Průvodce Koordinačními výbory, 7a. část

Vydáno: 19 minut čtení

Po čase opět pokračujeme v systematickém probírání všech tzv. Koordinačních výborů (dále také jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy - dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené finanční správou lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Průvodce Koordinačními výbory
Ing.
Martin
Děrgel
Nejčastěji je předmětem těchto odborných diskusí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ovšem v dnešním zastavení se ke slovu dostanou také další daňové právní předpisy: zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), a rovněž zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“). Připomeňme, že z minule představené várky KooV (viz Účetnictví v praxi č. 7-8/2016, s. 25) měly pro běžnou firemní praxi největší význam tyto: Výklad pojmu „prostory a místa k parkování vozidel“ ve smyslu § 56a odst. 1 písm. b) ZDPH, Účetní závěrka - problematika jejího zveřejňování a přikládání k přiznání k dani z příjmů a Vývoz zboží v rámci řetězového obchodu.
V dnešním sedmém pokračování se podíváme na všech prozatím posledních deset ukončených KooV:
1.
Daňové důsledky bezplatného výkonu funkce nebo jiné činnosti
2.
Příjmy ze zdrojů na území České republiky - souběh příjmů a jejich zdanění
3.
Vybrané otázky týkající se započitatelnosti nákladů do odpočtu na výzkum a vývoj
4.
Bezúplatný příjem z titulu převodu podílu v obchodní korporaci mezi daňovými nerezidenty
5.
Daňový portál a podání
6.
Některé problémové otázky oznámení osvobozených příjmů dle § 38v ZDP a § 38w ZDP
7.
Uplatnění DPH u smluvních záruk na zboží
8.
Dodání zboží s přepravou s časovou prodlevou mezi okamžiky zahájení a ukončení přepravy
9.
Odpisování technického zhodnocení provedeného nájemcem při fúzi nájemce a pronajímatele
10.
Následná změna účetního období
 
1. DAŇOVÉ DŮSLEDKY BEZPLATNÉHO VÝKONU FUNKCE NEBO JINÉ ČINNOSTI
KooV č. 468, ze dne 16.12.2015
Předkladatelé: JUDr. Ing. Dana Trezziová a JUDr. Ing. Martin Kopecký,
daňoví poradci č. 7 a 3826
     
Řešený problém:
Začleněním bezúplatných příjmů do sféry zájmu daní z příjmů vyvstaly pochybnosti, jak posuzovat bezúplatný výkon funkce člena orgánu právnické osoby (např. jednatele s. r. o.), a to z hlediska obou dotčených stran.
     
Právní úprava:
-
§ 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“): „N
ení-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.“
-
§ 6 odst. 1 písm. c) a d) ZDP:
„Příjmy ze závislé činnosti jsou ... odměny člena orgánu právnické osoby, ... příjmy plynoucí v souvislosti se ... výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), ...“
   
Argumentace předkladatelů:
Pokud člen orgánu nemá sjednanou odměnu, vykonává obecně funkci bezúplatně. V praxi nastávají situace, kdy
korporace
svým jménem a na své náklady
nese náklady spojené s funkcí člena orgánu, jako jsou zejména náklady na dopravu a ubytování při zasedání orgánu, odborný rozvoj
člena orgánu v přímé souvislosti s funkcí člena orgánu a poskytnutí telekomunikačních prostředků a služeb nutných pro efektivní výkon funkce.
Dále
korporace
často hradí členovi svého orgánu
v penězích náhradu nákladů, které člen vynaložil v přímé souvislosti s jeho funkcí, a to v rozsahu a ve výši, kterou stanoví zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) pro
cestovní náhrady.
Bezúplatně vykonávaná funkce/činnost znamená, že fyzické osobě, která ji vykonává, nevzniká zdanitelný příjem, neboť nedochází k navýšení jejího majetku v souvislosti s výkonem funkce/činnosti. Tuto skutečnost potvrdila i
judikatura
Nejvyššího správního soudu, např. v rozsudku č. j. 2 Afs 42/2005-136:
„lze učinit dílčí závěr, podle něhož
je nutno za příjem podléhající předmětné dani pokládat navýšení majetku daňového poplatníka.
... K tomu však
Nejvyšší správní soud dodává, že se musí jednat o příjem skutečný a nikoliv toliko zdánlivý.
To znamená, že se toto navýšení majetku musí v právní sféře daňového poplatníka reálně projevit, a to tak, že může být poplatníkem skutečně využitelné. V opačném případě se totiž jedná o navýšení zdánlivé.“
Bezúplatným výkonem funkce člena orgánu ve vztahu k dotyčné korporaci nedochází k nakládání s majetkem této osoby ani k realizaci její činnosti. S ohledem na § 18 odst. 1 ZDP
se tak lze domnívat, že dané korporaci vůbec nevzniká zdanitelný příjem z titulu výkonu bezúplatné funkce člena jejího orgánu.
K čemuž předkladatelé KooV dodávají, že
judikatura
Nejvyššího správního soudu potvrdila, že i pro právnickou osobu platí, že za zdanitelný příjem je možné považovat pouze příjem reálný (např. v rozsudku č. j. 5 Afs 45/2011-94).
Pokud by bezúplatný příjem mohl být považován za reálný zdanitelný příjem u fyzické nebo právnické osoby, bylo by možné bezúplatný výkon funkce ošetřit na straně příjemce zvýšením základu daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP a následným snížením základu daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP.
 
Závěry předkladatelů:
1.
Bezúplatný výkon funkce člena orgánu nemá dopad do základu daně z příjmů na straně fyzické osoby ani
korporace
(právnické osoby), v jejímž orgánu dotyčná osoba bezúplatně působí.
2.
Rovněž
nemá pro člena orgánu žádné daňové dopady, když
korporace
zajišťuje hmotné podmínky pro výkon funkce
(doprava, ubytování, odborný rozvoj, technické vybavení),
anebo mu hradí v penězích jeho náklady spojené s výkonem funkce,
a to do limitu cestovních náhrad zaměstnanců dle § 6 odst. 7 ZDP.
    
Stanovisko GFŘ:
1.
Lze souhlasit s tím, že vlastní bezúplatný výkon činnosti dopad do daně z příjmů fyzických osob na straně osoby vykonávající činnost nemá. Nelze souhlasit s tím, že nepodléhají dani z příjmů plnění poskytovaná v dané souvislosti (uváděné: doprava, ubytování, odborný rozvoj, technické vybavení).
2.
Pokud plynou fyzické osobě zmíněná nepeněžní plnění v souvislosti s jeho funkcí, jedná se o úplatná plnění, která se reálně projeví v její majetkové sféře (nemusí nic hradit ze svých prostředků), a tedy o nepeněžní příjmy. Jinak by byla nadbytečná právní úprava vyjímající a osvobozující tato plnění ze zdanitelných příjmů zaměstnanců v § 6 odst. 7 a 9 ZDP, jedná se přitom o nepeněžní příjem úplatný.
3.
Z pohledu
korporace
, v jejímž orgánu je činnost fyzickou osobou vykonávána bezúplatně, se jedná o bezúplatný příjem, na který se aplikuje § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP s možností postupu podle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP; ovšem o bezúplatný příjem nejde, pokud činnost vykonává její společník.
 
2. PŘÍJMY ZE ZDROJŮ NA ÚZEMÍ ČR - SOUBĚH PŘÍJMŮ A JEJICH ZDANĚNÍ
KooV č. 469, ze dne 16.12.2015
Předkladatelé: Mgr. Ing. Martin Houska, Ph.D. a Ing. Radek Novotný,
daňoví poradci č. 2959 a 2986
     
Řešený problém:
Cílem příspěvku je potvrdit režim zdaňování příjmů nerezidenta ČR ve dvou situacích:
Vliv existence stálé provozovny
(„SP“) na zdanění jiných příjmů, a Zdaňování příjmů v případě existence více stálých provozoven.
     
Právní úprava:
-
§ 13 odst. 1 písm. b) DŘ:
„Místní příslušnost správce daně ..., se řídí u právnické osoby jejím sídlem; ...“
(sídlo = adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo kde skutečně sídlí).
-
§ 17 odst. 4 ZDP:
„Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území ČR své sídlo ... mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.“
-
§ 22 odst. 1 ZDP: „
Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u poplatníků uvedených v § 17 odst. 4 považují...“
   
Argumentace předkladatelů:
V zájmu jednoznačného stanoviska a lepšího pochopení autoři předkládají k řešení modelovou situaci:
Daňový nerezident -
obchodní společnost se sídlem v Holandsku
(s nímž má ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění) -
pobírá 4 vzájemně nezávislé druhy příjmů, které jsou potenciálně zdanitelné v Česku:
a)
Nájem za dva pronajaté stavební stroje
nacházející se na území České republiky („Příjem 1“).
b)
Příjmy z poradenských služeb
poskytovaných v Praze prostřednictvím pražské kanceláře („Příjem 2“).
c)
Příjmy z prodeje betonu,
který firma produkuje v odštěpném závodu (betonárce) na Moravě („Příjem 3“).
d)
Příjmy z konzultací
poskytovaných po dva týdny v prostorách zákazníka na území Česka („Příjem 4“).
Postupně analyzují související ustanovení ZDP a Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Holandskem („Smlouva“). Načež vyvozují, že všechny posuzované příjmy představují příjmy ze zdrojů na území Česka, a to:
-
Příjem 1 - podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 5 ZDP (z užívání movité věci umístěné na území Česka),
-
Příjem 2 a Příjem 3 - podle § 22 odst. 1 písm. a) ZDP (z činností vykonávaných prostřednictvím SP),
-
Příjem 4 - podle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP (ze služeb - včetně poradenství - poskytovaných na území ČR).
K čemuž dodávají, že Příjmy 1 a 4 nelze podřadit pod příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím SP podle § 22 odst. 1 písm. a) ZDP.
Existence SP nesouvisející s daným příjmem tedy nemá žádný vliv na to, zda tento posuzovaný příjem je nebo není příjmem ze zdrojů na území Česka.
Nerezidentovi může vniknout i několik (nezávislých) SP, přesto pak podává jen jedno daňové přiznání. V němž případná ztráta generovaná jednou aktivitou (ze zdroje v ČR) bude sečtena s případným ziskem generovaným jinou aktivitou.
  
Závěr předkladatelů:
-
Příjem 1 podléhá srážkové dani 5 % podle Smlouvy z hrubých příjmů (poplatník jej může zahrnout do daňového přiznání, kde si uplatní související výdaje a poté zdaní běžnou sazbou daně 19 %).
-
Příjem 2 a Příjem 3 poplatník zahrne do daňového přiznání v Česku, přičemž případná ztráta generovaná z Příjmu 2 bude kompenzována oproti zisku generovanému z titulu pobírání Příjmu 3.
-
Příjem 4 nepodléhá zdanění v České republice (protože není přičitatelný zdejší SP).
    
Stanovisko GFŘ:
Souhlasíme se závěry předkladatelů ve všech bodech.
Pro úplnost dodáváme, že u Příjmu 1 je pro uplatnění modifikované sazby daně dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění třeba splnit podmínky podle Pokynu D-286.
 
3. VYBRANÉ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZAPOČITATELNOSTI NÁKLADŮ DO ODPOČTU NA VaV
KooV č. 470, ze dne 20.01.2016
Předkladatel: Ing. Bc. Jan Hájek, MBA, Dis.,
daňový poradce č. 4503
     
Řešený problém:
Možnost zahrnout do daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje („VaV“) i náklady na služby poskytnuté výzkumnou organizací a veřejnou vysokou školou usazenou v jiném státě EU a na odměny jednatelů apod.
     
Právní úprava:
-
§ 34 odst. 4 ZDP: „
Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje ...
-
§ 34a odst. 1 ZDP: „
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet 100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, ...
-
§ 34b odst. 2 ZDP: „
Výdaji ... zahrnovanými do odpočtu nejsou výdaje na služby ani na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou těch, ... které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje ...“
 
 
Argumentace předkladatele:
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků výzkumnou organizaci definuje jako právnickou osobu, organizační složku státu či organizační jednotku ministerstva, zabývající se VaV, jejímž hlavním účelem je provádět základní a aplikovaný výzkum nebo vývoj, která zisk investuje zpětně do činností VaV. Od července 2014 pojem definuje přímo závazné nařízení Komise EU č. 651/2014 („Nařízení EU“). Výzkumnou organizací - tzv.
organizace pro výzkum a šíření znalostí
- je dle Nařízení EU subjekt bez ohledu na jeho právní postavení nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní a průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností.
Jednatelé či členové představenstva jsou povinni obchodním vedením
společnosti, což zahrnuje organizaci a řízení podniku, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech. A tedy dle autora KooV
zahrnuje i vedení projektů VaV, pokud se jim společnost věnuje.
Pokud jednatel za svou práci pobírá odměnu, je otázkou, zda je možné náklad na ni zahrnout do odpočtu, čímž se speciální Pokyn D-288 nezabývá.
 
Závěry předkladatele:
a)
Započitatelné do odpočtu jsou i náklady na vymezené služby nakoupené od výzkumné organizace a veřejné vysoké školy usazených v jiném státě EU,
má-li postavení výzkumné organizace dle Nařízení EU, resp. je-li forma a postavení srovnatelné s veřejnou vysokou školou zřízenou dle českých zákonů.
b)
Mezi náklady započitatelné
do odpočtu lze započíst odměny jednatelů
a jiných členů statutárních orgánů:
-
plně, v rozsahu, v jakém se jednatel přímo účastní projektu VaV (podle evidence času),
-
plně, pokud vede společnost, jejíž jedinou aktivitou je VaV,
-
poměrně, pokud vede firmu, jejíž jednou z aktivit je VaV
(pomocí vhodného ekonomického kritéria).
 
    
Stanovisko GFŘ:
1.
Souhlas se závěrem předkladatele za předpokladu, že bude dodrženo ustanovení § 34b odst. 2 písm. b) bod 1 ZDP, tj. jedná-li se o služby, které souvisí s realizací projektu VaV a pokud jsou pořízené od výzkumné organizace vymezené v zákoně č. 130/2002 Sb., pro účely poskytování podpory (zde upozorňuji na novelu tohoto zákona č. 194/2016 Sb., která s účinností od 2.7.2016 vymezení výzkumné organizace v zásadě vypustila).
2.
Částečný nesouhlas. Odpočet nelze uplatnit na výdaje na administrativní a ostatní podpůrné činnosti (např. finanční, personální, IT, manažerské). Obecně lze konstatovat, že jednatel se v rámci obchodního vedení přímo nepodílí na samotném VaV, a proto nelze odměnu zahrnout do odpočtu na VaV. Výjimkou mohou být případy, kdy se jednatel přímo svou odborností odpovídající projektu VaV na projektu podílí.
 
4. BEZÚPLATNÝ PŘÍJEM Z TITULU PŘEVODU PODÍLU V OBCHODNÍ KORPORACI MEZI DAŇOVÝMI NEREZIDENTY
KooV č. 471, ze dne 17.02.2016
Předkladatelé: Ing. Radek Novotný a Ing. Michal Dušek,
daňoví poradci č. 2986 a 4056
     
Řešený problém:
V praxi se vyskytují dva protichůdné názory na
daňový režim bezúplatného převodu (darování) podílu
v obchodní korporaci, která má sídlo na území České republiky,
mezi dvěma českými daňovými nerezidenty.
     
Právní úprava:
-
§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP:
„Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, ... mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.“
-
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14 ZDP:
„Za příjmy ze zdrojů na území ČR se považují
příjmy z úhrad od rezidentů ČR
a od stálých provozoven nerezidentů ČR, kterými jsou ...
bezúplatné příjmy.
-
§ 22 odst. 1 písm. h) ZDP:
„Za příjmy ze zdrojů na území ČR se považují...
příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky.
   
Argumentace předkladatelů:
Podle autorů KooV jsou z aktuálního znění ZDP zdůvodnitelné
dvě výkladové varianty:
1.
„Nabyvatel podílu realizuje příjem ze zdrojů na území České republiky dle § 22 odst. 1 písm. h) ZDP.“
Tento výklad vychází z gramatiky zákonného ustanovení, které pracuje s pojmem „příjmy z převodu“. Při úplatných převodech je nepochybné, že příjem (z úplaty) získává převodce. Naproti tomu při bezúplatných převodech lze uvažovat o tom, že příjem (z bezúplatně získaného podílu) získává nabyvatel.
2.
„Nabyvatel podílu nerealizuje příjem ze zdrojů na území Česka dle § 22 odst. 1 písm. h) ZDP.“
Tento názor bere v potaz i další výkladové metody - systematickou, historickou a teleologickou - které podporují závěr, že bezúplatný příjem z převodu podílu v obchodní korporaci nespadá pod dané ustanovení. Což by znamenalo, že jde o bezúplatný příjem dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 14 ZDP, kde je podmínkou zdanění v Česku, že příjem plyne od daňového rezidenta nebo od stálé provozovny - což není dotazovaný případ.
Každý z těchto dvou druhů příjmů ze zdrojů na území ČR má jinou metodu výběru daně.
Bezúplatné příjmy spadající pod § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 ZDP podléhají srážkové dani ve výši 15 %
dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, resp. v případě nerezidentů z „daňových rájů“ 35 %. Zatímco příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích spadající pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP se zdaňují v daňovém přiznání podávaném poplatníkem, přičemž plátci příjmů může vniknout povinnost zajistit daň ve výši 10 % v souladu s § 38e ZDP.
  
Závěr předkladatelů:
Ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje pouze na příjem plynoucí převodci (zciziteli) z titulu (úplatného) převodu podílu v obchodní korporaci mající sídlo na území ČR.
Bezúplatný příjem plynoucí nabyvateli z titulu (bezúplatného) převodu podílu v obchodní korporaci mající sídlo na území ČR spadá pouze pod § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 ZDP.
V uvedeném případě je tedy správná Výkladová varianta č. 2.
    
Stanovisko GFŘ:
Nesouhlas s předkladateli. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje jak na příjem plynoucí převodci, tak i nabyvateli z titulu převodu podílu v obchodní korporaci mající sídlo na území ČR, a to i pokud jde o převod bezúplatný. Je třeba jej chápat jako speciální úpravu ve vztahu k ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 ZDP (Poznámka: Tomu odpovídá i připravovaná novelizace § 22 odst. 1 písm. h) ZDP účinná od roku 2017).
 
5. DAŇOVÝ PORTÁL A PODÁNÍ
KooV č. 472, ze dne 23.03.2016
Předkladatel: MVDr. Milan Vodička,
daňový poradce č. 1366
     
Řešený problém:
Účelem příspěvku je shrnutí stavu elektronických podání prostřednictvím daňového portálu Finanční správy - EPO se zaměřením na problematické oblasti, zejména tzv. formulářová podání spadající pod § 72 odst. 1 DŘ.
     
Právní úprava:
-
§ 71 odst. 1 DŘ: „
Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo
datovou zprávou
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem
, b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky
, nebo c)
s ověřenou identitou podatele
...
-
§ 71 odst. 3 DŘ: „
Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití
datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu
...,
pokud je toto podání do 5 dnů
ode dne, kdy došlo správci daně,
potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v odstavci 1;
tuto lhůtu nelze prodloužit ...
-
§ 72 odst. 4 DŘ:
Má-li daňový subjekt
nebo jeho zástupce zpřístupněnu
datovou schránku nebo
zákonem uloženou
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen
podání podle odstavce 1 -
tzv.
formulářová podání:
přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů,
řádné a dodatečné daňové tvrzení
-
učinit pouze datovou zprávou
... odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
 
Argumentace předkladatele (silně zkráceno):
Je třeba předeslat, že tento příspěvek se týká převážně technických „drobností“ elektronických daňových podání, které trápí vývojáře účetně-daňových programů. Pro většinu běžných uživatelů - daňových subjektů - není příliš zajímavý. Proto
tento příspěvek ani není vyvěšen na stránkách finanční správy.
S ohledem na značný rozsah tohoto KooV (cca 10 stran) uvedeme jen malou ukázku řešené, resp. diskutované, problematiky.
Autor např. finanční správě vytýká, že v podáních (např. v daňových přiznáních) jsou stále a opakovaně vyžadovány údaje, které již správce daně má k dispozici nebo jsou mu dostupné z jiných rejstříků a evidencí,
včetně jejich změn. Přičemž si dle § 127 odst. 4 DŘ může údaje zjistit správce daně automatizovaným způsobem sám z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Rozsah údajů vyžadovaných na elektronických formulářích je objektivně větší nebo stejný jako před deseti lety, bez ohledu na to, že mezitím byly zprovozněny základní registry, přijat zákon o veřejných rejstřících a spuštěn slibný projekt Open Data atd.
 
Závěr předkladatele (silně zkráceno):
Příklady nadbytečně uváděných údajů ve formulářových daňových podáních:
-
adresa daňového subjektu,
správce daně ji získává automaticky ze základních registrů, včetně změn,
-
kód činnosti CZ NACE,
majorita subjektů má činností více, pro některé neexistuje vhodný kód.
 
Stanovisko GFŘ (silně zkráceno):
Struktury formulářů jsou průběžně upravovány, aby neobsahovaly údaje, které nejsou pro správu daní nezbytné. Z Vašeho pohledu nadbytečné údaje mohou být vyžadovány např. z důvodu identifikace, nebo proto, že ne do všech registrů a rejstříků má Finanční správa ČR zřízen automatizovaný přístup. Např. v případě chyby v rodném čísle a při nevyplněné adrese (tj. pouze podle jména) bude správce daně poplatníka, který takové daňové přiznání podal, obtížně dohledávat. Informaci o NACE lze využít při stanovení daně tzv. podle pomůcek (dle poplatníků s obdobnou činností), k ověření paušálních výdajů OSVČ a také pro odvětvovou strukturalizaci inkasa daně či hodnocení daňových dopadů daňových změn.

Související dokumenty

Články

Průvodce Koordinačními výbory, 1. část
Průvodce Koordinačními výbory, 2. část
Průvodce Koordinačními výbory, 3. část
Průvodce Koordinačními výbory, 4. část
Průvodce Koordinačními výbory, 5. část
Průvodce Koordinačními výbory, 6. část
Průvodce Koordinačními výbory, 7a. část
Průvodce Koordinačními výbory, 7b. část
Průvodce Koordinačními výbory, 8. část
Průvodce Koordinačními výbory, 9. část
Průvodce Koordinačními výbory, 10. část
Průvodce Koordinačními výbory, 11. část
Průvodce Koordinačními výbory, 12. část
Průvodce Koordinačními výbory, 13. část
Průvodce Koordinačními výbory, 14. část
Průvodce Koordinačními výbory, 15. část
Průvodce Koordinačními výbory , 16. část
Průvodce Koordinačními výbory , 17. část
Průvodce Koordinačními výbory, 18. část
Průvodce Koordinačními výbory, 19. část
Průvodce Koordinačními výbory, 20. část
Průvodce Koordinačními výbory, 21. část
Průvodce Koordinačními výbory, 22. část
Průvodce Koordinačními výbory, 23. část
Průvodce Koordinačními výbory, 24. část
Průvodce Koordinačními výbory, 25. část
Průvodce Koordinačními výbory, 26. část
Průvodce Koordinačními výbory, 27. část
Průvodce Koordinačními výbory, 28. část

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů