Auditoři

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“). Rada monitoruje činnosti výborů pro audit pomocí těchto zpráv a prostřednictvím informací, které výbory pro audit zveřejňují na internetových stránkách subjektů, ve kterých působí.

Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“)1).

Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se poslední dobou dynamicky vyvíjí, o čemž svědčí také fakt, že hlavní právní nosič, zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), byl za posledních 12 let novelizován pětadvacetkrát. V současné době se připravuje další obsáhlá novela AML zákona1), která má primárně za účel transpozici tzv. V. AML směrnice2), napravení nedostatků transpozice IV. AML směrnice3), ale také obsahuje reakci na hodnocení České republiky výborem Moneyval a požadavky z praxe. Tento článek si primárně klade za cíl přiblížit část plánovaných změn v AML oblasti, konkrétně změny ve vymezení povinných osob a změny v případě povinností spjatých s prováděním obchodu, a to s akcentem na „minoritu“ povinných osob, konkrétně účetní, auditory, daňové poradce a v poslední řadě částečně i na advokáty.

Rok 2018 byl druhým rokem, ve kterém Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) zajišťovala činnosti podle novely zákona o auditorech 1) a nařízení2).

V následujícím příspěvku přinášíme dokončení článku , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 12/2018 na s. 28. V navazujícím článku se budeme dále věnovat činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), zaměříme se mj. na kontrolu kvality u auditorů a auditorských společností.

Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále také jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o auditorech “), ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále také jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech .

Členové Výboru pro veřejný sektor společně se zaměstnanci Oddělení metodiky auditu Komory auditorů České republiky se rozhodli vytvořit metodickou pomůcku pro auditory, kteří se ve své praxi věnují nestátním neziskovým organizacím. Nejprve bylo nutno zmapovat a podrobit revizi zákony a ostatní právní normy, které řeší otázky účetnictví a auditu nestátních neziskových organizací.

Obcím jako veřejnoprávním korporacím ukládají právní předpisy povinnost nechat přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Problematikou zajištění výběru subjektu, který přezkum hospodaření obce provede (auditor), se zabývá následující příspěvek.

V následujícím článku vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2017 na s. 26. V druhé části pokračujeme přehledem vybraných subjektů veřejného zájmu a auditorských společností, které provádějí u těchto subjektů auditorskou činnost. V závěru článku se pak věnujeme kontrole kvality.

Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech “). Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech . Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.

Transferové ceny (ceny mezi podniky ve skupině, též převodní ceny) jsou velmi zdůrazňované téma několika posledních let. Z pohledu účetního auditu se jedná o potenciální nástroj kreativního účetnictví (podvodu), a tedy možné riziko významné (materiální) nesprávnosti v účetní závěrce. Shrnout téma transferových cen do jednoho článku jednoduše nelze – dokumentace k transferovým cenám, metody cenotvorby, arbitrážní konvence, funkční a riziková analýza, legislativní vývoj transferových cen apod. – to vše by mohlo tvořit vlastní náplň samostatného článku. Cílem tohoto článku je proto jen poukázat na základní aspekty transferových cen v účetnictví a v daních. Článek je rozdělen na dvě části. První část se věnuje tématu transferových cen z hlediska účetnictví a auditu. Druhá část se potom věnuje transferovým cenám ve vztahu ke správci daně.

Naše společnost je akciovou společností, která doposud podléhala povinnosti auditu. Dle změny zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ “), si nejsme jisti, zda nadále auditu podléháme. Podle § 1b ZÚ jsme mikro účetní jednotkou, která k 31. 12. 2015 překračuje pouze jednu posuzovanou hodnotu, a to aktiva. V § 20 ZÚ se pro akciové společnosti hovoří o překročení jedné z hodnot, ale pouze pro malé účetní jednotky. Naše společnost má zahraničního vlastníka. Podléháme tedy auditu, či nikoliv?

Právní předpisy Evropské unie1) přijaté v roce 2014 a zákon č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů („zákon o auditorech “), ve znění pozdějších předpisů, zavádějí podrobnější požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Cílem těchto právních předpisů je posílení kvality auditu a nezávislosti statutárních auditorů a auditorských společností. Tohoto cíle bude možné dosáhnout mimo jiné podporou otevřeného výběrového řízení v rámci auditorského trhu, ale i zajištěním toho, aby výbory pro audit přijaly svoji roli a odpovědnost.

Rada pro veřejný dohled nad auditem byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky, která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, a provádět v souladu s požadavky evropského práva kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu. Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014, o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nová a významným způsobem zasahuje do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.

Přinášíme Vám dokončení příspěvku z časopisu Účetnictví v praxi č. 11/2016 ze strany 9. Cílem příspěvku je upozornit na změny, které přinesla novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu.

Ve Sbírce zákonů byla 21. 9. 2016 zveřejněna novela zákona č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, a tímto dnem také novela vstoupila v platnost. Důvodem pro její vydání byla povinnost členských států Evropské unie zapracovat příslušné předpisy EU, zejména pak Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Novela upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky, působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Některé úpravy jsou pouze formálního charakteru a zpřesňují již dříve platná ustanovení. Řada ustanovení je však nových a významným způsobem zasahují do regulace auditu. Na ty by chtěl následující text upozornit, aniž by komentoval plný text zákona v těch oblastech, kde ke změnám nedošlo.

Ověřování daní při auditu účetní závěrky a odpovědnost auditora Ing. Pavel Uminský, Ph. D. 1. Ověřování účetní závěrky auditorem 1.1 Povinnost ověření účetní závěrky auditorem Zákon 563/1991 Sb., o...

Stejně jako u jiných profesí se také u auditorů setkáváme s falešnými odborníky, kteří si říkají auditor, poskytují auditorské služby, avšak nemají auditorské oprávnění a nejsou členy Komory auditorů České republiky. Proto je velmi důležité, aby odborná i laická veřejnost měla alespoň základní informace o tom, co to audit je a kdo může auditorské služby poskytovat.