Zastupitelstvo

Jak zkušenosti ukázaly, otázky v souvislosti se zpracováním osobních údajů se objevují nejen v běžné praxi obcí, ale v případech činnosti, která není tak obvyklá a která je prováděna jen jednou za čas. Poměrně často řešenou otázkou, zejména v období voleb, je možnost nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev. Jaké osobní údaje jsou v souvislosti s registrací kandidátní listiny zapsány? Kdy je možné údaje poskytnout bez souhlasu subjektu údajů?

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam? 

V souvislosti s vývojem epidemiologické situace na území České republiky v důsledku výskytu a šíření onemocnění koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla dne 12. 3. 2020 vláda ČR o vyhlášení nouzového stavu. Postupně na základě usnesení vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví byla stanovena různá omezení a krizová opatření, zejména týkající se omezení pohybu a shromažďování, konání hromadných akcí, uzavření škol, zákazu vycestování do zahraničí nebo uzavření provozoven. Ke dni zpracování tohoto příspěvku se předpokládá ukončení nouzového stavu dnem 17. 5. 2020.

Novelou zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), která byla provedena zákonem č. 99/2017 Sb. , došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k rozsáhlé změně právní úpravy odměňování členů zastupitelstev obcí. Nově byl mimo jiné zakotven výslovný zákonný zákaz poskytování darů členům zastupitelstev, a to i po skončení výkonu funkce. Součástí předmětné novely je také zavedení možnosti poskytovat členům zastupitelstev mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce. Právě o tomto institutu pojednává následující text.

Svou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. jsem požádala o poskytnutí přílohy ze zasedání rady obce – z jeho usnesení, kde se navrhovaly roční odměny podle dohod o provedení práce, za rok 2016 a 2017. Toto mi bylo rozhodnutím obce zamítnuto s odvoláním na ústavní právo na ochranu soukromí, viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50 a cit. další. Běžně se lze na webových stránkách jiných obcí a měst dočíst o schvalování mimořádných odměn (v minulosti to byly peněžní dary) a v jaké výši, např. starostům uvolněným a jiným zastupitelům neuvolněným i jmenovitě. Jedná se opravdu o ochranu soukromí a osobnosti ve střetu dvou zaručených práv, podle názoru povinného subjektu, když zastupitelé mají za výkon své funkce zákonné měsíční odměny určené nařízením vlády? Má občan právo znát výši ročních odměn a komu byla přiznána nebo mohu znát alespoň celkovou výši ročních odměn? To pak bychom jako občané nemohli zjistit, za co a komu byla peněžní odměna schválena. Z usnesení rady toto vyplývá, na zastupitelstvu obce však nebylo o ročních odměnách vůbec jednáno ani samostatným bodem projednáno.

Právní řád umožňuje obcím k plnění svých úkolů zakládat či zřizovat právnické osoby, a to pouze pro výkon samostatné působnosti.1) Mohou jimi být i obchodní korporace, tj. subjekty založené standardně za účelem podnikání (dosahování zisku). Typickou formu, kterou obce pro zajištění některé z činností volí, jsou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, případně družstva. Podrobně o postavení obcí jako zřizovatele a zakladatele právnických osob pojednával jeden z minulých příspěvků v tomto periodiku,2) který se mimo jiné zabýval i otázkami delegace zástupců obcí do orgánů těchto společností. Následující text se bude zabývat problematikou odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací.

Otázka týkající se právní úpravy povinnosti mlčenlivosti zastupitelů bývá vznášena poměrně často, neboť ti s odkazem na veřejnost jednání zastupitelstva a na nutnost jednat transparentně často zveřejňují informace získané v souvislosti s výkonem funkce zastupitele, a to zejména na sociálních sítích.

Právní úprava stanoví, jakými orgány je obec spravována. Jsou jimi zastupitelstvo, rada, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.1) Pokud jde o postavení starosty, v zásadě jde o „prvního mezi rovnými“, neboť jeho postavení v radě či zastupitelstvu je stejné, jako u ostatních členů, tedy má taktéž jeden hlas. Není jejich nadřízeným a nemůže je úkolovat. Výsadní postavení má v oblasti zastupování obce navenek, tj. projevování vůle obce, kterou vytvořil některý z jejích orgánů, navenek. Významně jsou jeho pravomoci rozšířeny v případě, kdy není volena rada obce. Rámci standardních pravomocí starosty se však vymyká tzv. sistační právo, tedy oprávnění pozastavit výkon usnesení rady obce.

Právní předpisy upravují, jakou organizační strukturou obec disponuje a jakými orgány je spravována. Jediným orgánem obce, který předpokládá Ústava ,1) je zastupitelstvo. Zákon o obcích 2) upravuje, jaké orgány obec samostatně spravují. Kromě zastupitelstva dále vymezuje tyto orgány: rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Jako „orgány orgánů obce“ pak můžeme označit výbory zastupitelstva a komise rady. Většinu z nich můžeme charakterizovat jako kolektivní orgány, tedy orgány tvořené více osobami (sbory, shromáždění členů). Musí proto existovat pravidla pro jejich zasedání a přijímání rozhodnutí. Následující příspěvek se bude zabývat tzv. hlasováním per rollam, tedy přijímáním rozhodnutí distančně (korespondenčně), tj. bez svolání zasedání a fyzické přítomnosti členů daného orgánu na jeho jednání.

Po čtyřech letech se v obcích v termínu 5.–6. 10. 2018 uskutečnily volby do zastupitelstev. Voliči tedy zvolili nová zastupitelstva, z těchto následně vzejdou nová vedení radnice a ustaví se všechny potřebné orgány. O zániku mandátů a funkcí stávajících představitelů obcí, tzv. volebním mezidobí (tj. obdobím mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva, resp. zvolením nových orgánů obce), a o ustavení nových orgánů pojednává následující příspěvek.

Zákonodárným procesem v současné době prochází vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). 1) Předmětem tohoto návrhu (dále jen „novela“) je zásadní změna způsobu odměňování členů zastupitelstev obcí. Aktuálně novela prošla projednáváním v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 2) Účinnost novely je navržena od 1. 1. 2018. Níže uvedený text rekapituluje stávající systém odměňování zastupitelů, poukazuje na některé nedostatky a popisuje změny předkládané v novele.

Dnem 1.11.2013 nabyl účinnosti zákon č. 305/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb. , o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tiskový zákon“). Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu bylo jeho smyslem zavedení opatření, které by směřovalo k úpravě vydávání periodického tisku orgány územních samosprávných celků, ve smyslu poskytování objektivních a vyvážených informací. Cílem byla objektivní informovanost občanů územních samosprávných celků o činnosti a průběhu jednání jimi volených zástupců.

V praxi se stále velmi často objevují dotazy, zda je možné pořizovat a případně následně zveřejňovat kamerový (obrazový i zvukový) záznam z jednání zastupitelstva obce, a pokud ano, za jakých podmínek?

Obecní zřízení rozlišuje dvě skupiny členů zastupitelstva obce - první skupinu představují ti, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, zatímco druhou skupinu reprezentují zastupitelé, kteří pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněni nejsou. Zkráceně lze tedy hovořit o uvolněných a neuvolněných členech zastupitelstva obce.

Některým členům zastupitelstev územních samosprávných celků (obcí, krajů a hlavního města Prahy), kterým po volbách do zastupitelstev zanikl mandát, náleží odměna při skončení funkčního období. Následující text se zaměřuje primárně na odměnu při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce, která ve srovnání s odměnou při skončení funkčního období člena zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy (či městské části hlavního města Prahy) vykazuje nejvíce „zvláštností“. Ovšem ani odměňování členů zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy (či městské části hlavního města Prahy) nezůstane zcela opomenuto, resp. bude poukázáno na některé odlišnosti.