Průvodce Koordinačními výbory , 16. část

Se závěrem předkladatele nelze souhlasit. Oprava uskutečněných plnění i navazující oprava vypořádání nároku na odpočet daně se provede za jediné zdaňovací období – příslušné opravě uskutečněných plnění.

Změny § 76 od dubna 2011 byly – s výjimkou vypuštění časového omezení 3 let pro přepočet koeficientu – pouze formálního charakteru. Z důvodové zprávy je zřejmé, že vypuštěním textu „oprava vypořádání se vyměří za dané období“, je formální úpravou bez věcného dopadu, neboť vyměřit daň v opravovaném období se rozumí samo sebou. Pokud by měla být oprava vypořádání provedena za jiné období než opravované, pak jde o zvláštní pravidlo, které by muselo být v zákoně explicitně uvedeno.

1. až 6. Souhlas.

Upřesnění k 3. Stěžejní je existence zahraničního právního předpisu, který zaměstnavateli ukládá povinnost platit z příjmů zaměstnance zahraniční povinné pojistné, obdobně jako v ČR. Pojistné by mělo naplňovat zahraniční systém sociálního zabezpečení v širším smyslu, jako veřejnoprávní pojistné v ČR. „Stejným druhem“ je tedy v širším smyslu povinné pojistné, plnící stejnou roli, tj. sociální zabezpečení, jako národní povinné pojistné. Nezkoumá se přitom struktura (jednotlivé složky) povinného zahraničního pojištění. Při stanovení základu daně ve výši tzv. superhrubé mzdy se musí tedy aplikovat celková výše zahraničního povinného pojistného placeného zaměstnavatelem bez ohledu na jeho strukturu, resp. na rozdíly oproti českému veřejnoprávnímu pojistnému – důležité je, že existuje v zahraničí obdobný právní předpis, který ukládá zaměstnavateli z příjmů zaměstnance takové povinné pojistné na sociální zabezpečení platit.

Upřesnění k 6. Skutečnost, že poplatník spadá do zahraničního systému veřejnoprávního pojištění, se prokazuje zejména formulářem A1: „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“.

Lze však souhlasit s názorem předkladatele, že slova: „je-li prokázáno“ by měla být vykládána i jako situace, kdy příslušnost k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení přímo vyplývá z koordinačního nařízení EU – kde obecně platí, že osoba je účastna pojistného systému ve státě své výdělečné činnosti.

7. Nesouhlas. § 6 odst. 12 ZDP výslovně neřeší dodatečné úpravy při placení zahraničního povinného pojistného. Bude-li plátci daně (zaměstnavateli) až následně prokázáno, že zaměstnanec spadá do systému zahraničního pojistného v EU/EHP/Švýcarsku, je nutno nahlížet na tuto situaci jako na změnu skutečností rozhodných pro správné stanovení daně. Tato změna reprezentuje stav, kdy zaměstnavateli jako plátci daně není z určitých objektivních důvodů informace o tom, že zaměstnanec spadá do zahraničního pojistného systému k okamžiku, kdy má povinnost vypočítat zálohu na daň nebo daň, známa, resp. není schopen ani tyto informace včas získat, neboť jsou závislé na rozhodnutí příslušné instituce. … Pokud není prokázáno, že zaměstnanec spadá do systému v EU/EHP/Švýcarsku, musí plátce daně jeho příjem zvýšit jako před rokem 2019 o částku odpovídající českému povinnému pojistnému. Změna tedy spočívá v tom, že nově ZDP stanoví, že je-li příslušnost do systému v EU/EHP/Švýcarsku prokázána – a to i opožděně – tak se příjem zaměstnance musí od roku 2019 zvýšit o částku odpovídající zahraničnímu povinnému pojistnému, a to i zpětně. ...

1a) Lze souhlasit se závěrem předkladatele, že daňové odpisy nehmotného majetku odpovídající výši spoluvlastnického podílu na pořízení majetku od společnosti C budou daňově uznatelným výdajem za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky vymezení nehmotného majetku dle § 32a ZDP.

1b) Za předpokladu, že dle předpisů upravujících účetnictví nevznikne společnosti A dlouhodobý nehmotný majetek, lze souhlasit se závěrem, že nevzniká nehmotný majetek podle § 32a ZDP.

1c) Pokud při nákupu licence od firmy C nedošlo k plnému převodu práv s daným nehmotným majetkem souvisejících, srážková daň se uplatní (jde o licenční poplatek). Pokud by šlo o nákup nehmotného majetku, kdy by se převáděla plná práva k majetku, srážková daň by se neuplatňovala (nešlo by o licenční poplatek).

1d) Do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje lze u firmy A zahrnout odpis nehmotného majetku ve výši spoluvlastnickému podílu, pokud: i) majetek bude využit k realizaci cíle projektu výzkumu a vývoje a není pořízen od jiných osob, ii) půjde o nehmotný majetek dle § 32a ZDP a iii) budou splněny podmínky Pokynu MF D – 288. Do odpočtu na podporu výzkumu a vývoje lze zahrnout i náklady mzdové a ostatní režijní.

V čl. 30a Směrnice o DPH je poukaz vymezen jako „nástroj, se kterým je spojena povinnost jej přijmout jako (část) protiplnění za dodání zboží nebo poskytnutí služby“, o oprávnění zákazníka k získání protiplnění nehovoří. Stravenka, o které je pojednáváno v příspěvku, je poukazem ve smyslu Směrnice o DPH i ZDPH.

Převod jednoúčelového poukazu ze Společnosti na zaměstnavatele se pro účely DPH považuje za poskytnutí služby (stravovací), a Společnost (plátce) je povinna přiznat daň na výstupu 15 %. Zaměstnavatel je oprávněn k odpočtu daně na vstupu, jelikož přijaté zdanitelné plnění používá pro uskutečňování zdanitelných plnění poskytnutí stravovací služby. Převod jednoúčelového poukazu na zaměstnance se také považuje za poskytnutí stravovací služby, u které je zaměstnavatel (plátce) povinen přiznat DPH 15 %. Skutečnost, že zaměstnavatel systematicky prodává zaměstnancům jednoúčelové poukazy s výraznou slevou, uvedený postup neovlivní.

Listina, která opravňuje zákazníka použít ji jako úplatu a získat tak po jejím předložení příslušné zboží od obchodníka bez jakéhokoliv doplatku, je poukazem ve smyslu § 15 ZDPH. Což platí, i když je na listině (praxi navzdory) uvedeno, že neopravňuje zákazníka použít ji jako úplatu, nebo že jej opravňuje ke slevě 100 %.