Veřejné zakázky

Zákon o zadávání veřejných zakázek byl dosud novelizován v omezeném rozsahu, a to především v souvislosti se změnou souvisejících zákonů. Nedocházelo tedy k zásadním změnám pravidel a provedené změny tak neměly významné dopady do procesu zadávání veřejných zakázek. Připravovaná novela byla iniciována Evropskou komisí. Evropská komise totiž na základě článku 258 Smlouvy o fungování Evropské komise zaslala České republice svoje „Odůvodněné stanovisko“ z důvodu „nesprávného provedení směrnic o zadávání veřejných zakázek 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25 EU“. Komise zastává názor, že některá uvedená ustanovení českého zákona o zadávání veřejných zakázek jsou v rozporu s ustanoveními uvedených směrnic, jelikož stanoví neoprávněné výjimky z uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a při širokém výkladu mohou představovat příčinu obcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na aktuální změny právních předpisů, které souvisejí zejména s daňovou, účetní a právní praxí neziskových subjektů a které byly přijaty na konci roku 2019 s účinností od počátku roku 2020. Jednotlivé právní předpisy budeme probírat chronologicky, jak byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

Od začátku letošního roku je účinná povinnost zápisu tzv. skutečných majitelů právnických osob do evidence, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv se primárně jedná o úkol pro právnické osoby, které musejí požadované údaje do seznamu zaznamenat, zákon dopadá také na praxi daňových poradců či účetních, a to tím, že (nejen) tyto profese provádějí při své činnosti tzv. identifikaci a kontrolu klientů. V článku se proto zaměříme na základní parametry právní úpravy, která je i po téměř roční praxi spíše na okraji zájmu veřejnosti.

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti třetí část zákona č. 368/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zmíněná třetí část tohoto zákona novelizuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Novela“), a je také výsledkem implementace tzv. IV. AML (Anti Money Laundering) směrnice.

Zadávání veřejných zakázek je procesem, který je začasté – podle zákonné úpravy – nutné uskutečnit a který ústí do uzavření smlouvy (ať již pojmenované nebo nepojmenované; od 1. 1. 2014 se tyto smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že od 1. 11. 2016 je účinný nový zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který veřejné zakázky upravuje (je účinný jako celek; u některých ustanovení podle jeho § 279 nastane účinnost později) a zákon č. 135/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek , je vhodné této tematice aktuálně věnovat následující řádky. Je to z toho důvodu, že řada osob se běžně stává osobou činnou v zadávacím procesu a u dalších osob se tak může v budoucnu stát alespoň ad hoc nebo s těmito osobami mohou spolupracovat. Zadavatel se pak může řídit zákonem č. 134/2016 Sb. , i když by tuto povinnost obecně neměl.

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ “), který byl publikován v částce č. 51/2016 Sbírky zákonů dne 29. dubna 2016. Přijetím tohoto zákona, který komplexně upravuje oblast veřejných zakázek, došlo k transpozici tří směrnic Evropské unie, cílem zákonodárce však bylo, vedle zajištění souladu naší a evropské legislativy, prostřednictvím jasně definovaných pravidel garantovat hospodárné nakládání s veřejnými prostředky a snažit se o snížení administrativní náročnosti postupu při zadávání veřejných zakázek.

Podle důvodové zprávy k novému zákonu č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVŘ“ ), který nebude účinnosti od 1. října 2016, byly změny dosavadní právní úpravy nutné zejména s ohledem na zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, i s ohledem na zjednodušení mnohdy složitých formálních postupů a posílení ochrany hospodářské soutěže. Dalšími důvody bylo například upřednostnění ceny jako hodnotícího kritéria zejména u malých zadavatelů, s čímž může být spojeno riziko s nekvalitou dodávky. Důvodová zpráva k ZVŘ nicméně identifikovala řadu dalších problémů, včetně nutnosti transpozice nových směrnic.

Ve třetí části zákona nalezneme ustanovení týkající se podlimitního režimu. Pojďme se nyní podívat, jaké změny oproti stávajícímu stavu nastaly.

Legislativní novinky k 16. 5. 2016 Ing. Lenka Froschová, Tax Consultant, Brantl & Partners, s.r.o. S novým měsícem si v rámci rubriky dovolujeme předložit další přehled novinek, jež jsme...

Zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, vyšel v částce č. 51/2016 Sb. , rozeslané 29. 4., s účinností od 1.10.2016. Podle § 279 zákona č. 134/2016 Sb. ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. dubna 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. října 2018.

Vážení čtenáři, jistě v poslední době sledujete zprávy o projednávání nového zákona o zadávání veřejných zakázek 1). Proč bylo nutné přijímat zcela nový zákon, když se stávajícím jsme toho už dost zažili a naučili jsme se s ním pracovat? Tím základním motivem přijetí zcela nového zákona je evropská směrnice o zadávacích řízeních - SM/24/EU , která všem členských státům EU ukládá do 18.4.2016 přijmout novou právní úpravu problematiky veřejného zadávání v intencích příslušné evropské směrnice. A citovaná evropská směrnice přináší v některých ohledech pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení skutečně revoluční změny. Blíže o nich v další části příspěvku, kde se pokusím vysvětlit jejich obsah.

Řada zemí, tak jako Česká republika, upravuje kategorie zakázek, které naše úprava nyní nazývá jako nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu. Kategorie zakázek jsou členěny podle finančního objemu zakázek.

Na základě veřejných zakázek vznikají relativně stabilní obchodní vztahy se zajištěným financováním. Pro podnikatele, který zakázku získá, je minimalizováno riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou úplatu“.1) Právě proto, aby při získávání těchto zakázek bylo postupováno transparentně a nediskriminačně byly vydány směrnice2) Evropského společenství (ES) a na ně navazující úprava tuzemská včetně úpravy dohledu.3) Téma je přitom aktuální nejen v zemích Evropské unie (EU), ale i v zemích, které členy nejsou.

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek (dále také „VZ“) je jedním za základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK“), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZVZ“]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat. Nyní navazujeme na předchozí část příspěvku v časopise UNES č. 11/2013.

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek (dále také „VZ“) je jedním za základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK“), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZVZ“]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat. Nyní navazujeme na předchozí část příspěvku v časopise UNES č. 10/2013.

Základní škola, která vaří pro žáky a učitele, nakupuje potraviny celkem za cca 2 000 000 Kč za rok včetně DPH (škola není plátce DPH). Je možné potraviny rozdělit do kategorií, aniž by to bylo považováno za dělení veřejné zakázky? Jsou takové kategorie stanoveny?

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek (dále také "VZ") je jedním ze základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZFK"), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZVZ"]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat. Nyní navazujeme na předchozí část příspěvku v časopise UNESč. 9/2013.

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek (dále také "VZ"1) je jedním za základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZFK"), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZVZ"]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat. Nyní navazujeme na předchozí část příspěvku v časopise UNESč. 8/2013.

Vnitřní kontrolní systém veřejných zakázek je jedním za základních prvků řádné správy subjektů veřejné správy. Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZFK"), ho daným subjektům (z pohledu zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZVZ"]) veřejným zadavatelům ukládá zavést a udržovat.

Jak na výběr dodavatelů v dotačních programech II. díl Ing. Pavlína VančurováPh.D. Ing. Diana Afanová Kategorie výběrových řízení Výběrová řízení lze rozdělit do dvou základních kategorií: A) Výběrová řízení,...