Články

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: 1. Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. 2. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. 3. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

V první části průvodce velkou novelou DPH se věnujeme mimo jiné změnám při registraci plátce, stanovení místa plnění u virtuálních přístupů na akce, zrušené fikci dodání po dovozu zboží a naopak zavedení fikce úhrady daně při pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Limit pro registraci plátce se bude počítat za kalendářní rok. Kromě obratu v tuzemsku ve výši 2 mil. Kč bude mít vliv na registraci plátce i obrat v Evropské unii ve výši 100 000 EUR (2 536 500 Kč). Dále se rozšíří důvody vzniku identifikované osoby o situaci, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, poskytne úplatu, ze které jí vznikne povinnost přiznat daň. Pokud bude fakturována osobě nepovinné k dani účast na akci, která je přenášena nebo jinak zpřístupněna virtuálně, bude místo plnění určeno dle příjemce služby. V případě právnické osoby ve státě jejího sídla, u fyzické osoby ve státě jejího pobytu. Novela ruší fikci dodání, podle níž se za dodání zboží za úplatu také považovalo předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nové znění § 19c odst. 5 zákona o DPH bude ze strany finančního úřadu považovat DPH z pořízení vozidla za zaplacené, pokud plátce nový dopravní prostředek plně vloží do obchodního majetku, bude u něj mít nárok na odpočet v plné výši, nebude nespolehlivým plátcem a nebude mít nedoplatek na finančním úřadě.

V úvodníku tohoto vydání Legislativních novinek vám opět po měsíci přinášíme shrnutí novinek ze světa účetnictví a daní, přičemž ale událostí v této oblasti bylo tentokrát jako šafránu. V polovině září celou republiku zasáhla jiná událost, a to přírodní ve formě rozsáhlých povodní, které měly bohužel zničující dopad na spoustu obyvatel naší země a tím pádem i na daňové poplatníky. Na tuto neblahou přírodní událost zareagovala následně také Finanční správa a ve své informaci shrnula základní dopady na daňové poplatníky a možnosti řešení těchto situací. A tak tedy bude převážná část tohoto úvodníku zaměřena tímto směrem. Na závěr se krátce zmíníme také o vydání vzorů potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a nastíníme rýsující se možnost osvobození při prodeji krypoaktiv.

Drobný hmotný a nehmotný majetek je v účetnictví vykazován a účtován jako zásoba materiálu, resp. služba. Je na účetní jednotce, aby si zvolila limit ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Pro účely daně z příjmů se za dlouhodobý hmotný majetek považují mimo jiné i samostatné hmotné movité věci s oceněním vyšším než 80 000 Kč. Pro účely účetnictví není limit dán a musí si ho nastavit účetní jednotka.

V návaznosti na první díl, kde jsme definovali pojmy technické zhodnocení a oprava, se v dnešním díle pustíme do účetní a daňové teorie, která bude doplněna o konkrétní příklady a situace. Technické zhodnocení představuje úpravy na majetku, které zlepšují jeho parametry a převyšují stanovenou cenovou hranici, kterou účetní jednotka sama určí ve své vnitropodnikové směrnici. Malé technické zhodnocení, které nepřekročí cenovou hranici, se účtuje přímo do nákladů, zatímco velké technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku a zahrnuje se do odpisů. Opravy majetku se účtují jako náklad v období, kdy byly provedeny, a neovlivňují vstupní cenu majetku ani jeho odpisy. Od roku 2021 se technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku odpisuje účetně, a hodnota účetního odpisu se uplatní jako daňový náklad. Hranice mezi opravou a technickým zhodnocením může být nejasná a jejich správné rozlišení je klíčové pro správné účetní a daňové zaúčtování.

Základní kapitál s. r. o. je souhrnem všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků a tvoří část vlastního kapitálu společnosti. Základní kapitál s. r. o. lze zvýšit buď převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů, nebo k novému vkladu (tzv. efektivní zvýšení základního kapitálu), nebo navýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (tzv. nominální zvýšení základního kapitálu), anebo kombinací obou těchto způsobů. Ke snížení základního kapitálu s. r. o. dochází zejména za účelem úhrady účetní ztráty. Při tzv. efektivním snížení základního kapitálu dochází buď k výplatě části majetku s. r. o. společníkům, nebo se společníkům promíjí povinnost splatit zbytek vkladu do základního kapitálu. Při snížení základního kapitálu s. r. o. spojeného s výplatou společníkům je z daňového hlediska podstatné, zda v minulosti došlo ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. Rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu s. r. o. patří výlučně do působnosti valné hromady (o změnách základního kapitálu v jednočlenné společnosti rozhoduje její jediný společník). Účinky zvýšení nebo snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Při účtování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu se s. r. o. řídí postupy pro účtování o změnách základního kapitálu v akciové společnosti stanovenými Českým účetním standardem pro podnikatele č. 012-Změny vlastního kapitálu; tyto postupy se v s. r. o. použijí přiměřeně s ohledem na zákon o obchodních korporacích .

Rostlinná výroba je závislá na přírodním prostředí, sezonnosti a je ohrožená škůdci a nákazami, přičemž účetní zachycení závisí na plodnosti rostlin a způsobu plánovaného užitku. Rostliny se zařazují do dlouhodobých aktiv, pokud splňují parametry podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , například dlouholetou plodnost a minimální hustotu osázení, jinak jsou sledovány jako zásoby. Pěstování se v účetnictví oceňuje podle skutečných nákladů, přičemž náklady se vynakládají ve fázích jako příprava půdy, setí, pěstování a sklizeň na osevní a sklizňové plochy. V rostlinné výrobě existují různá kalkulační řešení pro jednotlivé víceprodukty, přičemž metody jako rozčítací a odčítací kalkulace se používají pro rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší produkty. Nedokončená výroba je sledována na účtu 12x, a v případě škod je rozlišována mezi úplnými a částečnými škodami s příslušným účetním zachycením.

Činnost podnikatele je nerozlučně spjata s obchodním majetkem. V článku si odpovíme na často kladené otázky související s obchodním majetkem podnikatele, týkající se případů, ve kterých dochází k vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku, a ukážeme si, jaké je daňové řešení tohoto vyřazení.

Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů, přičemž stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce. Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné do 20. dne následujícího měsíce, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů mají povinnost provádět platby do 8. dne následujícího měsíce. OSVČ mimoto ještě hradí po podání Přehledu o výši daňového základu doplatek pojistného, pokud to bude povinností podle dosaženého daňového základu a při případně zaplacených zálohách. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vymáhat dlužné pojistné a penále v případě opožděných nebo nesprávných plateb. Pro vymáhání nedoplatků i vracení přeplatků platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba. Prominutí penále je možné po uhrazení dlužného pojistného a včasným podáním žádosti, přičemž pojistné nelze prominout, toto musí být v plné výši uhrazeno.

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Dnes se podíváme, jak tvořit a čerpat opravné položky k majetku. Víte, co je horší než zjistit, že váš dlužník zbankrotoval? Zjistit, že jste mu včas nevytvořili opravnou položku! Nebojte se, s touto vnitropodnikovou směrnicí o tvorbě a čerpání opravných položek se vám taková katastrofa nestane. Srozumitelně a krátce si poodhalíme tajemství světa opravných položek, abyste se v nich dokázali orientovat jako ryba ve vodě. Představte si, že máte narozeniny a dostanete peníze. Ale místo toho, abyste si za ně mohli koupit, cokoliv chcete, musíte je schovat do speciální pokladničky. Přesně tak fungují statutární fondy. Proč a jak? To se dozvíte v tomto článku.

Převodní ceny jsou stále jedním z hlavních témat daňových kontrol i pro rok 2024. Jak se co nejlépe na takovou kontrolu připravit? Jaké metody pro ověření cen v transakcích s ostatními podniky ve skupině může správce daně použít? A na jaké případy se bude nově finanční správa zaměřovat? Aktualizované znění Směrnice OECD o převodních cenách (dále jen „Směrnice“) z ledna roku 2022, jehož český překlad zveřejnila finanční správa na svých stránkách v lednu 2024, přináší novou metodiku, jejíž doporučení by měl správce daně v případě daňové kontroly zaměřené na převodní ceny respektovat. Směrnice tak může být pro podniky pomůckou, jakými postupy prověřit, zda převodní ceny ve skupině spojených osob, jíž jsou součástí, byly nastaveny v souladu s principy tržního odstupu. Jakým kapitolám nového překladu věnovat zvýšenou pozornost a v čem je aktualizované znění z roku 2022 jiné oproti verzi z roku 2017?

Tuzemský daňový systém upravuje lhůtu pro stanovení daně v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), která je označena za prvek právní jistoty jak pro daňové subjekty, tak pro správce daně. Jedná se o vymezení lhůty, v níž na jedné straně vzniká daňovému subjektu povinnost daň tvrdit a hradit, a event. dodatečně upravovat výši deklarované daně tak, aby tato byla tvrzena ve správné výši (a tedy aby došlo k naplnění zásady dle § 1 odst. 2 DŘ ). Na druhé straně je v této lhůtě umožněna kontrola deklarované daňové povinnosti ze strany správce daně. Uplynutí této lhůty se může jevit jako přínos zejména pro daňový subjekt, jelikož jeho daňová povinnost již nemůže být kontrolována, a tedy ani zpochybňována správcem daně. S výhradou ingerence trestního práva platí, že lhůta pro stanovení daně neběží déle než 10 let dle § 148 odst. 5 DŘ od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Může však nastat situace, kdy uplynutí lhůty jde poplatníkovi k tíži, jelikož tento by rád napravil svoji původně nesprávně deklarovanou daňovou povinnost, protože mj. stále odpovídá za trestný čin zkrácení daně dle § 240 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník (dále jen „TrZ“). Systematika lhůty pro stanovení daně dle daňového řádu však v tento moment situaci spíše komplikuje. Daňový řád tuto situaci upravuje v § 148 odst. 7, provedení ovšem považuji za nešťastné. V tomto článku vysvětlím důvody, proč bych jako advokát nikdy nedoporučil klientovi dle tohoto ustanovení postupovat a jaký způsob postupu považuji v těchto situacích za nejefektivnější. Není pak předmětem tohoto článku polemika o problematice účinné lítosti u daňových trestných činů, což je téma na samostatnou publikaci.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. ). Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč), musí zaměstnavatel odvést v roce 2024 za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. ), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také například bez ohledu na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, přičemž se nepřihlíží k období případné nemoci, k dohodnutému neplacenému volnu či vykázané neomluvené absenci apod.

Vymezením spolupracujících osob a jejich daňovým řešením se zabývá § 13 ZDP . Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti). Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. V článku se zaměříme na další možnost uplatnění spolupráce osob, a to s využitím spolupráce osob dosáhnout situace, kdy spolupracující osoba i podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění a tím dosáhnout nejen daňové úspory, ale i úspory v neplacení jednoho druhu pojistného.

Zákon o daních z příjmů umožňuje několik způsobů, kterými si daňový poplatník může legálně snížit daňovou povinnost. Jednou z těchto možností je právě sleva na dítě, která je oproti jiným slevám specifická, a to především tím, že se jedná o daňový bonus. Daň tedy může být uplatněna nejen do výše samotné daňové povinnosti, ale poplatníkovi může být dokonce vyplacena zbylá část právě ve formě bonusu. Jak již bývá zvykem, je nutné splnit několik podmínek, kterými se bude tento článek zabývat, aby měl poplatník na danou slevu nárok. Jedná se však o slevu daňovými poplatníky velmi často využívanou, a to především z důvodu její vcelku vysoké výhodnosti a jednoduchosti pochopení.

Sektor zemědělství je základním stavebním kamenem každé ekonomiky. Nejen proto je cílem významné finanční podpory formou dotací. Ty mají za cíl zvýšit úroveň používaných postupů a technologií, a to mimo jiné s cílem snížit negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. Představme si aktuální dotační programy týkající se oboru zemědělství, typy dotací s ohledem na účetní a daňovou stránku, a za jakých podmínek mohou být dotace osvobozeny od daní z příjmů.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty, s plánovanou účinností od ledna 2025, například zkrátí lhůtu pro nárok na odpočet daně, umožní vrácení odvedené daně u pohledávek nepřesahujících 10 000 korun a zruší specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností.

Chystaná novela zákona o dani z přidané hodnoty, o které píše v předchozím článku i kolega Petr Vondraš, přinese významné změny v podmínkách plátcovství, a to jak pro tzv. usazené osoby, tak pro osoby neusazené. Změny se tudíž dotknou nejen českých podnikatelů a obchodních společností, ale i osob povinných k dani se sídlem v zahraničí, které obchodují na území České republiky. Díky sjednocování pravidel v oblasti DPH napříč Evropskou unií vejde v účinnost nový Režim pro malé podniky, který bude od 1. 1. 2025 platný ve většině členských států. Režim má za cíl snížení administrativní zátěže a nastolení rovných podmínek mezi tuzemskými a zahraničními malými podnikateli.