Obce

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Aby vztah byl skutečně dobrý, je důležité, aby mezi sebou ředitel školy a zástupce zřizovatele komunikovali, aby ani jeden z nich nepřekračoval své kompetence. Je třeba říci, že tyto „překračovací“ tendence má zejména obvykle především zřizovatel. V praxi se spory objevují s pravidelností ve stále stejných situacích. Které to jsou?

Účetní a daňové záznamy v roce 2024 mohly být v roce 2024 negativně ovlivněny povodněmi, ale i dalšími mimořádnými událostmi. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí zveřejnilo v rámci mimořádných událostí novou položku 02 – Povodně. Následně finanční správa vydala metodické informace na pomoc účetním jednotkám a daňovým subjektům. Pokyny také obdržely města a obce, dochází k osvobození od daně z nemovitostí. Ministerstvo vnitra radí, jak lze pořádat veřejné sbírky a Ministerstvo místního rozvoje se zaměřilo na veřejné zakázky.

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Vyjasnění kompetencí mezi vedením školy a jejím zřizovatelem je vždy cestou k vytvoření dobrých vztahů mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem školy. Vztah mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy je komplikovaný, upravený několika právními předpisy. Mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem proto často vznikají spory, kdy ani jedna strana nemá úplně jasno v tom, jaké jsou její kompetence a kde jsou hranice jejích pravomocí. Ze vzájemného zasahování pak vznikají zbytečné konflikty.

Vnitřní předpisy jsou pevnou a nedílnou součástí každého zaměstnavatele. V případě veřejnoprávních zaměstnavatelů, kterými jsou i obce, je jejich význam ještě posílen zákonem stanovenou povinností vydat vybrané vnitřní předpisy. Přinášíme komplexní pohled na problematiku vydávání vnitřních předpisů se zaměřením na obce.

V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?

V druhé části příspěvku zabývající se institutem záměru dispozic s majetkem obce se zaměříme na jeho obsahové náležitosti. Analyzujeme i problematiku stanovení bližších podmínek záměru, tzv. nabídková řízení. Příspěvek se taktéž věnuje povinnostem spojeným s publikací záměru na úřední desce obecního úřadu.

Zaměstnávání občanů jiných zemí se stává čím dál běžnější záležitostí. Obce mají jako zaměstnavatelé řadu specifik, která se dotýkají i zaměstnávání cizinců, lze však předpokládat, že i ony budou v rostoucí míře zaměstnavateli cizinců. V řadě případů mohou zaměstnávat pouze takové cizince, kteří mají volný vstup na trh práce. Celkově se dá předpokládat, že mezi cizinci v postavení zaměstnanců obcí budou převažovat ti, kdo nepotřebují pracovní povolení. Jaká jsou hlavní možná úskalí zaměstnávání takových cizinců obcemi?

V letošním roce vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů 1) . Tato metodika se samozřejmě musí projevit i při posuzování kamerových systémů v bytových domech. Ostatně metodika obsahuje vzor Balanční test kamerového systému, příklad řešení škod v bytovém domě.

Pojem „veřejný pořádek“ slýcháme v běžném životě poměrně často. Obvykle jej používáme automaticky a nezamýšlíme se nad jeho definicí či upřesněním jeho obsahu. V právním prostředí je však nutné dát mu konkrétní hranice i obsah. Tato potřeba je žádoucí všude, nejčastěji však v oblasti komunálního práva.

Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.

Jak zkušenosti ukázaly, otázky v souvislosti se zpracováním osobních údajů se objevují nejen v běžné praxi obcí, ale v případech činnosti, která není tak obvyklá a která je prováděna jen jednou za čas. Poměrně často řešenou otázkou, zejména v období voleb, je možnost nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev. Jaké osobní údaje jsou v souvislosti s registrací kandidátní listiny zapsány? Kdy je možné údaje poskytnout bez souhlasu subjektu údajů?

Téma práce na dálku není novým tématem. Právní úprava tohoto institutu byla v určité podobě obsažena již od účinnosti stávajícího zákona 1) a jako úprava podmínek výkonu práce takového zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tato úprava však neodpovídala skutečným potřebám praxe, zejména neupravovala veškeré otázky, které v souvislosti s výkonem práce tímto způsobem vznikají. V průběhu pandemie covid-19 se práce z domova rozšířila, využívali ji mnozí zaměstnavatelé. Dlouho očekávanou právní úpravu přinesla až tzv. transpoziční novela zákoníku práce 2) .

Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.

V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.

V tomto článku autoři navazují na svůj předchozí článek publikovaný v časopisu UNES č. 9/2022 na s 3, který se zaměřoval na problematiku whistleblowingu a ochranu oznamovatele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“). V období od publikace předchozího článku došlo k významné změně spočívající ve vydání zákona č. 171/2023 Sb. , o ochraně oznamovatelů, a k 15. 12. 2023 již povinnosti dle zákona dopadají na všechny povinné subjekty. Právě některým otázkám vyplývajícím z této nové vnitrostátní právní úpravy bude věnován tento aktuální článek.

Jsme s.r.o., měsíční plátci DPH a v 01/2024 jsme přispěli obci na ples věcným darem v hodnotě 20000,- včetně DPH. Nakoupili jsme 2 ks zboží a máme vystavenou fakturu na tento nákup. Zároveň obec s námi sepsala smlouvu o poskytnutém věcném daru. Poté nám od obce přišel i daňový doklad na věcný příspěvěk na Ples dle smlouvy v hodnotě 20000,- s rozepsaným základem daně a daň 21%. Na fa je uvedeno neplatit!, nepeněžní plnění. Jak máme zaúčtovat obě faktury? Od dodavatele zboží a i od obce za poskytnutý věcný příspěvek?

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

„Zpráva o pověsti“ se už svým názvem zdá být přežitkem patřícím do jiného režimu. Obce se však mohou s žádostí o vydání takové zprávy setkat, a byť není tato zpráva pojmově v českém právním řádu definována a není tak definován ani její přesný obsah, patří její vydání mezi úkoly obce.

Obec je veřejnoprávní korporace, a pokud vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty, jedná jako právnická osoba. Právní jednání obce má však s ohledem na její status veřejnoprávní korporace, která hospodaří s veřejnými prostředky, jistá omezení a specifika. Cílem tohoto článku je nejen objasnění mechanismu tvorby vůle obce při realizaci jejího právního jednání, ale také poskytnutí přehledu právních jednání, u kterých zákon o obcích stanoví specifické podmínky jejich platnosti, a také objasnění situací, za kterých je učiněné právní jednání obce neplatné.

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.