Články

K otázce anatocismu (fenoménu úroků z úroku) v rámci správy daní jsem se vyjádřil již v rámci svého článku publikovaného v průběhu roku 2022, a to s polemikou stran správnosti závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2021, čj. 9 Afs 52/2021-42 (dále jen „rozsudek ERAMENT Trading“), který byl od svého vydání správními soudy následován. Nyní byl tento rozsudek překonán aktuálním nálezem Ústavního soudu a vývoj judikatury lze teprve po téměř 15 letech od účinnosti zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), označit za dokončený, což vyplývá i z plánované novelizace daňového řádu , která zamezí jakémukoli vzniku úroku z úroků hrazených správcem daně. To bude znamenat i definitivní konec fenoménu anatocismu při správě daní v České republice. V tomto článku se pokusím o stručné shrnutí celé řešené problematiky, včetně aktuálního přístupu Finanční správy České republiky, která pod tíhou nové judikatury zvolila překvapivě vstřícný přístup při kompenzaci pozdě hrazených (předepisovaných) úroků.

Čtení návodů a poučení obvykle nepatří k oblíbeným činnostem v žádném oboru, oblast daní nevyjímaje. Navíc vyplnění potřebných řádků daňového přiznání ohlídá elektronická aplikace, tak proč studovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání. Současně si však musíme být vědomi toho, že aplikace za nás vyřeší pouze formální, takzvané nepropustné chyby a bez upozornění sečte i zcela chybné údaje, které zadáme. Není tedy pravdou, že se daňové přiznání v dnešní době sestaví samo. Nenabízíme dlouhý detailní návod k vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, ale zaměříme se na konkrétní situace, na co si dát pozor a na co nezapomenout. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 34) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.

Koupě je v občanském zákoníku upravena v ustanovení § 2076 až 2183. Dnes se věnujeme dílčí úpravě a některým z ustanovení § 2076 až 2157, tedy věcem movitým – zboží a zejména pak použití vykládacích pravidel Incoterms. Právní úprava občanského zákoníku zde vychází z úpravy, která byla dříve provedena obchodním zákoníkem . To jistě uvítají osoby podnikatelské sféry. Tato úprava je jim totiž známá. Může to však při realizaci této úpravy klást vyšší nároky na další subjekty. V občanském zákoníku se nejprve formulují obecná ustanovení společná pro všechny případy koupě. Následují ustanovení o koupi movitých věcí, odchylky vztahující se ke koupi nemovitých věcí a ustanovení o vedlejších doložkách v kupní smlouvě. Obecná ustanovení sledují pojmové vymezení kupní smlouvy a řešení otázky určitosti kupní ceny, jakož i stanovení základních povinností stran. K postupu právní úpravy od obecného ke zvláštní úpravě nelze mít žádných výhrad. Jde o obvyklé a správné řešení.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. Z tohoto důvodu se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své úřední a kontrolní činnosti primárně zaměřují na to, aby zaměstnavatelé řádně odváděli pojistné za sebe a za své zaměstnance. Nejdůležitější povinností osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ve zdravotním pojištění je především pravidelné placení záloh na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Mimoto ještě hradí OSVČ doplatek pojistného za situace, kdy celkové roční pojistné vypočtené na základě dosaženého daňového základu převýší úhrn záloh zaplacených za příslušný rok. V následujícím textu si ukážeme postupy OSVČ i zaměstnavatelů v návaznosti na důležité částky příjmu, resp. pojistného.

Přeplatek je příjemná věc. A jen člověk pomýlený by ho nechtěl vrátit. Zvlášť od finančního úřadu, jemuž jsme zvyklí spíše platit. Život však přináší situace, kdy je subjektivně vhodnější přeplatek ponechat na osobním daňovém účtu u správce daně, přičemž důvody nemusí být pouze daňové. Například běžící rozvodové řízení. Jde o nevinný požadavek a drobný úkon, o to víc skrývá nástrah. Vratitelný přeplatek lze vrátit ve dvou režimech – na žádost a bez žádosti. Zatímco v prvním případě je aktivita na daňovém subjektu, ve druhém případě se naopak žádná aktivita ze strany daňového subjektu nepředpokládá, správce daně přeplatek vrátí automaticky. Jak tedy dosáhnout toho, aby přeplatek vrácen nebyl?

Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům poskytovat určité benefity v souvislosti s návštěvou jejich dětí v předškolním zařízení. Může jít buď o provozování vlastní firemní mateřské školy, anebo o poskytování příspěvků zaměstnancům na úhradu pobytu dítěte v předškolním zařízení jiného provozovatele. Ukážeme si daňové řešení tohoto benefitu, a to jak z hlediska zaměstnance, tak z hlediska zaměstnavatele.

Ve Sbírce zákonů loni vyšlo 483 nových právních předpisů a úředních sdělení, 40 měsíčně! V tomto přehledovém článku si stručně posvítíme na 10 nejdůležitějších novinek, viděno z praktického hlediska spíše malého podnikatele, OSVČ nebo s. r. o. Vesměs jde o drobnosti týkající se zejména (ne)zdanění příjmů zaměstnanců a pak o ještě bezvýznamnější úpravy DPH. Takže pokud nejste plátce DPH ani nemáte zaměstnance, blahopřeji, legislativní změny řešit nemusíte. Co vás čeká, najdete-li odvahu ochutnat vybrané loňské lahůdky zákonodárců určené vesměs až pro rok 2025? Stučný přehled dle data zveřejnění: Zákon č. 163/2024 Sb. , kterým se mění zákon o investičních společnostech… a další související zákony, z něhož nás bude zajímat věcně nesouvisející přílepek měnící daň z příjmů. Zákon č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákoník práce … a některé další zákony, převratné bylo zejména zrušení zaručených mezd a zavedení automatických úprav minimální mzdy. Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 a přepočítacího koeficientu pro (jeho) úpravu… – níže si povíme, k čemu je to v daních dobré a že ten starý rok je tam správně. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2024 Sb. , o vyhlášení minimální mzdy… – navazujeme na bod 2, kde bylo nastíněno, že s právním vymezením nejnižší odměny za práci je to nyní složitější. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/2024 Sb. , kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – důležité číslo, které ušetří hodně peněz na pojistném. Zákon č. 461/2024 Sb. , kterým se mění zákon o DPH … – neuvěřitelná lopota úředníků, kteří necelých 200 paragrafů nejvýnosnější daně upravili 460 změnovými body. Zákon č. 470/2024 Sb. , kterým se mění zákon o zaměstnanosti …, a další zákony – silně zvyšuje tzv. invalidní daň za nezaměstnání zdravotně postižených osob, nás ale bude víc zajímat úprava zdanění mezd a benefitů. Vyhláška č. 474/2024 Sb. , o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025 – tipujete správně, jde o tzv. home office, populární mezi kancelářskými zaměstnanci (hlavně od covidu). Vyhláška č. 475/2024 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného… – každoroční změnový dáreček mzdovým účetním lopotícím se s náhradami za pracovní cesty. Sdělení Ministerstva práce a soc. věcí č. 476/2024 Sb. , kterým vyhlašuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců dohod o provedení práce na nemocenském pojištění – číslo, které ušetří za pojistné a změní způsob zdanění.

Účelem zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je kromě jiného nastavit podmínky, které je třeba splnit k tomu, aby rezerva byla daňové účinná. Z toho důvodu zákon zakládá práva a povinnosti vymezeným subjektům vůči správci daně. Vychází se zde z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že zákon o rezervách vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, a účel, pro který lze tuto rezervu takto vytvářet. Vedle tvorby rezerv zákon současně zakotvuje možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnout satisfakci věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem (např. z důvodu, že jeho obchodní partner skončil v úpadku, popř. se pokouší svůj nelichotivý ekonomický stav řešit restrukturalizací). Právě na tyto situace se zaměříme, byť je nepochybné, že o zmíněné problematice toho bylo sepsáno v minulosti již hodně – zejména ve vztahu ke konkursnímu, resp. insolvenčnímu řízení. Autor v této souvislosti předpokládá, že bude-li mít někdo naléhavou potřebu ještě cosi k tomuto článku doplnit, popř. upřesnit, neb má pocit, že je to tak z jeho úhlu pohledu pro samotnou kvalitu poznání nezbytné, nepochybně tak učiní, abychom se v poznatcích k této problematice posunuli v dobrém slova smyslu ještě dál.

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Průřezový standard ESRS 1 stanovuje základní principy pro vykazování udržitelnosti podle Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Definuje celkový přístup k ESG reportingu, rozsah jeho vykazování a přístup k posuzování materiality, čímž zajišťuje jeho konzistenci a srovnatelnost. Současně se zabývá problematikou vykazování udržitelnosti spolu s finančním výkaznictvím tím, že vyžaduje strukturované zveřejňování informací a propojení mezi finančními a nefinančními údaji. Druhým průřezovým standardem je standard ESRS 2, který stanovuje obecné požadavky na zveřejňování informací, které platí pro všechny standardy ESRS a tvoří základ pro celopodnikové ESG výkaznictví. Vyžaduje zveřejňování informací o řízení, včetně rolí a odpovědností řídících orgánů v oblasti udržitelnosti. Standard také stanovuje povinnost transparentně informovat o strategii, obchodním modelu a politikách společnosti v souvislosti s riziky a příležitostmi v oblasti udržitelnosti.

Provozní nebo personální důvody občas přinutí zaměstnavatele použít dočasnou výpomoc neboli zaměstnat osobu, která dokáže, například z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti jiného zaměstnance, vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. s plněním oznamovací povinnosti a s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona.

Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.

Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.

V souvislosti s přípravou zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 jsou v článku uvedeny některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat a současně jak optimalizovat svou daňovou povinnost: využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají; co vše může poplatník, který vede daňovou evidenci, v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit ve svých daňových výdajích; nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla pořízeného v roce 2024; využít ustanovení § 34 odst. 1 ZDP k optimálnímu uplatnění daňové ztráty; možnosti, jak se lze v roce 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění; správné rozhodnutí o uplatnění paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem; správné uplatnění výše paušálních výdajů u různých druhů příjmů.

Povinnosti, které ukládá zákon o AML, jsou rozsáhlé a sankce za jejich nesplnění vysoké. Správné dodržování AML pravidel by proto mělo být součástí každodenní agendy všech subjektů, na které se zákon o AML vztahuje – tzv. povinných osob, mj. i účetních. Účetní, kteří poskytují své služby na základě živnostenského oprávnění, musí identifikovat a kontrolovat své klienty, sledovat jejich transakce a hlásit podezřelé obchody. Účetní kanceláře nesmí opomíjet pravidelné školení zaměstnanců.

Novela zákona o účetnictví, účinná od 1. ledna 2024 v rámci konsolidačního balíčku, přinesla významnou změnu v definici čistého obratu. Dle § 1d odst. 2 se nově čistým obratem rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb definují jako výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.

Výrazem AML - Anti Money Laundering (česky „proti praní špinavých peněz“) je označováno nařízení EU a navazující český zákon, které se původně snažily bojovat proti praní špinavých peněz a postupem času se rozrostly na boj proti terorismu, proti financování vývoje zbraní hromadného ničení, proti daňovým únikům a některým dalším činnostem, které společnost chápe jako negativní.

Osoby zúčastněné na správě daní, a to zejména daňové subjekty, občas nechtějí při správě daní jednat samostatně. Důvodem je skutečnost, že správa daní je pro většinu z nich příliš složitá, a to jednak s ohledem na nízké povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze správy daní a také pro nedostatek jejich zkušeností z této oblasti. V těchto případech si osoby zúčastněné na správě daní volí zmocněnce, aby za ně vystupoval při správě daní, činil za ně podání a chránil tak jejich práva. První díl článku z rubriky vztahující se k plným mocem při správě daní pojednává o institutu zmocnění při správě daní, a to postupně přes charakteristiku tohoto právního institutu a upozornění na problémy, které tento institut ve správní praxi vyvolává, včetně návrhů na řešení těchto problémů. Tento první díl článku přináší prvotní náhled na institut zmocnění při správě daní a tvoří tak úvod pro další díly, ve kterých bude pojednáno o institutu zmocnění při správě daní podrobněji a v dalších souvislostech, např. o rozsahu plných mocí, o vadách plných mocí, o ukončení zastupování při správě daní apod.

Po desetiletí ustálenou a v zásadě neměnnou pracovněprávní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která ze zaměstnanců vykonávajících závislou práci na základě těchto pracovněprávních vztahů činila ve skutečnosti zaměstnance jakési „druhé kategorie“ značně znevýhodněné oproti zaměstnancům v pracovním poměru, přerušila a zásadně změnila jedna z posledních novel zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále též jen „ZP “) ve formě tzv. „transpoziční novely“ provedené zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 (převážná část) a od 1. 1. 2024 (zbývající část). Do té doby bylo lhostejné, zda zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy na dohodu o provedení práce – „DPP“ nebo dohodu o pracovní činnosti - „DPČ“) práci konají tzv. „na zavolanou“ podle nahodilých a okamžitých potřeb zaměstnavatele, zda ji konají v obvyklých pracovních dnech nebo ve svátek, v noci, v sobotu či neděli nebo ve ztíženém pracovním prostředí, zda jsou při práci dodržovány nepřetržité odpočinky a přestávky na oddech a jídlo. Tito zaměstnanci neměli „ze zákona“ právo na dovolenou, na jiné důležité osobní překážky v práci, nárok na příplatky za práci ve ztížených pracovních režimech. Obrat nastal teprve přijetím výše označené tzv. „transpoziční novely“ ZP .