Pro rok 2017 byla vydána rozsáhlá novela rozpočtové skladby, která má za následek nezbytné úpravy rozpočtu pro rok 2017, dále byly vydány i další novely zákonů s účinností od 1. 1. 2017, které mají na rozpočet rovněž vliv. O obsahu novely vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), a dalších potřebných zásazích do rozpočtu 2017 bychom vás rádi tímto článkem informovali.
Nezbytné úpravy rozpočtů obcí na rok 2017
Ing.
Ivana
Schneiderová
Ing.
Martin
Tocauer
15. novela rozpočtové skladby č. 463/2016 ze dne 21. prosince 2016
Účinnost novely 1. 1. 2017
Důležité změny pro rozpočet 2017 jsou v logických celcích, protože se několikrát objevilo, že více bodů novely řešilo jeden případ. Novela vyhlášky opět obsahuje „mnoho slov“, má 106 bodů.
Další třídění rozpočtové skladby
(bod novely č. 1)
§ 3a
Podrobnější a další třídění příjmů a výdajů
Organizace mohou použít podrobnější nebo
další třídění
příjmů a výdajů. Podrobnějším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle hledisek stanovených v § 1a a 2 na ještě nižší jednotky třídění, než jsou jednotky třídění stanovené v § 3.
Dalším tříděním se rozumí třídění příjmů a výdajů podle dalších hledisek než jen hledisek stanovených v § 1a a 2.
Tato změna je pro územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) významná, snižuje riziko správního deliktu, umožňuje stanovení závazných ukazatelů dle jednotlivých příjemců transferů, odpovědných míst i dle akcí.
Úprava vyhlášky o rozpočtové skladbě je pro ÚSC a DSO důležitá především ve vztahu ke zpracování rozpočtu. ÚSC a DSO mají povinnost podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“),
zpracovat rozpočet v třídění podle rozpočtové skladby
(dále také „RS“), kterou stanoví Ministerstvo financí (dále jen „MF“) vyhláškou (vyhláška o rozpočtové skladbě). Až do roku 2016 vyhláška o rozpočtové skladbě definovala pro rozpočty ÚSC a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) pouze tato třídění příjmů a výdajů:–
druhové (položky),
–
odvětvové (paragrafy),
–
konsolidační (záznamové jednotky),
–
prostorové (prostorové jednotky – „zdroje“),
–
nástrojové (nástroje),
–
transferové (účelové znaky).
Obce však často ve svých rozpočtech nepoužívají pouze tato vyjmenovaná třídění příjmů a výdajů (hlavně tedy položky a paragrafy), ale používají také různá vnitřní členění typu „org“ nebo „orj“, aby vyjádřily v rámci schváleného rozpočtu vnitřní odpovědnost za svěřenou část rozpočtu.
Takto prostřednictvím „org“ nebo „orj“ bývají často schvalovány závazné ukazatele rozpočtu odborům, popř. oddělením obecních (městských) úřadů nebo organizačním složkám obce, na menších obcích i např. konkrétnímu příkazci operace. Ať už obce členění rozpočtu podle „org“ nebo „orj“ nazývaly jakkoliv (např.
vnitřní nebo organizační
), dle některých kontrolorů se dostávaly na hranu zákona v tom smyslu, že rozpočet zpracovaný za použití „organizačního“ („vnitřního“) třídění nebyl rozpočtem zpracovaný v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě, protože vyhláška použití takového třídění nedovolovala (povolena byla jen třídění uvedená výše). Tato poměrně formální záležitost pak mohla být vyhodnocena podle § 22a odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. jako správní delikt (s možnou sankcí).Často také dochází k tomu, že zastupitelstva chtějí přímo v rámci schváleného rozpočtu účelově vymezit prostředky na nějakou významnou plánovanou akci (např. oprava konkrétního chodníku). Opět, pokud se bude striktně vycházet z dosavadního znění vyhlášky o rozpočtové skladbě, nebylo možné výlučně za použití rozpočtové skladby takovou akci v rozpočtu účelově vymezit. Důsledkem tak bylo, že obce schvalovaly závazné ukazatele rozpočtu v třídění, které nebylo definováno vyhláškou o rozpočtové skladbě (např. závazný ukazatel ORG 1 – Odbor správy majetku; závazný ukazatel ORG 2 – Odbor investic atp.), čímž se vystavovaly riziku správního deliktu při vyhodnocení, že takový rozpočet není sestaven v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., nebo sestavovaly rozpočty výlučně za použití rozpočtové skladby (především podle paragrafů a např. tříd druhového třídění), což zejména u větších obcí zase často vedlo k nesrozumitelnosti rozpočtu pro veřejnost, ale i zastupitele (závazné ukazatele rozpočtu byly příliš obecné).
Změna vyhlášky od roku 2017
S účinností od roku 2017 mohou ÚSC i DSO použít při zpracovávání svých rozpočtů
podrobnější nebo další třídění příjmů a výdajů.
Podrobnější třídění
– jedná se o podrobnější členění v rámci třídění již definovaných vyhláškou o rozpočtové skladbě (§ 1a vyhlášky). Vyhláškou je např. definováno druhové třídění, nejnižší jednotkou druhového třídění jsou položky. Podrobnějším tříděním příjmů a výdajů podle druhů v rámci položek jsou tzv. podpoložky. Obdobně vyhláškou je např. definováno odvětvové třídění, nejnižší jednotkou odvětvového třídění jsou paragrafy. Podrobnějším tříděním příjmů a výdajů podle odvětví v rámci paragrafů jsou tzv. podparagrafy. Použití těchto podrobnějších členění se týká zejména státního rozpočtu (tam se podpoložky a někdy i podparagrafy používají), s podpoložkami se lze také setkat u největších měst z důvodu jejich vnitřní potřeby podrobněji sledovat plnění rozpočtu, ale jedná se opravdu o naprosté výjimky s propracovanými softwarovými možnostmi. Většina obcí a měst s podrobnějším tříděním (tedy např. s podpoložkami a podparagrafy) pracovat nebude. Další třídění
– naopak toto třídění může být obcemi, i těmi nejmenšími, hojně využíváno. Z logiky věci se jedná o třídění další, než třídění vyhláškou vymezená, tj. jedná se o jiné třídění než třídění druhové, odvětvové, konsolidační, prostorové, nástrojové nebo transferové. Volba dalšího třídění se ponechává na uvážení konkrétní obce, což považujeme za velký přínos vzhledem k právní jistotě obce při zpracování rozpočtu. Obec tak může v souladu s § 3a vyhlášky o rozpočtové skladbě schválit závazné ukazatele rozpočtu pro jednotlivé organizační složky, odbory či oddělení, popř. pro jednotlivé příkazce operací, ale zároveň i pro jednotlivé, zastupitelstvem preferované akce. Takové třídění rozpočtu může označit např. za „organizační“ (z toho důvodu, že vychází z organizace dané obce), v ten okamžik se „organizační“ třídění stává tzv. dalším tříděním v souladu s vyhláškou a takový rozpočet je sestaven s vysokou právní jistotou v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., to znamená v třídění podle rozpočtové skladby. Obdobně se bude vztahovat i na rozpis rozpočtu, v rámci kterého se používá podrobná rozpočtová skladba (nově tedy s dalším, tedy např. organizačním tříděním).Další možnosti vykazování DPH z přenesené daňové povinnosti
(body novely č. 35, 55, 56, 71, 73)
Toto je hodně zásadní změna, která má velký vliv na rozpočet roku 2017 a také na pracnost s
přenesením daňové povinnosti (dále jen „PDP“).
Od 1. 1. 2017 si může účetní jednotka zvolit u režimu PDP, zda bude značit DPH stejnou položkou jako základ daně nebo zda bude DPH z PDP značit položkou 5362. V tomto duchu jsou u položek 5171, 6121 a 5362 doplněna novelizovaná ustanovení. Možnost výběru je natolik volná, že je asi i možné obě varianty zachycení PDP kombinovat i v běžném roce, nikde není ustanovení o dodržování zvoleného systému v jednom období. Upozorňujeme však, že možnost volby platí jen pro režim PDP. V případě DPH uplatňované v základním režimu nadále DPH řadíme na stejné položky jako základ daně, a to i v případě nároku na odpočet.Výhody nové úpravy značení DPH z PDP
–
Významně nižší pracnost.
Při zaúčtování bychom nemuseli vůbec řešit DPH z PDP tam, kde je zároveň nárok na odpočet, tj. v případech, kdy se DPH jen proúčtovává, ale k příjmu ani k výdaji DPH z PDP nedochází. V případech povinnosti odvodu DPH z PDP bychom mohli volit položku 5362, a v praxi by odpadla potřeba využívat položku 8901 jako pomocnou, položka 5362 by se používala jen při zaslání DPH na účty FÚ ve výši platby daně.Nevýhody nové možnosti značení DPH z PDP:
–
Větší pracnost s rozpočtem.
Vliv na rozpočet by byl u jednotlivých položek, kdy by již nebylo správné při volbě možnosti DPH z PDP vykazovat na položce 5362 položky v hodnotách výdajů včetně DPH, ale muselo by se rozpočtovat především na položky 5169, 5171, 6121 (kde se plánují výdaje ve vztahu k ekonomické činnosti) ve výši základu daně a DPH z PDP by se rozpočtovala na položku 5362.–
Velká ztráta vypovídací schopnosti výkazu FIN 2-12M
i celkově přehledů čerpání rozpočtu zpracovávaných na úrovni ÚSC ohledně reálné výše kapitálových výdajů. U obcí se můžeme se setkat s těmito variantami:a)
Obec buduje veřejnou komunikaci. Jedná se o veřejnou správu, plnění je fakturováno včetně DPH. DPH bude na položce 6121, kapitálový výdaj je zobrazen v souladu se skutečným výdajem obce na pořízení dlouhodobého majetku.
b)
Obec provádí rekonstrukci úřadu. Pro větší právní jistotu volí režim PDP, i když si nárok na odpočet neuplatňuje ani koeficientem. V kapitálovém výdaji na položce 6121 bude jen základ daně, DPH z PDP bude na položce 5362. Ve výsledku je kapitálový výdaj zobrazen v hodnotě o 21% nižší, než je skutečnost.
c)
Obec pořizuje technologii do čističky odpadních vod. Má nárok na odpočet. Nejedná se o režim PDP, DPH bude vykázáno na stejné položce jako základ daně. Kapitálový výdaj je o 21% vyšší, než je skutečná investice obce do dlouhodobého majetku.
Body a) a c) však platily i dosud, a kupodivu toto není jako závažný nedostatek ve vypovídací schopnosti výkazu FIN 2-12M roky řešeno
. Jediná správná odpověď na sumarizovanou hodnotu kapitálových výdajů za veřejné rozpočty je však taková, že kapitálové výdaje odpovídají výdajům veřejných rozpočtů na pořízení dlouhodobého majetku u plátců DPH ve vykázané výši s odchylkou
Obáváme se, že není akceptovatelná ani pro zastupitele.plus minus
21%, což rozhodně není nevýznamná chyba.Nové položky rozpočtové skladby důležité pro ÚSC
Zrušují se položky 1351 a 1355, zavádějí se nové položky 1381, 1382, 1383
V příloze v části B
se položky 1351, 1352 a 1355 zrušují.
Podseskupení položek 138 – Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění v oblasti hazardních her
Podseskupení položek 138 – Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění v oblasti hazardních her
Položka 1381 – Daň z hazardních her
Na tuto položku se zařazuje daň podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, který je účinný ode dne 1. ledna 2017.
Položka 1382 – Zrušený odvod z loterií a podobných her kromě z výherních hracích přístrojů
Dobíhající odvod z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, s výjimkou části odvodu ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (část odvodu podle § 41i odst. 3 tohoto zákona). Část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení patří na položku 1383. Na položku 1382 patří i dobíhající odvod části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely, který byl zákonem č. 458/2011 Sb. zrušen. Položka 1382 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1351, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.
Položka 1383 – Zrušený odvod z výherních hracích přístrojů
Dobíhající část odvodu z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (§ 41i odst. 1 tohoto zákona). Zbytek odvodu patří na položku 1382. Položka 1383 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1355, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.
Položka 1384 – Zrušený odvod za státní dozor
Dobíhající odvod za státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, který do 31. prosince 2016 patřil na položku 1352.
Položky 1351 a 1355 se od 1. 1. 2017 zrušují.
Zavádí se nová položka 1381, která nahrazuje obě zrušené položky 1351 a 1355.
Na položku 1381 se zařazuje daň z hazardních her podle nového zákona č. 187/2016, o dani z hazardních her. Dosavadní odvody na položkách 1351 a 1355 se rovněž zrušují (došlo ke zrušení dosavadního loterijního zákona).1)Zveřejnění čísla převodového účtu státního rozpočtu, z kterého budou obce přijímat daň hazardních her (položka 1381), se očekává v rámci Zpráv MF č. 1/2017 (obvykle vychází mezi lednem a březnem).
Pro dobíhající příjmy z účtu s předčíslím 3690 použijeme od 1. 1. 2017 položku
1382.
Pro dobíhající příjmy z účtu s předčíslím 3682 použijeme od 1. 1. 2017 položku
1383.
Citace z Metodiky financování obcí pro rok 2017:
V zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme předčíslí převodových bankovních účtů finančních úřadů, z nichž jsou obcím převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby:
| Daňový příjem obcí | PBÚ | Pol. rozpočtové skladby | |
| Daň z přidané hodnoty | 1679 | 1211 | |
| Daň z příjmů právnických osob | 641 | 1121 | |
| Daň z příjmů fyzických osob | | | |
| v tom: daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvláštní sazbou | 1660 | 1113 | |
| | daň z příjmů fyzických osob z přiznání – sdílená část | 1652 | 1112 |
| | daň z příjmů fyzických osob z přiznání – 30 % motivace | 1628 | 1112 |
| | daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část | 2612 | 1111 |
| | daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace | 4634 | 1111 |
| Daň z nemovitých věcí | 633 | 1511 | |
| Odvod z loterií a jiných podobných her* | | | |
| | převod odvodu z loterií a jiných podobných her dle § 41i odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb. obcím | 3690 | 1382** |
| | převod odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení dle § 41i odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb. obcím | 3682 | 1383** |
| Daň z hazardních her* | | | |
| | převod daně dle § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 187/2016 Sb. – 30 % | 9814 | 1381*** |
| | převod daně dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2016 Sb. – 65 % | 9822 | 1381*** |
*) Nová právní úprava zdanění hazardu zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her od 1. ledna. 2017; zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, zrušen zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
**) Dle návrhu novely vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Položka 1382 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1351, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena. Položka 1383 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1355, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.
***) Dle návrhu novely vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
Citace zákona o dani z hazardních her
§ 7 Rozpočtové určení daně
(1) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her je ze
a) 35 % příjmem státního rozpočtu a
b) 65 % příjmem rozpočtů obcí.
(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na poměru
a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k
b) celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.
(3) Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období.
(4) Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze
a) 70 % příjmem státního rozpočtu a
b) 30 % příjmem rozpočtů obcí.
(5) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 4 písm. b), se určí obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů
upravujících rozpočtové určení daní.
Problematika rozpočtu v případě zavedení nových položek s účinností od 1. 1. běžného roku
Mohou nastat případy, že rozpočet obce je schválen před vydáním novely rozpočtové skladby. Schválené položky příjmů však nelze výkazově pořídit, protože programy již pracují s novými položkami. Jak v těchto případech postupovat, zveřejnilo MF stanovisko ve zprávách č. 3/2017, z něhož důležitou část zde citujeme:
Je-li rozpočet schvalován ještě v roce 2016, je třeba, aby příjmy a výdaje v něm uvedené byly tříděny ještě podle rozpočtové skladby před novelizací vyhláškou č. 463/2016 Sb. Je-li schvalován až v roce 2017, je třeba, aby byly tříděny již podle rozpočtové skladby po novelizaci. Něco jiného je příprava rozpočtu, která podle našeho názoru právním jednáním není. Je-li např. už v listopadu známo, jaké změny budou v rozpočtové skladbě od 1. ledna účinné, je možné příslušné evidence vypracovávat již s ohledem na tyto změny.
Právním jednáním je i postup podle rozpočtu. Proto je-li rozpočet schválen např. v prosinci, tzn. podle rozpočtové skladby před novelizací, je třeba ho bez zbytečného odkladu po začátku roku upravit tak, aby byl s novelizovanou rozpočtovou skladbou v souladu. Při provádění úpravy nejde o změnu rozpočtu, ale o změnu čísla položky (paragrafu) rozpočtové skladby. Mění se číslo položky (paragrafu), ale objem na nich se nemění. Proto se schválený rozpočet upraví, použijí se nové položky (paragrafy); o této změně se vytvoří záznam s legendou, proč k tomu došlo a zastupitelstvo tuto opravu vezme na vědomí při nejbližším zasedání. Záznam o takové změně se zveřejní na úřední desce a na internetových stránkách obce. Podle novelizované rozpočtové skladby je třeba též účtovat příjmy inkasované počínaje dnem 1. ledna a výdaje počínaje tímto dnem uskutečněné.
Uvedené platí i pro výkaz Fin 2-12 M. Pro ten podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 5/2014 Sb. platí, že se předkládá „způsobem a v termínech uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky“. Zpracování výkazu není právním jednáním, kdežto jeho předložení ano. Výkaz za leden proto musí být předložen již podle novelizované rozpočtové skladby.
Změny v rozpočtovém určení daní mimo hazardní hry
Ruší se od 1. 1. 2017 jako sdílená daň pro obce – daň z příjmů fyzických osob – motivační část 30 % – sdílené daně budou jen „dobíhat“, v částkách vyměřených do konce roku 2016, které se obcím nepřevedly. Proti tomu je obcím navýšen výnos z DPH (21,4 % – navýšeno z 20,83 %). Jedná se o nezbytné úpravy rozpočtu obcí v příjmech, tj. snížení daně z příjmů fyzických osob s navýšením výnosu z DPH.
Zavádí se nová položka 1356, úprava položky 2343
Položka 1356 – Příjmy úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce
(1) Příjmy Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 89/2016 Sb. a podle nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.
(2) Příjmy obcí z poplatků za oprávnění provádět ložiskový průzkum podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
Položka 2343 – Příjmy
z úhrad
dobíhajících úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů Příjem úhrad podle § 32a horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a § 4b zákona o geologických pracích (zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Příjem úhrad dobíhajících podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb. Příjmy z úhrad odváděných za rok 2017 a další léta podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb. ve znění zákona č. 89/2016 Sb., který je účinný od 1. ledna 2017 a kterým byl § 32a zrušen, patří na položku 1356. Na tu patří i poplatek podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 366/2000 Sb. inkasovaný od 1. ledna 2017.
Náplň položky 2343
– nově pouze dobíhající příjem úhrad z dobývacího prostoru podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“). Náplň nové položky 1356
– do daňových příjmů na pol. 1356 se přesouvají příjmy obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w novelizovaného horního zákona (s účinností od 1. 1. 2017). MF rozhodlo, že se jedná o daňový příjem.Věcné břemeno, právo stavby
Úprava náplně položky 2119
Položka 2119 – Ostatní příjmy z vlastní činnosti
(1)
Zahrnuje i částky ve výši výdajů na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii převáděné ve státním rozpočtu z výdajového účtu na účet příjmový (záznamová jednotka 023).
(2)
Na tuto položku se též zařazují příjmy peněžních prostředků, kterými organizaci někdo platí za to, že v jeho prospěch zřídila
na své nemovitosti věcné břemeno mající povahu služby [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]
na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku) nebo na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku).
(3)
Patří sem i příspěvky účastníků konference organizaci, která je jejím pořadatelem, podle § 71 odst. 2 rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Na položku 2119 se zařadí přijatá platba za
věcné břemeno, kdy obec je stranou povinnou
(pozemek ve vlastnictví obce, zřizuje se věcné břemeno ve prospěch jiné osoby). Rovněž se od roku 2017 zařadí na pol. 2119 přijatá platba za zřízené právo stavby na pozemku obce.
Obě tato práva jsou věcnými právy, mají charakter dispozice, tj. služby.Nové podseskupení 512 a položka 5122 – Podlimitní věcná břemena
Podseskupení položek 512 – Podlimitní věcná břemena
Položka 5122 –
Podlimitní věcná břemena
Na položku 5122 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku), není-li výdaj za toto právo součástí výdajů na pořízení stavby a nepřesahuje-li celková cena, kterou za ně organizace platí, 40 tisíc Kč. Výdaje na nadlimitní věcná břemena patří na položku 6142.
Nové podseskupení 614 a položky 6141 – Právo stavby; 6142 – Nadlimitní věcná břemena
Podseskupení položek 614 – Nadlimitní věcná břemena a právo stavby
Položka 6141 – Právo stavby
Na položku 6141 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku).
Položka 6142 – Nadlimitní věcná břemena
Na položku 6142 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku), není-li výdaj za toto právo součástí výdajů na pořízení stavby a přesahuje-li celková cena, kterou za ně organizace platí, 40 tisíc Kč. Výdaje na podlimitní věcná břemena patří na položku 5122.
Věcná břemena (obec stranou oprávněnou, majetek ve vlastnictví druhé osoby):
Od roku 2017 se výdaj na
věcné břemeno v pořizovací ceně do 40 tis. Kč včetně,
pokud nevzniká jako vedlejší pořizovací výdaj k pořízení dlouhodobého majetku (vzniká až po zařazení majetku do užívání), zařadí na položku 5122 (do roku 2016 se používala položka 5137). Účet 028 a náklad 558 zůstávají.Od roku 2017 se výdaj na
věcné břemeno v pořizovací ceně nad 40 tis. Kč,
pokud nevzniká jako vedlejší pořizovací výdaj k pořízení dlouhodobého majetku (vzniká až po zařazení majetku do užívání), zařadí na položku 6142 (do roku 2016 se používala položka 6129). Účet 029 zůstává (pořizuje se přes účet 042).Úhrada za zřízení věcného břemene, které vzniká v souvislosti s pořizováním stavby, se považuje za vedlejší pořizovací náklad této stavby a zatřídí se na položku 6121 bez ohledu na výši svého ocenění.
Právo stavby (obec pořizuje):
Při pořizování práva stavby se bez ohledu na výši ocenění výdaj zařadí na položku 6141. Účet 021, eviduje se vždy samostatně, tj. odděleně od případné stavby, pořizuje se přes účet 042.
Převody mezi účty v závěru roku (použije se však až poprvé v lednu 2018!)
Nové seskupení položek 414x a položka 4140
Podseskupení položek 414 – Převody z vlastních fondů přes rok
Položka 4140 – Převody z vlastních fondů přes rok
(1) Příjem peněžních prostředků, které byly převedeny z jiného vlastního peněžního fondu, na začátku roku v případě, že jejich výdaj z tohoto peněžního fondu byl uskutečněn v předcházejícím roce.
(2) Příjem peněžních prostředků koncem roku z bankovního účtu, z kterého budou odepsány až začátkem následujícího roku, zejména byla-li koncem roku vybrána hotovost prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, bude až v roce následujícím.
Nové podseskupení položek 535x, nová položka 5350
Podseskupení položek 535 – Převody do vlastních fondů přes rok
Položka 5350 – Převody do vlastních fondů přes rok
(1) Výdaj peněžních prostředků z vlastního peněžního fondu na převod do jiného vlastního peněžního fondu ke konci roku, očekává-li se, že příjem do tohoto peněžního fondu se uskuteční až v roce následujícím. Uskuteční-li se pak příjem přece jen ve starém roce, převedená částka se z položky 5350 vyřadí a zařadí se na položku odpovídající peněžnímu fondu, do nějž se převedla.
(2) Výdaj, kterým je odepsání částky z bankovního účtu začátkem roku, jestliže tato částka byla z něj vybrána koncem předcházejícího roku, zejména byla koncem předcházejícího roku vybrána v hotovosti prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, byla až v roce následujícím.
Stav do roku 2016
Případ meziročního převodu peněžních prostředků mezi vlastními účty
Tento případ se stával výjimečně, ale tím, jak musí mít i malé obce účet u ČNB, je stále častější. Dochází k případu, že obec podá příkaz na převod finančních prostředků ke konci běžného roku a banka převod ke konci běžného roku provede. Ale peníze jsou připsány na jiný základní běžný účet obce u jiné banky až k datu následujícího roku. Účetně s tímto nemají obce žádný problém, starost je s nevyrovnanými položkami určenými pro konsolidaci na úrovni účetní jednotky. Výkaz FIN 2-12M je vyhodnocen jako chybový.
V případě, že výdaj i příjem proběhnou v jednom období, tak je účetní zápis tento:
Převod na jiný účet obce: MD 262/D 231.x1 paragraf 6330 pol. 534x.
Příjem převáděné částky:
MD 231.x2 paragraf 6330 pol. 413x/D 262.
V případě převodu ke konci roku by došlo k nerovnosti položek 534x a 413x, a to těch, které se na úrovni účetní jednotky konsolidují.
Postup stanovený MF od 1. 1. 2017
Převod na jiný účet obce: MD 262/D 231.x1 odpa (6330) pol. 5350
Příjem převáděné částky:
MD 231 odpa (6330) pol. 4140/D 262
Příjem na pol. 4140 i výdaj na pol. 5350 by měly být rovněž označeny paragrafem odvětvového třídění, nabízí se použití odpa 6330, v jehož náplni je ale uvedeno, že se vztahuje jen na příjmy z podseskupení položek 413x a výdaje z podseskupení položek 534x. Uvidíme, zda bude ze strany MF metodicky ošetřeno. Lze zvolit i paragraf 6310.
Položky 4140 a 5350 se nekonsolidují
. Budeme muset položky řešit rozpočtově. Že nedošlo k připsání na cílový účet ke konci roku, se dozvíme až v následujícím roce, tj. položku 5350 bude nemožné rozpočtovat, to snad kontroly uznají. Ale v dalším roce bude již potřeba položku 4140 rozpočtovat do příjmů, může se jednat i o významné částky převodu. Kdyby se převod podařil v běžném roce, vstoupil by do změny stavu na položku 8115, v případě meziročního převodu se ve změně stavu neobjeví, i proto by se měl příjem s položkou 4140 rozpočtovat.Příklad
Případ výběru hotovosti kartou před koncem roku
Obec vybere kartou z běžného účtu hotovost 29. 12. běžného roku, např. kvůli výdajům s oslavami konce roku. Banka však výběr zúčtuje až v následujícím období.
Účetně a z hlediska členění rozpočtovou skladbou by tento případ vypadal takto:
V běžném období:
Příjem do pokladny: MD 261/D 262
Zúčtování výdajů pokladny v členění: 231 paragraf dle účelu, pol. 5182 minus D, položky 5xxx různé D.
V následujícím období: MD 262/D 231 paragraf dle účelu, pol. 5182
Tento zápis však není možný, účet 262 se musí převést na jiný závazek např. na účet 378 Ostatní krátkodobé závazky, protože dle účetních předpisů nesmí mít v rozvaze účet 262 záporný zůstatek (kontrolními chody by výkaz rozvaha neprošel).
Volba účtu 378 místo peněz na cestě účtu 262 je jen technická, protože banka vybrané peníze kartou na běžném účtu ihned blokuje, není to typický závazek, zápis je jen účelový z důvodu, aby „výkaz prošel“ kontrolními chody, jsou to typické peníze na cestě.
Problém z hlediska rozpočtové skladby je minusová položka 5182 ke konci roku, a tím dojde k tomu, že by se nevyrovnala ke konci dalšího roku. Kontroloři krajských úřadů považují automaticky minusovou položku 5182 za chybnou (je to logické vyhodnocení z hlediska vypovídací schopnosti, i když z předpisu to přímo nevyplývá a dle postupů použití rozpočtové skladby u pokladny se o chybu nejedná).
Po 15. novele vyhlášky o rozpočtové skladbě bude zápis účetního případu vypadat takto:
V běžném období:
Příjem do pokladny: MD 261/D 262
Zúčtování výdajů pokladny v členění RS: 231 paragraf dle účelu, pol.
4140
MD, položky 5xxx různé D.V následujícím období: MD 262/D 231 paragraf dle účelu, pol.
5350
Problém s rozpočtováním u položek 4141 a 5350:
Řešení ze strany MF není dotaženo z hlediska rozpočtování. V případě meziročního převodu významné částky bude možné položku 4140 zahrnout do rozpočtu následujícího roku v příjmech, u pokladny bude potřeba položku 5350 zahrnout do rozpočtu následujícího roku u výdajů. Položky 4140 a 5350 bude velmi složité rozpočtově řešit v běžném roce, tj. před koncem roku, protože o „bankovním zdržení převodu“ do následujícího období se vždy dozvíme až následující rok. Můžeme jen doufat, že kontroloři budou jejich nemožnost rozpočtování považovat za logickou a nebudou vznikat diskuse.
Nové položky pro vklady do neziskových společností
78. V příloze v části B se za položku 6209 doplňuje nové podseskupení položek, které zní:
„
621 Vklady do fundací a ústavů
Výdaje představující vklady do fundací (§ 303 až 401 občanského zákoníku) a ústavů (§ 402 až 418 občanského zákoníku).
6211 Vklady do nadací
Výdaje při zakládání nadací (§ 306 až 393 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 310 písm. d) a § 327 až 333] a zvýšení nadační jistiny a nadačního kapitálu (§ 334 odst. 1 a § 342 a 343).
6212 Vklady do nadačních fondů
Výdaje při zakládání nadačních fondů (§ 394 až 401 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 396 odst. 1 písm. d)] a dary (§ 398 odst. 1).
6213 Vklady do ústavů
Výdaje při zakládání ústavů (§ 402 až 418 občanského zákoníku) a v jejich prospěch, představující vklady [§ 405 odst. 1 písm. c)].“.
Musíme si však uvědomit, že vklady neziskových společností nejsou pořízením dlouhodobého finančního majetku, z účetního hlediska se spíše jedná o transfer (pokud MF nedořeší v budoucnu účetně jiným způsobem – především otázku nepeněžních vkladů). I když se bude volit kapitálová položka ze seskupení „Nákupy akcií a majetkových podílů“, bude se muset účtovat zatím na provozní náklad, účet 572. Vklad do neziskových organizací není finanční investicí.
Nové položky rozpočtové skladby u ÚSC používané výjimečně
Nově jsou upraveny
transfery zahraničním osobám a členské příspěvky zahraničním spolkům a podobným právnickým osobám.
Protože jsou využívány méně často, uvádíme jen základní přehled. V 15. novele a následně v úplném znění mají podrobnější obsahovou náplň.Seskupení položek 55 – Neinvestiční transfery a související platby do zahraničí
Náplň seskupení obsahuje výklad pojmů i příklady zahraničních příjemců.
Podseskupení položek 551 – Neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím a nadnárodním orgánům
Položka 5511 – Neinvestiční transfery mezinárodním
vládním
organizacím Položka 5512 – Neinvestiční transfery nadnárodním orgánům
Transfery Evropské unii. Patří sem i sankce, které se jí platí.
Položka 5513 – Vratky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků Evropské unie
Peněžní prostředky vracené ze státního rozpočtu do rozpočtu Evropské unie za Národní fond podle § 38 odst. 3 druhé věty části věty před středníkem zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“).
Položka 5514 – Odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie podle daně z přidané hodnoty
Položka 5515 – Odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie podle hrubého národního důchodu
Položka 5516
(nová položka )
-
Odvody Evropské unii ke krytí záporných úrokůPodseskupení položek 552 – Neinvestiční transfery cizím státům
Položka 5520 – Neinvestiční transfery cizím státům
Podseskupení položek 553 – Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí
Položka 5531 – Peněžní dary do zahraničí
Transfery povahy darů (§ 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) poskytovaných v penězích zahraničním osobám kromě cizích států (§ 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 138/2006 Sb. a č. 366/2011 Sb.].
Položka 5532 – Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí
(1) Na tuto položku patří neinvestiční transfery zahraničním právnickým osobám s výjimkou mezinárodních vládních organizací a cizích států a s výjimkou transferů povahy darů.
(2) Na položku 5532 nepatří dávky sociálního zabezpečení ani v případě, že jsou poskytovány cizincům (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb.), a to ani tehdy, kdy jsou poskytovány do zahraničí (například § 116 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 241/1994 Sb. a č. 424/2003 Sb.); patří na položku 5410.
Podseskupení položek 554 – Členské příspěvky mezinárodním organizacím
Členské příspěvky a podobné platby, jejichž protihodnotou jsou členská práva, placené mezinárodním organizacím s výjimkou Evropské unie (platby tohoto druhu Evropské unii patří na položky 5514, 5515 a 5516).
Položka 5541 Členské příspěvky mezinárodním vládním organizacím
(nová položka) –
Členské příspěvky mezinárodním vládním organizacím (odstavec 3 náplně seskupení položek 55).
Položka 5542 – Členské příspěvky mezinárodním nevládním organizacím
(nová položka)
Obce asi budou nejčastěji využívat položky 5531 a 5532. Vliv na rozpočet může mít změna v třídění dotací a příspěvků tzv. euroregionům. Od roku 2017 by možnosti použití vypadaly takto:
– Euroregion je zájmovým sdružením právnických osob, se sídlem v ČR, obec je členem euroregionu = pol. 5179. (A obec platí členský příspěvek.)
– Euroregion je zájmovým sdružením právnických osob, se sídlem v ČR, obec není členem euroregionu == pol. 5222. (Nebo obec dává euroregionu, kde je členem, transfer.)
– Euroregion je zájmovým sdružením právnických osob, se sídlem v zahraničí, obec je členem euroregionu = pol. 5542.(A obec platí členský příspěvek.)
– Euroregion je zájmovým sdružením právnických osob, se sídlem v zahraničí, obec není členem euroregionu = pol. 5532. (Nebo obec dává euroregionu, kde je členem, transfer.)
– Úplně stejné řešení by měly příspěvky euroregionům, pokud by byly spolky.
– Euroregion je dobrovolným svazkem obcí = pol. 5329.
Významnější změny v obsahových náplních položek s vlivem na rozpočet i čerpání
Bod 37 – položka 5173 Cestovné
V první části úpravy náplně se jen podrobněji vysvětluje, že na položku 5173 nepatří cestovné vyúčtované v rámci jakéhokoliv správního řízení, což platilo i dosud. Stejně tak i upravený odstavec 5, který řeší, že do cestovného nepatří kalkulovaná část výdajů při dodání plnění. Tj. nic nového.
Zajímavější je jen odstavec 6:
(6) Na položku 5173 nepatří výdaje na jízdenky, stravování a ubytování nesouvisející s činností organizace a vynakládané ze společenských důvodů, například výdaje na jízdenky při cestách se zahraničními hosty k návštěvě pamětihodností, kulturních představení nebo sportovních akcí. Tyto výdaje patří na položku 5169 a výdaje na vstupenky do pamětihodných objektů, na kulturní představení a sportovní akce na položku 5194.“.
Body 38, 39, 40 – rozsáhlé úpravy položky 5179
Novela se věnuje členským příspěvkům. Zdůrazňuje se, že na položku 5179 patří členské příspěvky, které nemají povahu transferů, ale poskytují se jako protihodnota za členská práva. Takových případů, kdy je členský příspěvek např. kalkulován na základě přímých plnění spolkem vůči členovi, je v praxi velmi málo, otázka je, zda by to byl ještě členský příspěvek a ne platba za zboží nebo službu. Dle mého názoru se spíše v případě plateb členských příspěvků jedná o typický transfer. Obzvlášť tam, kde jsou např. stanovena pravidla pro výpočet příspěvku dle počtu obyvatel v obci, dle velikosti katastrálního území obce apod. Asi nepochybíte, když nadále budete členské příspěvky třídit transferovými položkami.
V náplni je dále zdůrazněno, že na položku nepatří členské příspěvky, které směřují do zahraničí (viz výše nové položky seskupení 55).
Poslední doplněné odstavce raději odcitujeme: (řeší zařazení euroregionů…)
40. V příloze v části B v náplni položky 5179 se doplňují odstavce 18, 19 a 20, které znějí:
„(18) Totéž, co pro příspěvky spolkům (odstavec 15), platí
pro příspěvky zájmovým sdružením
právnických osob, i když se nepřeměnily na spolek a řídí se právními předpisy, podle nichž vznikly (§ 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 20f až 20k zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Platby povahy členských příspěvků odváděné těmto sdružením se sídlem v České republice se zařazují na položku 5179 a se sídlem mimo Českou republiku na položku 5542. Transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem v České republice patří na položky 5229, 5629, 6329 a 6429 a transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470.
Stejně se zařazují platby tzv. euroregionům, jsou-li zájmovými sdruženími právnických osob.
Poznámka:
Bod 45 – položka 5222 řeší euregiony trochu přehledněji. Bod 79 doplňuje k náplni položky 6322 i investiční transfery zájmovým sdružením právnických osob včetně investičních transferů euroregionům, pokud jsou spolky nebo zájmová sdružení právnických osob se sídlem v České republice.
(19)
Na položku 5179 patří i platby spolkům a profesním komorám k úhradě členských příspěvků jejich zaměstnanců, jestliže je územní samosprávné celky nebo výjimečně organizační složky státu za své zaměstnance platí. Jestli členské příspěvky zaplatili zaměstnanci sami a organizace jim za ně poskytuje náhradu, patří výdaje na takové náhrady na položku 5192.
(20) Na položku 5179 zařazují zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích) peněžitý vklad do těchto institucí (§ 28 odst. 1 téhož zákona).
K bodu 40 stojí za podivení odůvodnění (citace z důvodové zprávy):
K čl. I bodu 40 (další doplnění náplně položky 5179):
Doplňuje se ustanovení o příspěvcích zájmovým sdružením právnických osob, které se dosud nepřeměnily na spolky a které se vyskytují zvláště mezi tzv. euroregiony.
Rovněž se doplňuje, že na položku 5179 patří i platby příspěvků spolkům a profesním komorám za zaměstnance, které se i mezi výdaji státního rozpočtu často vyskytují, i když jsou většinou neoprávněné
, protože ze státního rozpočtu není možné platit výdaje zaměstnanců (za vzdělání, za dopravu, za členství v organizacích, správní poplatky aj.), neumožňuje-li to právní předpis, a to přímo ani jako náhradu. I neoprávněné výdaje však je třeba zatřídit podle rozpočtové skladby. Doplňuje se též, že na položku
5179 patří také peněžité vklady do veřejných výzkumných institucí. Nejsou to transfery, protože neslouží k podpoře a nejsou bez protihodnoty, ale jsou to nákupy, protože zřizovatelé je skládají, aby instituce, které budou plnit jejich úkoly, mohly fungovat
.
Především poslední věta je zajímavým výkladem k transferům. Nesetkáváme se s tímto názorem poprvé. Nejde nám o vklad do veřejných výzkumných institucí, jejich zřizování není pro obce typické, ale o obsah odůvodnění zařazení vkladu pod nákupy. Pokud bychom z něj vyšli, tak víceméně bychom skoro vždy našli argument pro nákupy. Zpravidla je poskytován transfer za určitou protihodnotu – příspěvková organizace plní úkoly dané zřizovatelem, spolky se věnují společenským, kulturním nebo sportovním činnostem, na nichž má poskytovatel zájem…
Vklady do neziskových společností jsou obsahově jasně poskytnutými transfery, aby samostatná právnická osoba mohla fungovat a plnit úkoly, jsou to „vstupní
dotace
na zahájení neziskové činnosti“, to by opravdu neměly být „nákupy“. „Nákupy“ by měly být určeny ke spotřebě v organizaci a „transfery“ by měly být výdaji do jiného subjektu, který je přijímá a použije na financování své přímé spotřeby. Pokud začneme pracovat s tím, že poskytování členských příspěvků, dotací, grantů apod. je vlastně nákupem za protihodnotu, že příjemce transferu plní nějakou činnost, na níž má poskytovatel zájem, tak ztratíme kritérium pro rozlišení, co je nákup a co transfer.Převody mezi účty a oddělenou pokladnou
Body novely: část 18, 19, 20, 50, 51.
Tento případ je řešen v několika bodech novely, výsledná podoba volby konsolidačních položek ve vztahu k oddělené pokladně by měla být tato:
Příklad
Převod ze základního běžného účtu (dále jen „ZBÚ“) do oddělené pokladny: MD 262.0xx/D 231.xxx § 6330, pol.
5348
Příjem do oddělené pokladny: MD 261.0xx § 6330 pol.
4134
/D 262.0xx.Odvod z oddělené pokladny na běžný účet: MD 262.0xx/D 261.0xx § 6330 pol.
5345.
Příjem prostředků z oddělené pokladny na účet: MD 231.xxx § 6330 pol.
4138
/D 262.0xx.Ale převody mezi dvěma oddělenými pokladnami by vypadaly takto:
Převod z jedné oddělené pokladny do jiné oddělené pokladny: MD 262.0xx/D 261.xxx §6330, pol.
5348.
Příjem do oddělené pokladny, pokud se jedná o převod mezi pokladnami: MD 261.0xx § 6330 pol.
4138
/D 262.0xx.Pro vaši kontrolu, že záměr MF v 15. novele je pochopen do příkladu správně, uvádíme citaci bodu 51:
51. V příloze v části B v náplni položky 5348 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Položka 5348 vyjadřuje, že převod se uskutečnil do oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje, dobrovolného svazku obcí nebo regionální rady. Zařazují se na ni částky vydané z bankovního účtu rozpočtu do oddělené pokladny mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu obce, kraje, dobrovolného svazku obcí nebo regionální rady (příjem oddělené pokladny z tohoto převodu se zařazuje na položku 4134) a částky vydané z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu jiné oddělené pokladny (
její příjem z tohoto převodu se zařazuje na položku 4138
).“
Nové paragrafy pro ÚSC a změny v paragrafech
Body novely 94 až 103
Významný pro ÚSC je tento nový paragraf:
95. V příloze v části C se za paragraf 2291 vkládá nový paragraf 2292, který zní:
„2292 Dopravní obslužnost
Na tento paragraf zařazují Ministerstvo dopravy, kraje a obce výdaje na dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou (§ 3 a 4 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů), a to své přímé výdaje, výdaje podle smluv s dopravci (
kompenzace
dopravcům, které v druhovém třídění patří na položku 5193) (§ 8 odst. 1, § 9 a 23 zákona) i výdaje na převody peněžních prostředků právnickým osobám pověřeným plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (§ 6 odst. 2 zákona), jsou-li tyto peněžní prostředky určeny na dopravní obslužnost.“ Paragraf byl doplněn z důvodu „unikání“ výdajů na dopravní obslužnost v případě nutnosti volby položek transferů PO a mezi obcemi a DSO nebo obcemi a krajem apod. Tento paragraf by měl mít od roku 2017 přednost pro všechny výdaje z účelu dopravní obslužnosti. Při vašich pochybách se prosím podívejte do zpráv č. 3/2017 bodu 1., kde jsou uvedeny ze strany MF příklady použití.
Obsahová náplň se upravila v paragrafech
6221, 6223, 6229,
které se týkají zahraniční pomoci a mezinárodní spolupráce.
101. V příloze v části C v náplni paragrafu 6221 věta druhá zní: „Zahrnuje i humanitární pomoc poskytovanou na území České republiky zahraničním uprchlíkům během jejich prvního roku (12 měsíců) pobytu včetně zajištění infrastruktury pro jejich pobyt apod.
102. V příloze v části C v náplni paragrafu 6223 věta druhá zní: „Patří sem i výdaje institucí, krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad související se spoluprací s rozvojovými zeměmi.
103. V příloze v části C se na konci náplně paragrafu 6229 doplňuje věta „Rozvojové aktivity schválené vládou v průběhu rozpočtového období v reakci na aktuální mezinárodní vývoj a nepředvídatelné krize nad rámec plánovaných dlouhodobých aktivit.
Ostatní změny v paragrafech se ÚSC buď vůbec netýkají (1069, 3772, 5312 – nový, 5491 nebo jen okrajově (3330 – církve).
Peněžní fondy – definice a vliv na termínové vklady a řízení likvidity
Nově jsou v bodu 18 nadefinovány „peněžní fondy“, tj. které bankovní účty se třídí rozpočtovou skladbou. Nadále jsou vyjmuty účty termínových vkladů, tj. účet 244 a 068.
Ustanovení má vliv na rozpočet: Plánované výdaje na řízení likvidity formou termínových vkladů se musí rozpočtovat na položkách 8118 nebo 8128 a jejich převody zpět na položky 8117 a 8127. Úroky se rozpočtují na příjmové položce, ne na financování, a to na položce 2141. To se týká i všech cenných papírů k obchodování, nákup se musí rozpočtovat na výdajové položky ve financování, jejich prodej na položky 8117, 8127 a hodnota zhodnocení CP na příjmové položky (dividendy 2142, výnosy z kuponů 2141, úroků 2141, zhodnocení ve výši rozdílu kupní a prodejní ceny na 2142 nebo 2149 – jiná položka není vhodná).
Přehled ostatních změn pro ÚSC méně relevantních
Body novely 2 až 4 řeší nové kapitoly, ÚSC se netýká, dle odpovědnostního hlediska ÚSC netřídí.
Body 5 a 6
Zpřesnění názvů a náplní položek 1111, 1112 a 1113 – nedochází ke změně při použití položek
Položka 1111 – Daň z příjmů fyzických osob placená plátci
Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 21a zákona o daních z příjmů) placené plátci (§ 38c téhož zákona). Je to daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 zákona).
Položka 1112 – Daň z příjmů fyzických osob placená poplatníky
Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 21a zákona o daních z příjmů) placené jejími poplatníky (§ 2 téhož zákona). Je to daň placená podle daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 38g až 38i zákona).
Položka 1113 – Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou
Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 21a zákona o daních z příjmů) vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 38d téhož zákona).
Použití položek 1111, 1112 a 1113 se pro rok 2017 nemění, pro obce jsou rozhodující čísla převodových účtů státního rozpočtu, z nichž jim jsou převáděny jejich podíly. Podle tohoto předčíslí se identifikuje správná položka rozpočtové skladby.
Pro zatřídění daňových příjmů na položkách 11xx, 1211, 1511 se od 1. 1. 2017 řídíme stejnými předčíslími účtů jako v roce 2016.
Body 7, 10,11 – částečné změny náplní položek 1333, 1372, 1373 nemá vliv na ÚSC [týká se zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů dále jen „atomový zákon“)].
Body 23, 24, 29, 43 (odst. 14 a 15), 44, 57, 59 – částečné změny náplní položek 5027, 5029, 5131, 5192, 5194, 5424, 5499 – jedná se o úpravy náplní ve vztahu k novému zákonu č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Jediný příjem, který by se obcí týkal ve vztahu k novému zákonu, je náhrada za pracovní uvolnění vojáka v záloze, ale ten novela neřeší (zatím doporučujeme účtovat na účet 649 s položkou 2324).
Bod 25 –
úprava náplně položky 5038
– jen aktualizace na současný právní stav, v úrazovém pojištění za zaměstnance se položka 5038 bude používat i nadále.Poznámka
k účetní závěrce k povinnému úrazovému pojistnému:
Předpis pojistného se zobrazí zápisem MD 525/D 378. Upozorňujeme na chybu, která se občas objevuje. Pojistné se hradí čtvrtletně a na dané čtvrtletí je splatné vždy do konce prvního měsíce daného čtvrtletí – tj. např. pojistné na 1. čtvrtletí 2017 je splatné do 31. 1. 2017. Výpočtovou základnou je však výše mezd za předcházející čtvrtletí, tj. v tomto případě za 4. čtvrtletí 2016. Pojistné hrazené v lednu 2017 vypočtené z mezd za 9–12/2016 je však pojistné na 1. čtvrtletí 2017 a není důvod do závěrky roku 2016 účtovat náklad z tohoto pojištění.
Bod 26 a 27 – částečné úpravy v náplních položek 5041 a 5042 – nerelevantní, jen doplněno slovo databáze a SW k počítačovým programům. Dále jsou doplněny zmatečné věty o době použitelnosti lišící se od doby oprávnění. Víceméně jsou novelizovaná ustanovení bez přínosu k vyjasnění těchto dvou zmatečných položek (setrvalý stav i přes neustálé připomínkování).
„(5) Při zařazení výdajů na položku 5041 nerozhoduje cena, za niž se oprávnění užít nehmotný majetek pořizuje, doba použitelnosti tohoto majetku
ani doba trvání oprávnění, je-li kratší než doba použitelnosti majetku.“
Aby nevzniklo nedorozumění, toto může být napsáno v rozpočtové skladbě, ale není možné aplikovat do účetnictví. Pokud je doba oprávnění použití dlouhodobého nehmotného majetku kratší než doba použitelnosti majetku, musíme dobu životnosti nastavit dle doby oprávnění, nelze nelegálně nadála majetek používat. Smysl této věty v novele RS nám nebyl vysvětlen.
Bod 31 – doplnění náplně položky
5139
(2) Na položku 5139 patří i výdaje na nákup květin a smutečních a dekorativních věnců, jestliže je územní samosprávný celek nebo výjimečně organizační složka státu pořizuje. Výdaje na květiny, které mají být někomu předány, patří na položku 5194.
Body 41, 42, 42 – položky 5189, 5191, 5192 – jen upřesnění. V položce 5192 jsou upřesněny náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání a „neoprávněné“ náhrady výdajů zaměstnancům.
Bod 74 – položka 6124, doplněná náplň položky
74. V příloze v části B se doplňuje náplň položky 6124, která zní: „Výdaje na dodavatelské pořízení a nadlimitní technické zhodnocení pěstitelských celků trvalých porostů (§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).“
Bod 75 – položka 6127, upravená náplň položky. Znění více odpovídám účetním předpisům z hlediska obsahu.
„6127 Kulturní předměty
Výdaje na pořízení předmětů, které mají povahu autorského díla [§ 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], nemají-li být součástí stavby, předmětů kulturní hodnoty (příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.), sbírek muzejní povahy (§ 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.), sbírkových předmětů (odstavec 3 téhož paragrafu), jsou-li pořizovány pro sbírku muzejní povahy, movitých kulturních památek (§ 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 142/2012 Sb.) a archiválií [§ 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.]. Na tuto položku patří i výdaje na pořízení jiných kulturních statků [kulturních statků podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků (kodifikované znění), které nejsou uvedeny ve větě první].“
Body 80–83, 86, 88 nové položky 6362 se netýkají ÚSC. Jedná se o částečné úpravy náplní položek 8115, 8116 a 8125, 8225 a 8126, 8215, 8216, kdy se některá doplnění náplně týkají atomového zákona (netýká se činnosti ÚSC), v některých položkách je nevýznamné upřesnění náplně.
Pozn. Body 94–103 se týkají změn v paragrafech, viz text u písmene g).
Body novely 104 až 106 ke změnám podkladových jednotek a průřezových ukazatelů se ÚSC netýkají, dle těchto hledisek ÚSC netřídí.
Body novely nikde neuvedené řeší jen drobné opravy názvů, upřesnění legislativních odkazů nebo se ÚSC vůbec netýkají.
Úpravy v náplni třídy 5 – běžné výdaje
(2) Stejně tak u nákupů nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, např. zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu
tohoto zboží
dodaného zboží nebo při dodávce služeb jeho výdaje či náklady na cestovné
(to neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží). To platí obdobně i pro kapitálové výdaje (třída 6).
(6) Organiza
ce
ční složka státu rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu. Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 580 a 581 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav. Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo. Odstavec popisuje v případech vzájemného zápočtu závazků a pohledávek zákaz zobrazit v rozpočtové skladbě příjmy a výdaje v úplné podobě, v které by proběhly, kdyby vzájemný zápočet neproběhl.
Jedná se o situace, kdy např. smluvní partner dluží obci 30 tis. Kč, zatímco obec dluží tomu samému smluvnímu partnerovi 10 tis. Kč. V případě, že dojde k zápočtu závazku s pohledávkou, zaplatí smluvní partner obci rozdíl, tj. 20 tis. Kč. Ve výkazu FIN 2-12 M se u obce objeví jen příjem 20 tis. Kč. Informace o tom, že obec v podstatě uhradila dluh 10 tis. Kč a zároveň sama v podstatě přijala 30 tis. Kč, se ve výkazu neobjeví. Toto nezobrazení má dopad i do rozpočtu – úhrada dluhu ve výši 10 tis. Kč se v plnění výdajů neobjeví.
Nahrazení pojmu „organizace“ pojmem „organizační složka státu“ nemá pro ÚSC žádný dopad.
V rámci vypořádání připomínek MF potvrdilo další zákaz zobrazování vzájemného zápočtu závazků a pohledávek přes RS.Na problematiku snížení vypovídací schopnosti výkazu o plnění rozpočtu nezobrazováním zápočtů pohledávek a závazků je poukazováno několik let. MF nyní v rámci vypořádání připomínek dalo ÚSC „radu“, že si mohou vytvářet své vlastní evidence, přehledy, tabulky, v rámci kterých si budou evidovat úplné příjmy a výdaje vč. jejich hypotetického rozpočtu, jen tyto údaje nebudou součástí výkazu o plnění rozpočtu.
Poznámka
Nevíme, jak by se tvářili kontroloři při přezkoumání, kdyby dostali otázku, zda chtějí vidět také „hypotetický rozpočet“.
Závěr – nadále platí zákaz zobrazování zápočtu závazků a pohledávek přes RS. V RS se zobrazí jen skutečný tok peněz (po provedeném zápočtu).
(8) Při zařazování výdajů na položky nezáleží na tom, zda organizace výdaj provádí z bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí, ani na tom, zda výdaj se provádí ve prospěch bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí.
Pro volbu položky nezáleží na tom, zda organizace realizuje výdaj z účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí. Stejně tak nezáleží na tom, zda je účet příjemce umístěn v tuzemsku nebo v zahraničí.
(9) U výdajů na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) nerozhoduje, jsou-li prováděny ve prospěch tuzemských nebo zahraničních osob. Výjimkou jsou členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva; tyto výdaje místo na položku 5179 patří na položky z podseskupení položek 55. Výjimkou jsou také sankce placené Evropské unii, ty místo na položku 5191 patří na položku 5512. Zahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém)
a zahraniční fyzickou osobou (cizincem) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky (
(10) Transfery tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 až 646 a t
ransfery zahraničním osobám na položky ze seskupení 55 a z podseskupení 567, 638 a 647
podle toho, jsou-li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány, zda jsou nenávratné nebo návratné a případně podle právního titulu poskytnutí, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány
na českém území, v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo ze zahraničí do českého území (odstavec 8). Na položky ze seskupení 55 patří také členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii (odstavec 9).
(11) Pro běžné i kapitálové výdaje platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byl-li výdaj oprávněný nebo neoprávněný.
(12) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot též platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li smlouva, podle níž druhá strana poskytne věci, služby, práce, výkony nebo práva a organizace za ně zaplatí, uzavřena ve prospěch organizace nebo třetí strany (§ 1767 a 1768 občanského zákoníku).
(13) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot vynaložené ve prospěch třetí osoby (odstavec 8) platí, že i když tyto hodnoty jsou této osobě nutné k tomu, aby mohla plnit ve prospěch organizace, výdaje na ně organizace zařadí na položky podle druhu pořízených hodnot bez ohledu na to, na jakou položku patří výdaje na pořízení hodnot od této osoby, například odměnu předanou nebo poukázanou tlumočnici za tlumočení v zahraničí uskutečněné jako služba (dodávka) organizace zařadí na položku 5169, avšak výdaj za letenku (poddodávku dodavateli), kterou jí poskytla, zařadí na položku 5173, i když pro daňové účely její odměnu tvoří úhrn obou těchto částek.
(14) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje ani to, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena, například zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (například s běžnou údržbou nebo s dodávkami tonerů či papíru) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů.
(15) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel
, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu.
Vazba na PDP je skryta v textu, že je organizace plátcem jakožto odběratel, což je v případech jen PDP (zajímavé je, že i v případech reverse charge, kde by asi možnost volby zůstala také (k diskusi na přednášce).
(16) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti (například zařazení výdaje na počítač kupovaný za 40 tisíc Kč nebo méně, který patří na položku 5137, oproti výdaji na počítač kupovaný za více než 40 tisíc Kč, který patří na položku 6125) a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek).
(17) Při zařazování výdaje na položku rozhoduje právní stav ze dne provedení výdaje. Právní skutečnosti nastalé později nemohou mít za následek přeřazení výdaje na jinou položku. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje (odstavec 3), organizace stav odhadne.
1) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů