Kontrola finanční

V minulých dnech byla přijata pod č. 283/2020 Sb. nejrozsáhlejší novela daňového řádu za poslední léta. V dnešním příspěvku se zaměříme na některé aspekty kontrolních procesů prováděných správcem daně a na porovnání současného stavu se změnami provedenými zmíněnou novelou. Účinnost novely je stanovena od 1. 1. 2021.

Korporátní řízení je v dnešním globalizovaném světě ekonomickou disciplínou poměrně běžnou a důležitou. Platí to minimálně v soukromém sektoru, který již dávno pochopil, že pro správné rozhodování je potřeba dostatek validních informací z jednotlivých částí celku, a to ve zpracovatelné podobě. V soukromém sektoru taktéž platí, že hlavním cílem většiny firem je maximalizovat zisk. Jedná se primárně o dlouhodobý cíl. V kratším období mohou mít firmy i jiné cíle, například ovládnout trh, maximalizovat příjmy, minimalizovat náklady apod. Nicméně platí, že firmy jsou zakládány za účelem tvorby zisku, takže hlavní cíl je zřejmý.

V následujícím článku vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2017 na s. 26. V druhé části pokračujeme přehledem vybraných subjektů veřejného zájmu a auditorských společností, které provádějí u těchto subjektů auditorskou činnost. V závěru článku se pak věnujeme kontrole kvality.

Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech “). Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech . Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014, o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nová a významným způsobem zasahuje do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.

Přinášíme Vám dokončení příspěvku z časopisu Účetnictví v praxi č. 11/2016 ze strany 9. Cílem příspěvku je upozornit na změny, které přinesla novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.

Bude realizována účinná kontrola veřejných financí? Původně jsem chtěla toto provokující prohlášení dát do nadpisu článku, ale pak zvítězila povinnost být korektní. Dodržení zásady korektnosti je nutné také v zájmu stručnosti, neboť jenom za těchto okolností může být čtenáři, který danou problematiku sleduje, podána transparentní informace. Ostatně obecně je známo, že návrh nového zákona o integrovaném systému řízení a kontroly (jak byl návrh přesněji nazván) se již nepřijatelně dlouho a velmi obtížně rodí a nelze s určitostí říci, co v něm po všech těch peripetiích zůstane z původních myšlenek zachováno. V tomto časovém okamžiku bude tedy účelné přidržovat se oficiálních dokumentů a prohlášení, s přípustnou mírou projevené kritiky k některým jevům, které celý proces tvorby a zejména projednávání provázejí.

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek je jedním za základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZFK"), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZVZ"]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat.

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC - III. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V předchozích...

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC1 - II. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) 1. Úvodem V první...

Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC1 - I. část JUDr. Petr Pospíšil LL. M. Ing. Blanka Štefanková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) Ing. Ivana Durczoková (Krajský úřad Moravskoslezského kraje)...

Koncem roku 2008 jsme mohli zaznamenat nález Ústavního soudu, který zakázal finančním orgánům provádět namátkové kontroly. Tento názor překvapil státní správu do té míry, že tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil „Ústavní soud snad zešílel“ a státní správa odmítla takovýto přístup aplikovat obecně, doufajíc, že se postupně podaří dosáhnout opačných rozsudků. V dnešním přehledu judikatury se budeme věnovat právě této oblasti. Vzhledem k tomu, že nový Daňový řád (DŘ) se v této oblasti příliš neliší od zrušeného zákona o správě daní a poplatků (ZSDP), bude dále uvedená judikatura pravděpodobně akceptovatelná i z hlediska DŘ.