o poměrně specifický problém, který se týká vybrané skupiny neziskových daňových subjektů. Současně se jedná o úpravu, která prošla s účinností od 1. 4. 2019 novelizací.

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Začátkem roku 2019 by mělo být schváleno několik novel zákona o DPH 1). Vzhledem k neustálému zpožďování legislativního procesu nelze dopředu odhadnout datum jejich účinnosti. Přesto považuji za potřebné upozornit plátce z neziskového sektoru, že i oni budou plánovanými změnami2) zasaženi, a s těmi nejdůležitějšími je seznámit v předstihu.

Obec, i přes své postavení právnické osoby (veřejnoprávní korporace) nemá ustaven standardní statutární orgán tak, jak jej známe například u právnických osob soukromého práva (obchodních společností, spolků, fundací nebo ústavů) či veřejného práva (příspěvkových organizací či státních podniků). Vůli tvoří a projevují navenek zákonem o obcích stanovené orgány obce, kolektivní či individuální. Jednou ze standardních činností obce je výkon personální pravomoci vůči zaměstnancům obce, tedy plnění úkolů zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. O rozdělení personální pravomoci a jejím výkonu uvnitř obce pojednává následující příspěvek.

Následující článek je zaměřen na controlling a jeho aplikaci v účetních jednotkách zařazených do oblasti veřejného sektoru. V jeho první části je nastíněna stručná návaznost účetní reformy veřejných financí a využití účetních dat pro účely finančního řízení. Druhá část článku je věnována objasnění podstaty a významu controllingu. V poslední části jsou shrnuty některé poznatky z implementace controllingu ve veřejném sektoru.

Členové Výboru pro veřejný sektor společně se zaměstnanci Oddělení metodiky auditu Komory auditorů České republiky se rozhodli vytvořit metodickou pomůcku pro auditory, kteří se ve své praxi věnují nestátním neziskovým organizacím. Nejprve bylo nutno zmapovat a podrobit revizi zákony a ostatní právní normy, které řeší otázky účetnictví a auditu nestátních neziskových organizací.

Nebudeme si nic nalhávat, ve veřejném sektoru je oblast daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) trochu specifičtější. Záměrně jsem nepoužil termín složitější. I zde totiž platí ta samá legislativa a ty samé zákonitosti jako pro čistě podnikatelský sektor. Při své praxi se setkávám spíše se zjednodušenou aplikací systému uplatňování DPH. A to je velká škoda. Úspora na DPH při správném nastavení režimů DPH může dosáhnout značné částky do rozpočtu obce. Dále v článku Vám ukážeme a popíšeme, jak na to.

V následujícím příspěvku jsme pro vás připravili příklad řízení rizik v oblasti pořízení dlouhodobého majetku pro vybrané účetní jednotky. Příklad navazuje na článek věnovaný řízení rizik dle nové Metodiky řízení rizik ve veřejné správě č. 2/2016, které jsme se věnovali v časopise UNES č. 12/2017 na s. 21.

Veřejný zájem by ze své gnoseologické podstaty měl vyjadřovat společný zájem skupiny lidí žijících na určitém území, z jehož realizace bude mít skupina užitek, a to jak bezprostřední, tak užitek v budoucnu. I v takto provedené definici je však mnoho nepřesností, které jsou překážkou masivního rozšíření a používání sousloví veřejný zájem ve společnosti.

Metodický pokyn Centrální harmonizační jednotky (dále jen „CHJ“) Ministerstva financí České republiky přináší od dubna roku 2016 nový, a dle názoru autora mnohem logičtější přístup k řízení rizik v orgánech veřejné správy (dále také „OVS“), na které se vztahuje zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK “). Z letopočtu přijetí tohoto zákona v porovnání k roku přijetí metodiky by se zdálo, že řízení rizik ve veřejné správě nemělo mnoho let žádnou metodickou podporu. To však není pravda. Z dílny CHJ byly vydány: pokyn CHJ č. 6, z roku 2004 – pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy; a dále Metodická pomůcka k nastavení řídící kontroly podle COSO ERM se zaměřením na řízení rizik v orgánech státní správy, platná od 1. 1. 2007. Obě metodiky v zásadě nastavily, terminologii, systém ohodnocování rizik a zasadily ho do systému vnitřního řízení a kontroly subjektů veřejné správy tak, jak to předpokládá ZFK . Nutno konstatovat, že tato zásadní úprava se ani vydáním metodiky z dubna roku 2016 nezměnila. To, v čem změna nastala, a to změna zásadní, je metodika přístupu.

Veřejný sektor je důležitou součástí naší ekonomiky. Jeho smyslem je poskytování veřejných služeb. Na rozdíl od podnikatelského sektoru, který je založen na principu generování zisků, získává veřejný sektor finanční prostředky na své fungování z veřejných rozpočtů, které jsou plněny zejména prostřednictvím vybraných daní a poplatků.