Ochrana spotřebitele

Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také nazývaný „zákon o hromadných žalobách“). Návrh zákona byl na konci května postoupen k podpisu prezidentovi republiky. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“).

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

V rámci AML oblasti v současnosti nabyla účinnosti jedna novela AML zákona, jedna novela AML zákona prochází legislativním procesem, bylo přijato Evropské nařízení, které upravuje AML oblast a vyvolá další nutnou změnu tuzemské AML legislativy. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Jedná se o daňovou (ne)uznatelnost nákladů za pronájem bytu a nákladů za energie a služby s tím spojené. Stavební firma A má od října 2022 pronajatý byt 2+1, který by měl sloužit k ubytování pracovníků subdodavatele (na pracovní cestě). Jako subdodavatel pro ně měla od října 2022 pracovat firma (B), která zaměstnává Ukrajince. A tito Ukrajinci měli v tom bytě bydlet. Úhradu za nájem bytu, energie a služby s tím spojené bude hradit firma A. Ve smlouvě se subdodavatelem to není nijak ošetřeno. V nájemní smlouvě není uvedeno, že byt bude sloužit pro ubytování pracovníků subdodavatele na pracovní cestě. Ale firma B začala pracovat až od listopadu, takže v říjnu v tom bytě nikdo nebydlel, a v listopadu a prosinci jeden člověk (místo původně domluvených dvou). Co se týká roku 2023 tak bude byt minimálně leden, únor prázdný. Nájem bude i do budoucna hradit stále firma A. Mám k tomu dotaz: - V měsíci, kdy tam bydlí pracovníci subdodavatele, můžu dát nájem + úhradu za služby a energie do daňově uznaných nákladů u firmy A (i když to nemáme ve smlouvě se subdodavatelem ošetřeno)? - V měsíci, kdy tam nikdo nebydlí, tak lze nájem + úhrady za paušální služby dát do daňově uznaných nákladů u firmy A?

Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona sněmovní tisk 213/0 (dále jen „návrh“), kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele “) a zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Právní úprava ochrany spotřebitele se tak v blízké době dočká určitých změn, na které je dobré se předem připravit.

Čas opět pokročil – je zde konečně jaro, byť stále nikoli jednoduchá doba v naší společnosti ani ve světě. Lidstvo stále trápí pandemie covidu-19, život však jde dál a s ním také podnikání živnostníků a reklama, jež k němu nepochybně patří. Jsou tu také další dotazy i nové situace, které přináší každodenní život, stále je potřebné jejich řešení v praxi, která musí být v souladu s příslušnou právní úpravou.

Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Absence důležitého údaje v reklamě (boty) Reklamní nabídka značkových oděvů ve snížených cenách byla obsažena v tištěném letáku...

Dotazy a odpovědi k řízení o přestupku, reklamě a živnostenskému podnikání JUDr. Irena Fleischmanová Problematika přestupkového řízení Obviněná osoba si pro zastupování v řízení zmocnila zmocněnce, a to v...

Každý z nás je spotřebitel, z toho důvodu se ochrana spotřebitele týká každého z nás. Jaká jsou pravidla ochrany spotřebitelů a lze je vymezit v obecné rodině?

Správní orgán uložil podnikateli (fyzické osobě) ve správním řízení pokutu za uvedení nepravdivého údaje v reklamní prezentaci, která nabízela přehoz na pohovku. Je finanční postih nějak limitován, aby povinnou osobu existenčně „nelikvidoval?

V první části výkladu v DHK č. 17/2016 jsme se zaměřili nejprve na základní pojmy nového zákona o spotřebitelském úvěru 1), předpoklady pro provozování činnosti a posouzení úvěruschopnosti. V tomto čísle se budeme věnovat především informační povinnosti vůči spotřebiteli a obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru.

Zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“), vyšel v částce č. 100/2016 Sb. , rozeslané dne 5. 8., s účinností od 1. prosince 2016. Cílem zákona (sněmovní tisk č. 679) je podle důvodové zprávy v souladu s evropskou právní úpravou posílit ochranu spotřebitele (zejména v souvislosti s úvěry na bydlení), zlepšit kvalitu služeb na trhu poskytování úvěrů, omezit nezodpovědné půjčování, eliminovat nekalé obchodní praktiky poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů a celkově zvýšit důvěryhodnost sektoru úvěrových služeb. Následující článek čtenáře seznámí s těmi nejpodstatnějšími změnami, které zákon přináší.

Novela zákona č. 634/1992 , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o ochraně spotřebitele “), zavedla v oblasti spotřebitelských vztahů novinku spočívající v možnosti mimosoudního řešení sporů. Část této novely nabyla účinnosti již ke dni 28.12.2015, přičemž ustanovení upravující právě mimosoudní řešení sporů nabyla účinnosti dne 1.1.2016. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů má návaznost na směrnici Evropského parlamentu a Rady o alternativním řešení spotřebitelských sporů a na nařízení Evropského parlamentu a Rady o online řešení spotřebitelských sporů.

Legislativní novinky s komentářem Mgr. Kateřina Zemanová JUDr. Jan Šafra LL. M. Novinky ve spotřebitelském právu a odstoupení spotřebitele od smlouvy Nový občanský zákoník přinesl kromě jiného změny v...

Dne 23. února 2011 nabyl účinnosti zákon č. 28/2011 Sb. Tento zákon novelizuje občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním a zákon o regulaci reklamy a přináší novou komplexní úpravu tzv. timesharingových smluv a smluv s timesharingem souvisejících nebo podobných. Tato novela implementuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (dále jen Druhá směrnice o timesharingu).