Správní akt

Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnění úroků z hypotečních úvěrů jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů fyzických osob, v některých případech může mít dopad i do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ne vždy jsou však podmínky zákona splněny a sporné případy se stávají předmětem soudních jednání. Dnes si ukážeme zajímavé judikáty z této oblasti.

S pozdě uhrazenými daňovými povinnostmi souvisí další nepříjemný následek – úroky z prodlení. Situaci dále komplikuje skutečnost, že naskakují automaticky přímo ze zákona a platební výměr, který na ně správce vystavuje, je pouze deklaratorní a k jeho předání daňovému subjektu dochází často až s velkým časovým odstupem. Zajímavým rozsudkům správních soudů z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 2 Afs 100/2018 , www.nssoud.cz

Ne vždy má daňový subjekt prostředky na zaplacení daně ihned k dispozici. Pak přichází na řadu žádost o posečkání daně, resp. o možnost platit daň ve splátkách. Ani v této oblasti nedochází vždy ke sladění představ poplatníků a správců daně. Dnešní výběr z judikatury se bude věnovat aktuálním rozsudkům na toto téma.

V současné době jedná rozšířený senát Nejvyššího správního soudu o některých otázkách v rozhodnutí, které je u tohoto soudu vedeno pod sp. zn. 9 Afs 4/2018 . Základním problémem, který je zde tímto soudem řešen, je otázka, zda příslušná ustanovení insolvenčního zákona a daňového řádu mohou být vykládána a aplikována tak, že stát (prostřednictvím správce daně) má privilegované postavení oproti ostatním věřitelům, protože je oprávněn uspokojit kdykoli během insolvenčního řízení svoji pohledávku za dlužníkem v úpadku na penále z nezaplacení odvodu za porušení rozpočtové kázně tak, že převede na úhradu tohoto penále dlužníkovy daňové přeplatky. Kromě této problematiky musí Nejvyšší správní soud zodpovědět též na otázku, zda pohledávkou správce daně za majetkovou podstatou není každá daň v širokém slova smyslu dle § 2 odst. 3 a 4 daňového řádu 1), ale pouze daň v užším slova smyslu, případně jiná podobná platba dle § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona 2), jak jsou blíže tyto pojmy vyloženy v konstantní judikatuře Nejvyššího soudu. Současně s tím je nezbytné taktéž vypořádat otázku spojenou s existencí vratitelného přeplatku, resp. zda při posuzování splnění podmínek pro jeho vznik je nutno přihlížet i k některým ustanovením insolvenčního zákona , tj. respektovat tyto korekce i v rámci daňového řízení. Bude proto zajímavé sledovat, jak bude tento vývoj dále probíhat a hlavně k jakým závěrům Nejvyšší správní soud v této souvislosti dojde.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 4 Afs 250/2017 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 9 Afs 330/2017 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 9 Afs 330/2017 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 9 Afs 330/2017 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 2 Afs 398/2017 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 2 Afs 97/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 2 Afs 100/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 4 Afs 298/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 1 Afs 69/2018 , www.nssoud.cz

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2: 2019, sp. zn. 4 Afs 353/2018 , www.nssoud.cz

Placení záloh na základě daňové povinnosti v uplynulém období je jednou ze základních povinností daňových poplatníků a jejich neuhrazení je sankcionováno úrokem z prodlení. Poplatník má však možnost požádat o stanovení záloh jinak (např. při nepříznivém vývoji jeho podnikání). Sporům v oblasti záloh je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Tento článek rozebírá judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“) v daňových věcech. Vybraná rozhodnutí byla publikována ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v uplynulých šesti měsících. Následující text obsahuje vždy právní větu vytvořenou příslušným senátem Nejvyššího správního soudu a poté krátký rozbor odůvodnění rozsudku.

V posledních letech finanční úřady podrobněji prověřují nároky na odpočty DPH. Kvůli tomu v řadě případů dochází ke značné časové prodlevě, než je nadměrný odpočet vyplacen. Stálým předmětem diskusí je otázka, jak vysoký úrok má správce daně plátci DPH v takových případech uhradit. Výběru aktuální judikatury z této oblasti je věnován následující příspěvek.

Při kontrolách finančních úřadů bývá často hodně nervozity. Daňové subjekty pak někdy s kontrolou nesouhlasí nejen ve smyslu nesprávně stanoveného doměrku daně, ale namítají nezákonnost kontroly jako takové. Judikatuře z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.

Finančním orgánům se často podaří opatřit si bez součinnosti s poplatníkem informace, které vzbuzují pochybnosti o správnosti jeho daňového přiznání. Následně vznikají spory, zda má správce daně přikročit k daňové kontrole, nebo vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného přiznání. Rozdíl mezi oběma variantami činí 20 % penále, které je povinen zaplatit daňový subjekt v případě doměrku po kontrole, zatímco v případě dodatečného daňového přiznání tomu tak není. Judikatuře z této oblasti je věnován dnešní příspěvek.